Rozhovor: Izrael Hamás potřebuje, musí ho jen držet na uzdě

Petr Jemelka Petr Jemelka
18. 7. 2014 11:40
Rozhovor Aktuálně.cz s analytičkou Institutu pro národní bezpečnostní studia v Tel Avivu Irenou Kalhousovou.
Pásmo Gazy. Letecká ofenzíva trvá už přes týden, teď přišla i pozemní.
Pásmo Gazy. Letecká ofenzíva trvá už přes týden, teď přišla i pozemní. | Foto: Reuters

Tel Aviv - Mírová dohoda mezi Izraelem a palestinským Hamásem byla předem odsouzena k nezdaru. Káhira ji totiž navrhla tak, aby byla pro Hamás nepřijatelná, vysvětluje v rozhovoru pro Aktuálně.cz analytička Institutu pro národní bezpečnostní studia v Tel Avivu Irena Kalhousová.

Hnutí Hamás se podle ní potýká s nedostatkem finančních darů, na nichž je závislé, a musí proto ukázat, že je s židovským státem schopno alespoň částečně bojovat. Izrael má ale v konfliktu jasnou převahu, řeší jen to, do jaké míry Hamás oslabit.

"V současné době totiž není nikdo jiný, kdo by v Gaze mohl vládnout, a do okupace se židovskému státu nechce," upozorňuje Irena Kalhousová.

Aktuálně.cz: Kdo jsou vlastně lidé z Hamásu, co chtějí?

Irena Kalhousová
Irena Kalhousová | Foto: Pavlina Schultz

Hnutí Hamás vzniklo v 80. letech jako reakce na pokračující izraelskou okupaci Palestiny. Za její součást považuje nejen Západní břeh Jordánu a Pásmo Gazy, ale i území Izraele. Vznikl také jako konkurence dominantního Fatahu. Zatímco Fatah je nacionalistické a na tamní poměry v zásadě sekulární hnutí, Hamás je islamistickou organizací. Jedná se o odnož egyptského Muslimského bratrstva.   

A.cz: Co je příčinou nové eskalace napětí mezi Izraelci a hnutím Hamás? Asi řeknete únos a vražda tří izraelských studentů...

Příčinu je třeba hledat hlouběji. Hamás je teroristická organizace, jejímž hlavním cílem je zničení Izraele, a musí tedy čas od času prokázat, že dokáže s židovským státem bojovat.

Pásmo Gazy. Přijde po leteckých úderech přišla i pozemní ofenzíva
Pásmo Gazy. Přijde po leteckých úderech přišla i pozemní ofenzíva | Foto: Reuters

Další příčina je čistě praktická. Hamásu docházejí peníze, což souvisí s dozvuky arabského jara, přesněji s tím, že jsou v Egyptě a dalších zemích regionu islamistické organizace opět zatlačovány do opozice.

Hamás se proto stává stále izolovanějším a má velké problémy získávat finanční prostředky. Například arabské banky blokují převod slíbených peněz z Kataru do Gazy.

Pak je tu také vnitřní pnutí ve vládě národní jednoty Fatahu a Hamásu, vycházející z obrovské rivality. Tu v poslední době vyostřuje mimo jiné to, že zatímco lidé z Fatahu dostávají peníze, protože mají finanční podporu ze Západu, Hamás nikoliv, protože je v mnoha dárcovských zemích na seznamu teroristických hnutí.

Hamás proto potřebuje odvést pozornost. Pokud jde o únos a vraždu izraelských studentů, tak ta akce se mu nepovedla. Izraelci mladíky, byť mrtvé, našli dřív, než Hamás stačil vznést požadavky za jejich propuštění. A jelikož se akce nepovedla, začal Hamás ostřelovat Izrael raketami.

A.cz: Kde je bere?

Má několik zdrojů. Jedním je černý trh, jenž po arabském jaru výrazně vzkvétá s tím, jak se rozpadají některé státy, především Libye. Druhým zdrojem je Írán.

Ten i přes jisté problémy začal Hamás a další radikální organizace v Gaze opět podporovat.

Problém pro Hamás představuje ničení tunelů, kterými zbraně pašuje. Pokusy o dodávky loďmi zase většinou zhatí Izrael.

Dalším zdrojem je vlastní výroba, ale ta je vzhledem k nedostatku vhodného materiálu pomalá a vyrobené rakety spíše primitivní.  

A.cz: Není blokování přísunu zboží a peněz do Pásma Gazy kontraproduktivní? Nebylo by naopak řešením "utopit" odpor Palestinců v blahobytu a plném začlenění do izraelské společnosti? 

Podle teorie "kdo se má dobře, neválčí" ano. Izraelci ale po stažení osadníků z Gazy v roce 2005 nechali vybudovanou infrastrukturu, kterou Palestinci zničili.

Po volbách 2007, v nichž v Gaze zvítězil Hamás, už Izrael neměl motivaci k tomu, aby přispěl k ekonomickému rozvoji Gazy. Naopak začal s blokádou.

Na ní se navíc z velké části podílí Egypt, který jednak opakovaně zavírá hraniční přechod Rafáh a jednak ve velkém ničí tunely, přes něž se do Gazy pašuje zboží ze Sinaje, včetně zbraní.

Hamás navíc mnohé peníze investuje do zbrojení a výstavby pašeráckých tunelů.

A.cz: Ze strany Izraele se obyvatelům Gazy pomoci nedostává?

Izrael do Gazy dodává vodu, elektřinu a pouští tam kamiony s humanitární pomocí.

A.cz: Jakou má Hamás podporu mezi řadovými Palestinci?

Jednou věcí je to, že se tamní obyvatelé radují, když vidí, jak na Izrael létají rakety, věcí druhou je ale fakt, že se mají čím dál hůř a je otázkou, kdy jim s Hamásem dojde trpělivost.

Na Západním břehu je zatím relativní klid, podpora Hamásu tam nevzrůstá. Možná trošku překvapivě tam dosud neprobíhají demonstrace na podporu obyvatel Gazy.

Situace v Gaze je odlišná především proto, že jsou tam životní podmínky mnohem horší. A z toho pramení i větší odpor k Izraeli, který je považován za hlavního viníka. Jednou věcí je to, že se tamní obyvatelé radují, když vidí, jak na Izrael létají rakety. Věcí druhou je ale fakt, že se mají čím dál hůř, a je otázkou, kdy jim s Hamásem dojde trpělivost.

A.cz: A jakou má mezi Izraelci podporu vláda premiéra Netanjahua?

Levicově smýšlející Izraelci z toho zřejmě radost nemají, ale Benjamin Netanjahu je poměrně populární politik. Je to politik statusu quo.

Nepouští se do žádných riskantních politických kroků, což má negativní dopad na případný mírový proces. Na straně druhé ale také dlouho váhal se zahájením pozemní ofenzívy v Gaze, která může vést k velkým ztrátám na palestinské straně.

Pozemní ofenzíva ohrožuje i izraelské vojáky, kterým hrozí smrt v boji (jeden z nich už padl - pozn. red.). Vojákům hrozí také únosy, na něž se Hamás chystá a které působí na izraelskou společnost velmi traumaticky.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 53 minutami

Nemocnici Královské Vinohrady nově povede dermatolog Arenberger

Novým ředitelem Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze byl jmenován dermatolog Petr Arenberger, uvedla Česká televize. Do funkce Arenbergera jmenoval ministr zdravotnictví Adam Vojtěch na základě tendru, kterého se účastnilo celkem osm lidí. Arenberger je nyní ve vinohradské nemocnici přednostou dermatovenerologické kliniky. Dosavadní ředitel Robert Grill odejde z funkce ke konci září na vlastní žádost kvůli blížícímu se důchodovému věku.

Zdroj: ČTK
Další zprávy