Orange - Pondělní požár v továrně na zpracování jaderného odpadu v jihofrancouzském Marcoule únik radioaktivity nezpůsobil, obyvatelstvo departmentu Vaucluse - a zejména nedalekého třicetitisícového města Orange - však důkladně vystrašil.
Tím spíše, že místní úřady nebyly po téměř dvě hodiny schopny informovat občany, co přesně se u Marcoule odehrálo.
V městečku Codelet se podle internetového deníku Rue89 lidé zavřeli doma a nevycházeli vůbec ven a podobná situace panovala i v dalších obcích.
Vláda premiéra Francoise Fillona se pokusila jadernou "příhodu" banalizovat s poukazem na to, že vzhledem k omezenému rozsahu havárie nebylo vůbec zapotřebí vyhlásit evakuaci. U opoziční strany Evropa Ekologie - Zelení ale tvrdě narazila.
"Požadujeme co největší transparentnost v ohledu na důsledky celé události, ať již ekologické či sanitární, a to v reálném čase," vyzvala Fillonův kabinet tajemnice strany Cécile Duflotová, citovaná deníkem Le Monde.
Stejná slova o reálném čase použila i prezidentská kandidátka strany Eva Jolyová.
Debata o případném výstupu z jaderné energetiky či omezení výroby v atomových elektrárnách totiž nyní ve vládních kruzích není na pořadu dne.
Existují i jiná řešení
Francie zajišťuje téměř osmdesát procent své spotřeby elektrické energie pomocí jádra a v blízké budoucnosti počítá pouze s částečným a velmi povlovným přechodem na alternativní zdroje.
Prezident Nicolas Sarkozy zvolený za pravicový Svaz pro lidové hnutí (UMP), který jinak ve většině politicko-ekonomických témat souhlasí s německou křesťansko-demokratickou kancléřkou Angelou Merkelovou, byl po jaderné katastrofě v japonské Fukušimě nekompromisní.
"Strategické rozhodnutí, jaké učinili Němci v ohledu na atomovou energii, nebude předmětem debaty," prohlásil počátkem dubna.
Jiného názoru je bývalá ministryně životního prostředí v liberálně-konzervativním kabinetu premiéra Alaina Juppého Corinne Lepageová.
"Exploze v Marcoule je dalším důkazem toho, že po Fukušimě je jaderná katastrofa bohužel možná (i ve Francii)," napsala na svém účtu na sociální síti Twitter. "Je zapotřebí jádro opustit! Existují také jiná energetická řešení, není možné dále čekat!"
Hned pětice jaderných elektráren (Fessenheim, Cattenom, Bugey, Saint-Alban a Gravelines) se nachází v okolí větších městských aglomerací, kde v okruhu 30 kilometrů žije mezi 500 tisíci a jedním milionem obyvatel.
Hůře je na tom v tomto ohledu pouze Belgie, Švýcarsko a jihozápad Německa. Poslední dvě země přitom letos oznámily výstup z jádra.
Reaktory "v nejlepších letech"
Fillonův kabinet schválil loni v létě investiční balíček v hodnotě 1,35 miliardy eur, které mají být v příštích čtyřech letech nasměrovány do oblasti zelené energetiky. Francie ale ve srovnání s Německem či Británií v rozvoji alternativních zdrojů, zejména co se týče slunce a větru, pokulhává.
Téměř 75 procent "zelené energie" v zemi je vyráběno ve vodních elektrárnách a centrálách spalujících biomasu, především dřevní odpad.
Ministr energetiky Eric Besson sice nedávno připustil, že by jeho země mohla atomové elektrárny odstavit "v horizontu několika desetiletí", současný scénář však předpokládá, že podíl jaderné energetiky poklesne v nejbližších letech pouze o pět procent.
Jedenadvacet z osmapadesáti francouzských reaktorů přitom bylo postaveno před více než třiceti lety. Dalších 29 překročilo polovinu doby, na kterou byla nastavena jejich životnost, neboť jsou v provozu po dvě desetiletí.
"Náš jaderný park je naprosto bezpečný," ujišťuje nicméně Francouze prezident Sarkozy.
"Jisté součásti konceptu reaktorů a jejich zajištění vůči těžkým jaderným haváriím musí být přehodnoceny," odporuje mu ředitel Ústavu pro jadernou bezpečnost Jacques Repussard.
"Ať se již jedná o přírodní katastrofu, technologickou závadu, teroristický útok, či selhání lidského faktoru - žádná z těchto možností nebyla systematicky probrána s poukazem na to, že něco takového se u nás nikdy nemůže přihodit," dodává.
Ve Francii zatím - na rozdíl od Německa - chybí politická vůle na dané situaci něco změnit. A pak - země galského kohouta nemá tak jako Spolková republika v současnosti k dispozici 40 miliard eur, což je částka, kterou Němci zaplatí za postupné uzavření 17 reaktorů, jež jsou stále v provozu.
Nemluvě o tom, že v případě Francie by se tato suma vyšplhala na nejméně 130 miliard.
