Racketeová se s pěti desítkami migrantů na palubě lodi Sea-Watch 3 plavila vodami Středozemního moře přes dva týdny. Skupinu objevila na přeplněném člunu nedaleko libyjských břehů. Nejsnazším řešením bylo odvézt je zpět do Afriky, což ale mladá kapitánka odmítla. Libyi nepovažuje za dostatečně bezpečnou ani OSN.
Poslední červnovou sobotu se nakonec Racketeová navzdory zákazu tamní vlády rozhodla přistát v Itálii, kde vyložila své vyčerpané cestující a sama se nechala odvést do vazby.
"Carola se stala symbolickou postavou," řekl britskému serveru BBC Christopher Hein, odborník na migrační politiku z univerzity LUISS v Římě. "Je mladá, statečná - a je to Němka. Každý v Itálii o ní mluví, v dobrém nebo špatném."
Kapitánku italská média popisují jako soupeřku ministra vnitra Mattea Salviniho, který si sám libuje v nošení nejrůznějších uniforem a jemuž jeho příznivci přezdívají "Il Capitano", v italštině kapitán.
"Na jedné straně máte muže, který zastupuje většinu v italském parlamentu. Na straně druhé mladou ženu, oddanou záchranným operacím," upozorňuje Hein. Podle průzkumu, který zveřejnil minulou sobotu italský deník Corriere della Sera, souhlasí se Salviniho názory na počínání neziskových organizací ve Středozemním moři 59 procent Italů. Racketeové loď přitom patří německé neziskové organizaci Sea-Watch.
Salvini: Je bohatá, bílá, trochu znuděná
Racketeová se narodila v německém Preetzu, nedaleko dánských hranic. Vystudovala ochranu životního prostředí, jako výzkumnice pobývala na severním i jižním pólu, zkoumala hnízdění ptáků v Jižní Americe a čistila moře od plastů na západ od Skotska.
Naučila se kormidlovat loď a poprvé migrantům pomáhala v době vrcholící uprchlické krize před čtyřmi lety v Řecku. Německé lodi Sea-Watch 3, která však pluje pod nizozemskou vlajkou, velí od loňska.
Ve stejnou dobu se Salvini stal italským ministrem vnitra a zahájil kampaň proti záchranným misím ve Středozemním moři. Racketeovou v jednom z videí, která pravidelně zveřejňuje na svém facebookovém profilu, označil za "bohatou, bílou, německou a možná trochu znuděnou … dámu, která (si myslí, že) nemusí brát ohled na zákony".
Na základě Salviniho opatření Italové zabránili od loňského léta vplout do italských přístavů celkem 19 lodím. A to nejen neziskových organizací, ale také komerčních společností. Podle organizace Lékaři bez hranic uvázlo na moři kvůli opatření více než 2500 lidí.
Sama Racketeová je podle svých slov překvapená, jak osobním se její střet s italskými úřady stal. "Mělo by to být o tom problému, o neschopnosti Evropské unie férově si rozdělit zachráněné uprchlíky, převzít díl zodpovědnosti," vyjádřila se v rozhovoru pro německý server Spiegel.
Zákon Salviniho a zákon moře
Případem Racketeové se zabývá italská soudkyně Alessandra Vellová. První dílčí obvinění - prolomení blokády v přístavu na Lampeduse - stáhla, mladá Němka podle ní jen vykonávala svou povinnost chránit lidské životy. Racketeová totiž během nočního přistání narazila do plavidla pobřežní stráže. Za srážku se omluvila, Salvini ji však označil za "válečný čin".
Podle italského listu La Repubblica by mohl první verdikt Vellové být určující i pro procesy se členy dalších neziskových organizací, které ve Středozemí působí, jako jsou španělská Proactiva Open Arms, italská iniciativa Mediterranea či německá Sea-Eye. A to pozitivně.
Soudkyně naznačila, že se italské zákony o ochraně národní bezpečnosti nevztahují na záchranná plavidla. Ta se musí řídit námořním právem, které kapitánům ukládá povinnost se o lidi v nouzi postarat.
Stejné argumenty na svou obhajobu zmiňuje také další německá kapitánka, pětatřicetiletá Pia Klempová, která čeká na začátek svého procesu. Hrozí jí za záchranu několika set migrantů ze Středozemního moře až 20 let za mřížemi. Stejně jako Racketeovou ji Italové obviňují z napomáhání nelegální migraci.
"Jen jsme se drželi mezinárodních zákonů, podle kterých nejvyšším přikázáním je zachránit lidi v nouzi," řekla Klempová v rozhovoru pro švýcarský list Basler Zeitung. Obavu ze soudního procesu nemá. "To nejhorší už se stalo, zachraňování lidí na moři se kriminalizovalo. A lidé na moři umírají."
Voici Pia Klemp. Et elle risque 20 ans de prison. Son crime? Sauver près de 5000 #migrants de la noyade, entre 2017 et 2018. Son procès pour "aide à l'immigration illégale" débute en Italie. Pia est une femme commandant. Elle est jugée, personne n'en parle. #FreePia pic.twitter.com/R3RsN3TmJB
— David Zylberberg (@zylberdav) June 6, 2019
Petici za propuštění Klempové s názvem #FreePia podepsalo už na internetu 360 tisíc lidí. Jeden z barů v jejím domovském městě Bonn začal sbírat peníze na soudní náklady. Z každého piva věnuje své bývalé číšnici 50 centů. Sbírat peníze pro advokáty a na případnou pokutu začali Němci také po zadržení Caroly Racketeové.
Nefunkční unie?
Případy obou kapitánek ukazují na rozdílné pohledy členských států na migrační politiku Evropské unie. Od roku 2016 se dosud neshodly na mechanismu, kterým by se určilo, kde mohou zachránění migranti požádat o azyl.
Po nenaplňování takzvaných kvót, které kromě České republiky odmítají také další státy střední Evropy, se proto EU zaměřila na posilování vnějších hranic a pomoc přímo v severní Africe. Záchranné operace na moři zůstávají na neziskových organizacích.
Komerční plavidla stále častěji odmítají topící se migranty zachraňovat, protože vědí, že je pak jižní evropské státy nepustí do svých přístavů a běženci zůstanou uvězněni na jejich palubách na neznámo jak dlouhou dobu.
S výzvou, aby se Evropa dohodla alespoň na dočasném mechanismu, přišel v posledních dnech řecký eurokomisař Dimitris Avramopoulos. "Do doby, než vzniknou nová pravidla pro rozdělení uprchlíků, … vyzývám všechny členské státy EU, aby našly shodu na tom, jak zacházet s lidmi, kteří opouští záchranná plavidla," citoval Avramopoulose německý server Die Welt.
Italský ministr Salvini mezitím přišel s návrhem, aby se postihy nevládních organizací ještě zpřísnily. Zvýšit by se podle něj měla maximální výše pokuty pro plavidla, která vstoupí do italských vod, a to z 50 tisíc eur až na milion, tedy v přepočtu bezmála 26 milionů korun.
Kvůli výhrůžkám se skrývá
Carola Racketeová se na moře nějakou dobu nepodívá, její advokát jí poradil zůstat až do konce procesu mimo loď. V současnosti se kvůli výhrůžkám na její adresu skrývá na neznámém místě v Itálii.
Německá vláda pokračuje v nátlaku na Salviniho, aby svou politiku změnil. "V žádném případě. Místo toho žádáme vládu kancléřky Angely Merkelové, aby odstranila německé vlajky z lodí, které pomáhají pašerákům a obchodníkům s lidmi," vyjádřil se.
Podle organizace Lékaři bez hranic zemřelo za poslední rok na moři 1150 lidí a více než 10 tisíc jich bylo násilně vráceno do severní Afriky.
