Populisté se rozhádali. Italská vláda končí, premiér Conte oznámil demisi

Ondřej Houska Ondřej Houska
Aktualizováno 20. 8. 2019 16:24
V Itálii se loni vůbec poprvé od druhé světové války dostala k moci vláda složená čistě z populistických stran. Toto úterý ale její existence po necelých 15 měsících skončila – premiér Giuseppe Conte podal demisi. Na vině jsou spory mezi oběma koaličními partnery, tedy protestním Hnutím pěti hvězd a krajně pravicovou Ligou, dříve známou jako Liga severu.
Giuseppe Conte.
Giuseppe Conte. | Foto: Reuters

"Šéf Ligy nedodržel koaliční smlouvu, kterou sám podepsal," zaútočil Conte v projevu v italském Senátu na předsedu Ligy Mattea Salviniho. Vytkl mu, že mu "jde jen o osobní zájmy a nerespektuje pravidla".

Salvini ve vládě seděl jako vicepremiér a ministr vnitra. Před několika týdny ale prohlásil, že další existence kabinetu už nemá smysl, a vyvolal hlasování o vyslovení nedůvěry. Premiér Conte tomu svou rezignací předešel.

Conte prohlásil, že Salvini odmítl vysvětlit podezření z úzkého napojení své Ligy na Rusko. Italská policie prověřuje, zda Salviniho lidé nevyjednávali s Kremlem o tajném financování strany. Salvini nařčení označil za lživé, odmítl ale dát jakékoliv bližší vysvětlení.

Hnutí pěti hvězd a Liga se během své vlády shodly na snížení věku pro odchod do důchodu, zavedení nové dávky pro lidi, kteří si hledají práci, nebo na uzavření italských přístavů pro lodě neziskových organizací, které ve Středozemním moři zachraňují žadatele o azyl. Většinu času ale strávily hádkami mezi sebou.

Salvini chtěl vyvolat hlasování o nedůvěře poté, co Hnutí pěti hvězd v parlamentu nepodpořilo návrh na výstavbu rychlodráhy spojující italský Turín a francouzský Lyon. Prohlásil to za zradu, Hnutí pěti hvězd se přitom proti tomuto projektu staví řadu let.

Salviniho Liga je podle průzkumů momentálně jasně nejsilnější stranou, volilo by ji až 38 procent Italů. Ve spojení s menšími pravicovými stranami by nejspíš získala nadpoloviční většinu. Z tohoto důvodu Salvini požadoval, aby se v zemi už v říjnu konaly předčasné volby, které by z něj s velkou pravděpodobností udělaly premiéra.

Jestli ale Italové po pádu současné vlády skutečně půjdou volit, zatím není jisté. Někteří představitelé Hnutí pěti hvězd uvažují o vytvoření nové vlády spolu se sociálními demokraty. Mezi nimi koalici podporuje například bývalý premiér Matteo Renzi.

Důležitou roli bude hrát i prezident Sergio Mattarella - ten by měl zahájit konzultace s cílem zjistit, jestli je možné dát v parlamentu dohromady novou většinu, nebo jestli by měli jít Italové k volbám. Mattarella se netají odporem k tomu, aby se volby konaly už na podzim, kdy musí politici přijmout rozpočet na příští rok. Z tohoto důvodu se volby v Itálii tradičně konají v jiných termínech. Naposledy Italové volili na podzim přesně před 100 lety.

Video: Matteo Salvini agituje i na pláži

Předseda italské strany Liga Matteo Salvini agituje i v plavkách na pláži | Video: Reuters
 

Právě se děje

Aktualizováno před 39 minutami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy