Řeka Jordán, která je pevně spjatá s bezpečností Izraele, sehrála ve volbách velkou roli. Premiér Benjamin Netanjahu v kampani sliboval, že když dostane od voličů silný mandát, údolí Jordánu na západním břehu formálně anektuje a učiní z něj součást Izraele. Dosud má toto území ve svých rukou izraelská armáda, ale Palestinci s ním počítají do svého budoucího státu.
Premiér tím vyvolal nesouhlas evropských zemí i OSN. Anexi označily za ohrožení mírové dohody a kompromisu, založeného na řešení problému formou dvou vedle sebe existujících států. Izraelského a palestinského.
Sami Palestinci ostře protestují. "Ta půda nepatří Netanjahuovi, aby ji někomu dával," řekl agentuře Reuters pětasedmdesátiletý Palestinec Ismáil Hasan z vesnice Zbajdát.
"Dejte mi pravomoc, ať vymezím hranice Izraele. Díky svým zkušenostem a osobnímu vztahu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a dalšími světovými politiky dokážu zajistit bezpečný život v srdci naší vlasti," vyzýval přitom Netanjahu v kampani.
Výsledky úterních voleb jsou velmi těsné. Zatím to vypadá, že strana Likud Benjamina Netanjahua bude mít o jedno křeslo méně než strana Modrá a bílá bývalého náčelníka generálního štábu izraelské armády Bennyho Gance. Velké slovo bude mít s devíti mandáty i krajně pravicová strana Izrael je náš domov bývalého ministra zahraničí Avigdora Liebermana.
Jordán se bude řešit tak jako tak
Politiky čeká složité vyjednávání o složení vlády, která by měla ve 120členném parlamentu většinu. Průběžné výsledky přisuzují Netanjahuovi 31 a Gancovi 32 mandátů.
Ať už ale vznikne jakákoliv vláda, plán na anexi údolí Jordánu bude na stole. Všechny nejsilnější strany se v názoru příliš neliší. Lieberman chce stejně jako Netanjahu anexi. Ganc je o něco opatrnější, ale i on před volbami říkal, že plánuje v této oblasti rozšířit židovské osady.
Anexe by se týkala pásu půdy podél hranice s Jordánskem o rozloze zhruba 2400 kilometrů čtverečních. Žije tam zhruba devět tisíc Židů a přes 65 tisíc Palestinců.
Izraelci zdůvodňují nutnost kontrolovat údolí tím, že jiným způsobem nelze zajistit bezpečnost před možným pozemním útokem nebo ostřelováním raketami.
Z údolí je možné ohrozit například mezinárodní letiště Ben Gurion a důležité objekty pro zásobování Izraele elektřinou a vodou. "Izrael není slabý, ale je zranitelný, protože je malý a úzký. Sedmdesát procent populace a osmdesát procent průmyslové infrastruktury je v úzkém pásu mezi Středozemním mořem a západním břehem Jordánu," říká například bývalý nejvyšší náčelník generálního štábu izraelské armády generálmajor Uzi Dajan.
Ačkoliv má židovský stát mírovou smlouvu s Jordánskem, nechce se spoléhat na to, že Jordánci nikomu nedovolí ohrožování Izraele přes hranici.
Politika appeasementu?
Podobně jako v názoru na nutnost mít hájitelné pozemní hranice se lídři hlavních stran shodují i v postoji vůči Íránu. Vidí v něm nepřítele, který je největším ohrožením židovského státu v případě, že získá jaderné zbraně. Jadernou dohodu z roku 2015 odmítají jako nedostatečnou a Avigdor Lieberman přirovnává snahu evropských zemí zachovat tuto dohodu a jednat s Íránem k politice appeasementu třicátých let vůči Adolfu Hitlerovi.
Svůj vlastní, dlouho odkládaný mírový plán se chystá zveřejnit i americký prezident Trump. Palestinci jsou ale skeptičtí. Trumpa považují za jednoznačně proizraelského poté, co přesunul americké velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma a uznal izraelskou anexi Golanských výšin.
Východní část Jeruzaléma - včetně Starého města - si Palestinci nárokují jako své hlavní město. Izrael rozdělení města odmítá.
