Itálie je v krizi. Matteo Salvini se dere k moci, může ale skončit s prázdnou

Ondřej Houska ČTK Ondřej Houska, ČTK
Aktualizováno 21. 8. 2019 21:00
Pád vlády je v Itálii skoro tak všední záležitostí jako střídání ročních období. Během 74 let, které uplynuly od konce druhé světové války, bylo v zemi u moci už 66 kabinetů. Konec toho zatím posledního, který padl v úterý, byl ale přece jen v něčem výjimečný – šlo o vůbec první čistě populistickou vládu, kterou Itálie od skončení války měla. Koalice tvořená protestním Hnutím pěti hvězd a krajně pravicovou Ligou, dříve známou jako Liga severu, se rozpadla kvůli tomu, že oba partneři se už mezi sebou nesnesli.
Matteo Salvini a Giuseppe Conte v italském parlamentu.
Matteo Salvini a Giuseppe Conte v italském parlamentu. | Foto: Reuters

Země má teď tři hlavní možnosti. Šéf Ligy a momentálně jasně nejsilnější italský politik Matteo Salvini může být už na podzim novým premiérem. Stejně tak se ale může stát, že nakonec vznikne jiná vláda a Salvinimu se cesta k vytouženému premiérskému křeslu na několik let zavře.

Nejistota v Itálii přichází v době, kdy zemi vážně ohrožuje ekonomické zpomalení, které už zasáhlo celou Evropu. Itálie má přitom v poměru k velikosti své ekonomiky druhý největší státní dluh v Evropské unii hned po Řecku. Pokud by opět spadla do recese, mohlo by to vyvolat vážné pochybnosti o tom, jestli bude svůj dluh dál schopná splácet.

Dosavadní vláda padla poté, co premiér Giuseppe Conte podal v úterý demisi. Předešel tak hlasování o vyslovení nedůvěry, které vyvolal Salvini, který přitom v kabinetu seděl jako vicepremiér a ministr vnitra.

Conte ho následně nařkl, že mu "jde jen o osobní zájmy a nerespektuje pravidla". Poukázal na to, že italská policie vyšetřuje Ligu kvůli podezření, že její lidé tajně vyjednávali s Ruskem o nelegálním financování strany. Salvini to označil za lež, odmítl ale dát jakékoliv bližší vysvětlení.

Salvini ukončil existenci vlády v naději, že Italové půjdou už na podzim k předčasným volbám. V nich by podle průzkumů jasně zvítězil a s největší pravděpodobností by se pak stal premiérem. Jenže to, jestli se po pádu vlády nové volby opravdu uskuteční, není vůbec jisté. Rozhodnutí má v rukou italský prezident Sergio Mattarella.

Ten se dal na politiku poté, co italská mafie počátkem osmdesátých let zavraždila jeho bratra Piersantiho. Podle průzkumů mu věří přes 60 procent Italů, a je tak nejpopulárnějším politikem. Jen málokdo pochybuje o tom, že se zachová naprosto v souladu s ústavou.

Salviniho první chyba

Prezident ve středu zahájil konzultace s jednotlivými politickými stranami. Chce zjistit, jestli je v parlamentu k dispozici většina pro vznik nějaké jiné vlády. Pokud bude odpověď negativní, vypíše předčasné volby. Radil se mimo jiné i se svým předchůdcem ve funkci Giorgiem Napolitanem. 

Plány na jejich rychlé uskutečnění můžou Salvinimu narušit ostatní strany, i když u veřejnosti zdaleka nemají takovou podporu. Řada politiků z Hnutí pěti hvězd a opoziční Demokratické strany prosazuje, aby obě formace podpořily úřednickou vládu nebo aby rovnou sestavily společný kabinet. Salvini s něčím takovým nepočítal.

"Udělal svou první chybu," glosuje to Daniele Albertazzi, odborník na Itálii z britské univerzity v Birminghamu.

Jestli se ale Hnutí pěti hvězd a Demokratické straně podaří domluvit, není vůbec jisté. Obě strany byly tradičně úhlavními soupeři a v obou existuje proti spojenectví značný odpor.

Lídr italské Demokratické strany (PD) Nicola Zingaretti se ke spojenectví s Hnutím pěti hvězd stavěl zatím spíše chladně. "Nikdy jsem M5S nedémonizoval, ale musíme si přiznat, že s nimi máme hluboké názorové neshody," citovala ANSA Zingarettiho.

Po jednání předsednictva strany Zingaretti řekl, že by podpořil vznik jen takové vlády, která by byla "vládou obratu". Změn chce dosáhnout především v oblasti zaměstnanosti, investic a migrace. Nový kabinet podle předsedy PD musí být také "spolehlivým" členem EU a zasazovat by se neměl o "Evropu visegrádských zemí", kterými jsou Česko, Maďarsko, Polsko a Slovensko, ale o Evropu "zaměstnanosti, sociálních práv, solidarity a ochrany životního prostředí".

Usmíří se?

Kromě sestavení nové vládní koalice nebo vypsání předčasných voleb ale existuje ještě třetí možnost - usmíření mezi Hnutím pěti hvězd a Ligou. Vyzval k němu sám Salvini poté, co si uvědomil, že jeho vysněné předčasné volby se nemusí uskutečnit. "Můj telefon je pořád zapnutý," naznačil, že by se nebránil dalším jednáním.

Hnutí pěti hvězd ale reagovalo, že o další spolupráci se Salvinim už nemá zájem. "Už pro nás není důvěryhodným partnerem," shodli se členové jeho vedení. A dodali, že společnou vládu s Ligou by si uměli představit jen tehdy, pokud by v ní už neseděl Salvini. Ten má ale v rámci Ligy naprosto dominantní postavení a jeho odchod z kabinetu je momentálně jen těžko představitelný.

Vláda Hnutí pěti hvězd a Ligy v čele s premiérem Contem trvala jen necelých 15 měsíců. Obě strany se během této doby shodly na snížení věku pro odchod do důchodu, zavedení nové dávky pro lidi, kteří si hledají práci, nebo na uzavření italských přístavů pro lodi neziskových organizací, které ve Středozemním moři zachraňují žadatele o azyl. Většinu času ale strávily hádkami mezi sebou.

Salvini chtěl vyvolat hlasování o nedůvěře poté, co Hnutí pěti hvězd v parlamentu nepodpořilo návrh na výstavbu rychlodráhy spojující italský Turín a francouzský Lyon. Prohlásil to za důkaz, že s Hnutím není možné spolupracovat. To přitom projekt rychlodráhy odmítá řadu let a jeho pozici Salvini dobře znal, když s ním loni vytvořil společnou vládu.

Video: Matteo Salvini agitoval na pláži

Předseda italské strany Liga Matteo Salvini agituje i v plavkách na pláži | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 34 minutami

Lyžařka Smutná skončila v dálkovém běhu v Itálii pátá

Lyžařka Kateřina Smutná doběhla pátá v závodu seriálu Ski Classics La Venosta na 34 kilometrů. Na vítěznou Norku Astrid Slindovou ztratila česká reprezentantka čtyři a půl minuty, za třetím místem zaostala o 19 sekund. Mužský závod v Itálii vyhrál Rus Jermil Vokujev, Jan Šrail obsadil 28. místo

Už v prvním stoupání nastoupila Slindová, která si na vrchařskou prémii na 11. kilometru přivezla náskok 20 sekund. V cíli měla k dobru více než tři minuty před Švédkou Brittou Norgrenovou. Boj o třetí místo ovládla další Norka Kari Gjeitnesová.

"Během závodu jsem se necítila úplně špatně, i když trať byla dost náročná. V posledních stovkách metrů mi ale totálně odešly nohy. Cítila jsem to už včera na tréninku, když jsem jela něco rychlejšího. Myslím, že v tom sehrála roli ta vysoká nadmořská výška," uvedla v tiskové zprávě eD system Bauer Teamu Smutná, která na začátku prosince doběhla v prologu v Livignu druhá.

Seriál Ski Classics bude pokračovat po Novém roce, 11. ledna se v Rakousku pojede Kaiser Maximilian Lauf.

Zdroj: ČTK
Další zprávy