Írán zaútočil na izraelské cíle. Židovský stát tvrdě odpověděl, vybombardoval i sklady munice

ČTK Zahraničí ČTK, Zahraničí
Aktualizováno 10. 5. 2018 8:34
Izraelská raketová obrana na Golanských výšinách několik střel zastavila. Izrael poté provedl odvetu.
Odveta. Izrael bombardoval íránské cíle, některé jeho rakety sestřila Sýrie | Video: Reuters

Jeruzalém - Íránské jednotky na syrské straně Golanských výšin vypálily zhruba 20 střel a raket na izraelské cíle v Golanských výšinách.

Izrael na palbu ihned zareagoval a brzy ráno zasáhl desítky íránských cílů v sousední zemi, mimo jiné sklady zbraní, odpalovací rampy či zpravodajská centra využívaná elitními íránskými jednotkami v Sýrii.

Jak poznamenala agentura Reuters, jde o dosud nejvážnější střet mezi dvěma úhlavními nepřáteli v regionu. Agentura AFP s odvoláním na izraelského ministra obrany informovala, že při odvetě byla zasažena téměř všechna íránská infrastruktura v Sýrii.

Informace o možných zraněných na íránské straně nejsou známy. Zvuky explozí se ozývaly v Damašku těsně před úsvitem, po celou noc byla slyšet syrská protiraketová obrana. Syrská státní agentura SANA s odvoláním na nejmenovaného armádního představitele uvedla, že izraelské střely zasáhly pozice protiraketové obrany, radarové stanice a sklady zbraní. Tvrdila nicméně, že většina raket byla zneškodněna.

Podle armádního mluvčího Jonathana Conricuse Izrael nechce situaci v oblasti ještě více vyostřovat. Izraelští vojáci ale i nadále budou "ve vysoké pohotovosti".

"Jestliže přijde další íránský útok, budeme na něj připraveni," dodal.

Dvacet íránských raket

Íránské elitní jednotky Kuds, které spadají pod revoluční gardy, vyslaly v noci na čtvrtek na izraelské pozice v okupovaných Golanských výšinách 20 raket. Podle Conricuse izraelský systém protiraketové obrany čtyři střely zachytil, další nedoletěly do svých cílů a spadly ještě v Sýrii.

Před útokem se oblasti ozvaly sirény a místní obyvatelé se schovali do krytů. Informace o zraněných na izraelské straně nebyly známy, armádní mluvčí informoval pouze o tom, že došlo k "menšímu" poškození izraelských vojenských základen, napsal list The Times of Israel.

Izrael se zmocnil části Golanských výšin, které patřily Sýrii, za šestidenní války v roce 1967. Izrael a Sýrie jsou od té doby oficiálně stále ve válečném stavu. Židovský stát stále okupuje asi 1200 kilometrů čtverečních tohoto pásma, pod syrskou kontrolou je 520 kilometrů čtverečních. Linie příměří na Golanech byla považována za poměrně klidnou až do vypuknutí války v Sýrii v roce 2011.

Napětí v regionu ještě vzrostlo poté, co americký prezident Donald Trump v úterý oznámil, že Spojené státy se stahují z íránské jaderné dohody. To přimělo Izrael vyhlásit vysoký stupeň pohotovosti. Izraelská vláda je velkým zastáncem a obhájcem Trumpova rozhodnutí odstoupit od dohody.

Írán patří spolu s Ruskem mezi hlavní spojence režimu Bašára Asada v Damašku. Izrael dal opakovaně najevo, že nepřipustí, aby Írán vybudoval v Sýrii novou frontu proti Izraeli a pomáhal tam ve vyzbrojování radikálního libanonského hnutí Hizballáh, které stejně jako Teherán stojí ve válce na straně prezidenta Bašára Asada.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Soud ve Štrasburku připustil klimatickou žalobu na 33 zemí, včetně Česka

Za přípustnou označil Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku klimatickou žalobu šesti dětí a mladých lidí z Portugalska, kterou podali na 33 zemí včetně Česka. Informovala o tom agentura DPA, podle které tak padla první velká překážka ve snaze přimět evropské vlády ke zlepšení boje proti klimatickým změnám. Žalobu podala skupina, jejíž nejmladší člence je teprve osm let, v září. Žalované státy se k ní budou muset vyjádřit do konce února příštího roku.

"Cílem žaloby je získat právně závazné rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, který bude po vládách v Evropě vyžadovat, aby podnikly potřebné naléhavé kroky a zastavily klimatickou krizi," stojí na stránkách věnovaných žalobě.

Šestice mladých lidí z portugalského hlavního města Lisabonu a z města Leiria a jeho okolí, kterým je od osmi do 21 let, podala žalobu v reakci na ničivé požáry v roce 2017, při kterých v jihoevropské zemi zemřelo přes 120 lidí. Vědci podle stěžovatelů potvrdili, že klimatické změny hrály při vzniku a šíření požárů roli.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Pražští radní nesouhlasí se změnou územního plánu k nové ranveji na letišti

Pražští radní nedoporučili změnu územního plánu nutnou pro stavbu nové ranveje, kterou plánuje státem vlastněné ruzyňské letiště. Změna byla původně navržena ke schválení, radní však většinou hlasů byli pro nedoporučující stanovisko. O změnách s konečnou platností rozhodne zastupitelstvo. S výstavbou paralelní dráhy chce letiště začít zhruba za pět let.

Nová ranvej má doplnit stávající, a tím navýšit kapacitu až na 30 milionů cestujících ročně. Loni jich terminály na Ruzyni odbavily rekordních 17,8 milionu, což bylo podle zástupců letiště na hraně kapacity. Letos kvůli koronaviru provoz klesl na minimum. Podle dřívějších plánů by letiště chtělo získat stavební povolení ke stavbě v roce 2025 a stavbu dokončit o tři roky později. Náklady jsou odhadovány na zhruba devět miliard korun.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Skokani vynechají i další závody SP, řeší se návrat z Finska

Čeští skokani na lyžích neabsolvují po nedělním závodu ve finské Ruce ani Světový pohár v Nižním Tagilu v tomto týdnu. Zatímco ostatní týmy dnes odletěly speciálem do Ruska, Češi po pozitivním testu Filipa Sakaly na koronavirus zůstávají ve Finsku v karanténě a řeší se jejich přesun domů.

Sakala, který v létě nemoc covid-19 prodělal, měl pozitivní test v neděli. Ostatní závodníci Viktor Polášek, Vojtěch Štursa a Čestmír Kožíšek sice byli negativní, ale museli také do karantény.

"Jsou na hotelu, každý musel do svého pokoje a jednáme, kdy je finská hygiena pustí do Česka. Snad to vyjde. Situace se vyvíjí každou hodinu," řekl ČTK za vedení skokanského úseku lyžařského svazu Jan Baier.

Další zprávy