Pestrou historii - a to doslova - má v posledních letech památník rudoarmějců v centru bulharské metropole Sofie. Psal se rok 2011, když jeho prostřednictvím na sebe poprvé upozornila umělecká skupina, která si říká Destructive Creation. Vojáky pomalovala jako komiksové postavy. Vedle sebe tak stáli Superman, Wonder Woman i padouch Joker.
Bulharská vláda to označila za vandalství a vyslala na místo umývací četu, která pomník vrátila do původního stavu.
O dva roky později se situace opakovala. V noci na 21. srpna někdo vojáky pomaloval růžovou barvou a přidal nápis v češtině "Bulharsko se omlouvá". Narážel tak na okupaci v roce 1968, které se zúčastnil i malý kontingent bulharské armády. O další rok později se na pomníku objevila tentokrát žlutá a modrá barva. Symboly Ukrajiny jako známky solidarity s protestním hnutím Euromajdan, které vedlo k pádu prezidenta Viktora Janukovyče.
Sochy vojáků Rudé armády zůstávají i v dalších velkých bulharských městech na místech, kde stály během komunistického režimu před rokem 1989. Výjimkou je Pleven, kde v roce 1991 tehdejší pravicové vedení města pomník odstranilo. V Bulharsku vzhledem k historii, která je svázaná s Ruskem a se strachem z Turků, není odpor vůči těmto památníkům tak silný.
"Bulharsko je zřejmě jedinou zemí východní Evropy, kde je Rudá armáda považována více za osvoboditele než za utlačovatele," říká například bulharská novinářka Ani Ivanova.
Pomníky v Maďarsku i Polsku
I v centru maďarské Budapešti stále stojí velký pomník sovětským vojákům, kteří bojovali v druhé světové válce. Na Náměstí Svobody je přitom ve společnosti Maďarské centrální banky, sídla amerického velvyslanectví a sochy bývalého amerického prezidenta Ronalda Reagana.
Budapešťský pomník také čelil několika útokům. V roce 2017 dostali dva muži pokutu za to, že ho polili barvou. Většina soch a sousoší věnovaných rudoarmějcům je ale ve zvláštní zóně na okraji metropole.
"Některé sochy skončily na vojenských hřbitovech sovětské armády, kde nikomu nevadí. Několik jich zůstalo na původních místech a jsou nadále předmětem diskusí a sporů, zda to tak má být," říká maďarský historik János Rainer.
Polsko naopak odstranilo přes dvě stovky pomníků rudoarmějcům, vztahoval se na ně zákon o zákazu totalitních symbolů a propagandy, schválený v roce 2017. Netýká se však hrobů a hřbitovů.
V Polsku jasně převládá pohled na Sovětský svaz jako na okupanta, umocněný paktem Ribbentrop-Molotov z roku 1939, sovětským vpádem do východního Polska v témže roce a také masakrem polských důstojníků v Katyni.
Přesun sochy vyvolal násilí
Složitější je situace v Německu. Když sovětská armáda v roce 1991 odcházela, součástí dohody mezi Bonnem (tehdejším sídlem německé vlády) a Moskvou byla nedotknutelnost velkých památníků z druhé světové války. V Berlíně tak nadále stojí obří sousoší hned na třech místech: v parcích Treptower a Tiergarten a ve čtvrti Pankow. Jsou to zároveň hřbitovy sovětských vojáků, kteří zahynuli v Berlíně.
Zatím největší emoce, které přerostly v násilí, rozpoutalo přemístění bronzové sochy vojáka Rudé armády v estonském Tallinnu v roce 2007. Socha, pod níž spočívaly ostatky několika vojáků, stála v centru metropole. Vláda rozhodla o jejím přemístění na vojenský hřbitov, a když kolem ní dělníci postavili stan, aby ji mohli demontovat, začaly protesty.
Moskva krok kritizovala a přímo v Tallinnu demonstrovali etničtí Rusové, kteří tvoří zhruba pětinu obyvatel Estonska. Policie při střetech během dvou nocí zatkla přes tisíc lidí.
Estonsko poté čelilo vlně kybernetických útoků směřovaných z Ruska a v Moskvě nespokojenci zablokovali vstup na estonské velvyslanectví. Socha ale nakonec zamířila na hřbitov, kde je dodnes.
