Francie připustila, že možná zavře jaderné elektrárny

Tereza Holanová Tereza Holanová
8. 7. 2011 17:17
Francie naznačila možnost, že se do roku 2050 kompletně vzdá jádra.
JE Doel má čtyři reaktory vybudované v rozmezí let 1969 až 1985, kdy byl do provozu uveden poslední z nich.
JE Doel má čtyři reaktory vybudované v rozmezí let 1969 až 1985, kdy byl do provozu uveden poslední z nich. | Foto: Reuters

Paříž - Francie naznačila, že by se během několika desítek let mohla nadobro vzdát jádra. Pokud se tak stane, ztratí Česko klíčového spojence.

Že by se země mohla úplně odklonit od jaderné energie, uvedl v pátek francouzský ministr energetiky Eric Besson. Ten v rádiu Europe 1 představil analýzu zdrojů, ze kterých bude země získávat energii v roce 2050.

Studie zahrnuje doposud prosazované rozhodnutí snížit podíl jádra ze 74 % na 50 %, ale i krajní scénář, že Francie přestane využívat atomovou energii nadobro.

„Všechny naše možnosti prostudujeme objektivně a transparentně, včetně scénáře odklonu od jádra," uvedl Besson podle agentury Reuters.

Ministr zároveň zdůraznil, že osobně je pro to, aby Francie u nukleární energie zůstala a aby se jádro v budoucnu na polovině energetického mixu podílelo.

Evropa se k jádru otáčí zády

Francie doposud představovala silnou protiváhu Německa, které se v návaznosti na přírodní katastrofu v Japonsku rozhodlo všechny reaktory do roku 2022 uzavřít.

Silnou podporu jádru, kterou ve Francii vyjadřují především pravicoví politici, však mohou narušit občanské protesty. Podle červnových průzkumů jsou tři čtvrtiny respondentů pro odstavení všech atomových elektráren.

Francouzský postoj je přitom důležitý právě pro Česko nebo Baltské státy, které jako jedny z mála členů Evropské unie s výstavbou dalších reaktorů a větším využíváním jádra počítají i do budoucna.

Lze přitom předpokládat, že ze strany EU se této strategii výrazné podpory nedostane, zvláště budou-li její největší státy proti jádru.

 

Právě se děje

před 45 minutami

Armáda vystřídala sedm desítek vojáků v Mali. V čele mise EU zůstává český generál

Česká armáda na misi v Mali vystřídala sedm desítek vojáků, kteří střeží velitelství mise a výcvikovou základnu. Podílí se také na výcviku malijské armády. Nová jednotka v úterý od svých předchůdců převzala operační úkol. Uvedl to mluvčí výcvikové mise EU Jakub Šimíček. Velitelem celé mise Evropské unie i nadále zůstává český generál František Ridzák, svou funkci bude předávat v polovině ledna.

Slavnostní akt předání operačního úkolu mezi 3. a 4. úkolovým uskupením české armády se uskutečnil v úterý. Jednotka, která v Mali působila od května, byla složena především z vojáků 74. mechanizovaného praporu, doplnili je příslušníci 43. výsadkového praporu a dalších útvarů české armády. Nyní je vystřídali vojáci ze 131. dělostřeleckého oddílu z Jinců a specialisté z dalších útvarů.

Česká jednotka má v Mali za úkol chránit samotné velitelství mise v hlavním městě Bamaku, zajišťují také doprovod důležitých osob. Další její část zajišťuje bezpečnost výcvikové základny Koulikoro a chrání její velení. Podílí se také na výcviku. Kromě této jednotky má česká armáda v Mali několik desítek vojáků v čele s Ridzákem, kteří se podílejí na řízení samotné mise. Ridzák je prvním českým vojákem, který spojenecké misi v zahraničí velí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy