Washington/Jeruzalém - Izrael začal využívat ázerbájdžánských vojenských základen na sever od íránských hranic.
Podle časopisu Foreign Policy, jenž zprávu zveřejnil s odvoláním na nejmenované "diplomatické a armádní" zdroje, teď bude pro administrativu amerického prezidenta Baracka Obamy mnohem těžší udržet izraelsko-íránské napětí na uzdě.
"Izraelci tam získali letiště a říkají mu Ázerbájdžán," citoval časopis svůj zdroj. "Netěší nás to."
Strategický spojenec
Pokud je informace pravdivá, musejí světoví lídři ve věci případného izraelského útoku na íránská jaderná zařízení počítat také s tzv. kavkazským faktorem. Ázerbájdžán je s fanatickým íránským režimem "na nože", podobně jako Západ. Začne-li válka, může se rozšířit i tam.
Jak dodávají komentátoři izraelských médií (ta sama nemohou podobné informace potvrdit, protože by tím porušila pravidla vojenského cenzora - pozn. red.), využívání letišť zní logicky. Minulý měsíc podepsali Izraelci v Baku smlouvu na dodávku bezpilotních letadel a protiletadlových raket za 1,6 miliardy dolarů.
Ázerbájdžán také na začátku března zadržel 22 lidí, které podezírá z útoku na izraelskou a americkou ambasádu v Baku. Za akcí měly stát íránské Revoluční gardy.
"Pochybuji, že je cokoliv podepsané na papíře," řekl Foreign Policy nejmenovaný americký diplomat. "Není ale pochyb, že pokud po případném útoku na Írán budou chtít izraelské stíhačky přistát v Ázerbájdžánu, bude jim to umožněno. Izrael je posledních dvacet let s Ázerbájdžánem v úzkém kontaktu."
Oči a uši v Kurdistánu
Ázerbájdžán není jediným adeptem na neoficiálního izraelského spojence v boji proti Teheránu. Víkendové vydání britských The Sunday Times uvedlo, že "Izrael využívá základen v iráckém Kurdistánu, odkud podniká přeshraniční zpravodajské mise. Snaží se získat důkazy, že Írán buduje nukleární zbraně".
Rovněž v britských novinách cituje autor "západní zpravodajské zdroje". Obdobnou zprávu otiskl už před dvěma měsíci francouzský deník Le Figaro.
Kurdové jsou dalším blízkovýchodním národem, s nímž si Izrael udržuje - už od začátku 60. let - dlouhodobě dobré vztahy.
Naštvané Turecko
Spolupráce s Kurdy zní logicky. Izraelští vojenští poradci působili na severu Iráku až do roku 1975. Vazby znovu zintenzivněly po pádu diktátora Saddáma Husajna a dařit se jim bude pravděpodobně dál.
Obzvlášť poté, co ochladly strategické vztahy mezi Izraelem a Tureckem - tradičním nepřítelem Kurdů.
Dodávka bezpilotních letadel byla podle listu Haarec zprvu určena právě pro Ankaru. Armáda ale od smlouvy odstoupila poté, co Turecko požadovalo po Izraeli omluvu za útok na loď Mavi Marmara, mířící v rámci "mírového konvoje" do palestinské Gazy.
Ankaru vystřídal tedy Ázerbájdžán, v současné chvíli jeden z hlavních dodavatelů ropy pro Izrael.
