Islamisté v Nigérii zabili unesenou humanitární pracovnici. Její identita je nejasná

ČTK ČTK
15. 10. 2018 23:05
Ozbrojenci ženu zavraždili poté, co vypršelo ultimátum, které dali nigerijské vládě. Dále drží nejméně dvě zdravotní pracovnice.
Nigerijští vojáci s vlajkou Boko Haram po znovuzískání Damašku.
Nigerijští vojáci s vlajkou Boko Haram po znovuzískání Damašku. | Foto: Reuters

Abuja - Islamisté v Nigérii zabili humanitární pracovnici, kterou drželi jako rukojmí. Stalo se tak poté, co vypršelo ultimátum, které ozbrojenci dali. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na nigerijskou vládu.

Nigerijský kabinet zabití ženy, která nebyla identifikována, "šokovalo a zarmoutilo", uvedlo ve svém prohlášení tamní ministerstvo informací. Mezinárodní výbor Červeného kříže (MVČK) již v neděli varoval, že by teroristická organizace Islámský stát v západní Africe (ISWA) mohla do 24 hodin jednu z humanitárních pracovnic zabít.

Islamisté celkem drželi jako rukojmí tři ženy. Hauwa Mohammed Limanová pracovala v nemocnici, kterou podporuje MVČK. Byla unesena 1. března spolu s Alicí Lokshaovou, jež působila v centru zaštítěném Dětským fondem OSN (UNICEF). Třetí z žen, porodní asistentku, která onoho dne skončila v rukou islamistů, zabili únosci již v září.

Skupina Islámský stát v západní Africe se v roce 2016 oddělila od teroristické organizace Boko Haram. V uplynulých měsících zabili tito radikálové při útocích v severovýchodní Nigérii stovky vojáků, napsala agentura Reuters. Podobně jako Boko Haram chce ISWA v severovýchodní Nigérii založit samostatný stát a zavést v něm islámské právo šaría.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 27 minutami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy