List Jerusalem Post citoval jednoho z českých vojáků, podle něhož bylo cvičení "první příležitostí k výměně zkušeností v oblasti boje ve městech s tak elitní jednotkou". | Foto: Armáda ČR

Krvavá nezávislost

O nezávislost a území Izrael musel bojovat i po svém založení. Hned v den vzniku překročily hranice nového státu armády pětice arabských zemí, které jeho existenci odmítaly: Egypťané, Zajordánci, Iráčané, Syřané a Libanonci. Všechno členové Ligy arabských států. Izrael však přežil.

Příměří bylo uzavřeno v březnu 1949, kdy vzniklá dohoda na dlouhých 18 let určila izraelské hranice, tzv. zelenou linii. Izrael se stal členem OSN.

Výsledkem bylo vítězství Izraele. Židovský stát kontroloval celé území, které mu bylo přiděleno v plánu OSN, a asi 60 procent území plánovaného arabského státu. Izrael kontroloval například Jaffu, Galileu, část Negevské pouště a západní Jeruzalém. Západní břeh Jordánu a východní Jeruzalém si ponechalo Jordánsko a Pásmo Gazy zůstalo obsazené Egyptem.

Ve válce padlo 6373 Izraelců (z toho asi 4000 vojáků) a 7000 až 15 000 Arabů (vojáků i civilistů).