Tradice a kmenové právo
Paradoxní je ale i to, že často nejkonzervativnější muslimské země zavádějí opatření, která jsou dokonce v rozporu s Koránem. Mnohdy se totiž spíše než náboženskými texty řídí kmenovou tradicí. To se děje například v některých oblastech Turecka, je to ale i případ Tálibánu v Afghánistánu.
"Kmenové pojetí zvykového práva vychází z kolektivní identity, kdy čest rodiny a čest mužů je silně napojena na to, jak se chovají ženy. Proto jsou ženy silně omezené v tom, jak se smějí chovat," vysvětluje Osina s tím, že islám je v tomto směru mnohem benevolentnější.
Příkladem jsou třeba vraždy ze cti, kdy je žena zavražděna svou rodinou za to, že si nechtěla vzít toho muže, koho jí rodina vybrala. Něco takového podle Osiny islám nepovoluje.
Podobně je to i s pravidly o zahalování. Korán sice předepisuje určitou cudnost žen, nijak ale nespecifikuje, jak moc se mají ženy zahalovat. To často závisí právě na tradicích regionu. Tálibán například během své minulé vlády zakazoval ženám nosit boty na vysokém podpatku, ačkoliv islám o ničem podobném nemluví.