Židů dnes žije v Íránu pětadvacet tisíc, z toho převážná většina v Teheránu. Předseda Íránské židovské obce Harún Ješají v dopise Ahmadínežádovi dal najevo, že zpochybňování holocaustu považuje za nesmyslné.
"Jak je možné ignorovat tolik nezvratných důkazů o vyhánění a masakrech Židů v Evropě v době druhé světové války? ... Zpochybňování jedné z nejsmutnějších událostí lidstva ve 20.století šíří strach i v řadách íránské židovské komunity," uvádí se v dopise Ahmadínežádovi.
Židé dopis odeslali už před dvěma týdny, až nyní ho ale faxem poskytli i zahraničním médiím. Představitelé židovské komunity odmítli odpovídat na otázky, zda a jak jim Ahmadínežád odpověděl.
Počet Židů v Íránu se výrazně zmenšil po islámské revoluci v roce 1979, kdy jich většina odešla z obav před novým režimem do Izraele nebo západních zemí. Ti, co zůstali, mohou svobodně praktikovat své náboženství, ale v praktickém životě čelí některým omezením.
Vzhledem k islámskému zákonodárství nemohou pracovat jako soudci, uzavřeny jsou pro ně i nejvyšší hodnosti v armádě.
V parlamentu má židovská komunita automaticky rezervováno jedno křeslo. Židé v Íránu ovšem nesmějí veřejně projevovat sympatie k Izraeli ani do židovského státu cestovat.
