Bagdád/Washington - Ve dvou nenápadných kontejnerech přečkala v budově patřící univerzitě v severoiráckém Mosulu tříletou vládu Islámského státu potenciálně ničivá radioaktivní zbraň.
Šlo o zásoby vysoce radioaktivního izotopu kobalt-60.
Z něj by šlo vyrobit takzvanou špinavou bombu, tedy kombinaci radioaktivního materiálu s klasickou výbušninou.
O tom, že kobalt-60 v již nepoužívaných lékařských přístrojích je, věděly americká a irácká vláda. Informaci získal i americký deník Washington Post, ale odložil její zveřejnění až do chvíle, kdy bude teroristická síť Islámský stát z Mosulu vytlačena.
Kontejnery byly netknuté
Tvrdí to americký novinář Joby Warrick, který loni vydal knihu "Vzestup Islámského státu" o událostech, které předcházely úspěšnému tažení IS v Iráku a Sýrii v roce 2014.
Když iráčtí vojáci po téměř třech letech přišli do zmíněné budovy v Mosulu, aby zkontrolovali kontejnery, zjistili, že jsou netknuté.
"Buď džihádisté o úkrytu nebezpečného materiálu nevěděli. Nebo se báli, že nedokážou kobalt-60 využít, aniž by se sami vystavili radiaci," píše Washington Post s odvoláním na jaderné experty a představitele americké vlády.
Materiál pocházel ze dvou zařízení na léčbu nádorových onemocnění, ale obě byla mimo provoz už několik let.
Přestože tzv. špinavou bombu zatím nikdo nesestrojil a nepoužil, jde o noční můru bezpečnostních sil a zpravodajských služeb po celém světě.
Mohla by totiž zamořit ve městech rozsáhlé plochy a způsobit velkou paniku.
Islámský stát nasadil v několika případech v Iráku a Sýrii proti svým protivníkům chemickou zbraň, konkrétně chlor. Dělo se tak hlavně v Mosulu proti postupujícím vládním jednotkám, ve větší míře také proti iráckým Kurdům bojujícím v lednu 2015 východně od tohoto severoiráckého města.
Přestože na propagačních videích mluvili příslušníci IS i o tzv. špinavé bombě, neexistuje zatím důkaz, že by na ní reálně pracovali.
Podezření trvá
Spojené státy v roce 2002 zadržely na letišti v Chicagu člena teroristické sítě al-Káida Josého Padillu kvůli podezření, že měl za úkol sestavit a odpálit v USA tzv. špinavou bombu.
Přestože byl Padilla později odsouzen k jednadvaceti letům vězení za napomáhání terorismu, obvinění ohledně špinavé bomby obžaloba neprokázala.
Blízko k provedení útoku, jehož následky by byly srovnatelné se špinavou bombou, měla organizace islamistického teroristy Abú Músaby Zarkávího v roce 2004.
V jordánském hlavním městě Ammánu sestavovali příslušníci Zarkávího buňky sebevražedné nákladní vozy s velkými náložemi a s kyselinou sírovou. Měly vybuchnout před sídlem tamní kontrarozvědky.
Ta ale záměry teroristů několik dní před činem odhalila a vozy s výbušninami zneškodnila.
Ze Zarkávího organizace později vznikl současný Islámský stát.
