Íránci v Teheránu znovu protestují proti Ahmadínežádovi

Martin Novák Martin Novák
16. 6. 2009 18:55
Tábor odpůrců Ahmadínežáda požaduje nové volby
V pondělí se konala velká demonstrace stoupenců Mírhosejna Musávího na teheránském náměstí Azadi.
V pondělí se konala velká demonstrace stoupenců Mírhosejna Musávího na teheránském náměstí Azadi. | Foto: Reuters

Teherán - Mahmúd Ahmadínežád ještě nemá své vítězství v pátečních prezidentských volbách jisté.

Rada dohlížitelů se rozhodla reagovat na stížnosti jeho soupeřů, kteří tvrdí, že volby byly zmanipulované a výsledky zfalšované. Podle íránské televize dnes rada oznámila, že je připravena dát podnět k přepočítání volebních hlasů v některých obvodech.

Radu tvoří šest duchovních a šest právníků. Jde o legislativní orgán, který má právo v poslední instanci rozhoduje o legálnosti voleb i zákonů přijatých parlamentem.

Dnes se v Teheránu uskutečnily dvě demonstrace. Jedna stoupenců Ahmadínežáda, druhá jeho odpůrců, oficiálně nepovolená. Zatím nejsou žádné zprávy o střetech a obětech na životech. Ministerstvo kultury zakázalo zahraničním novinářům přístup na demostrace a vyzvalo je, aby opustili zemi.

V pondělí se v Teheránu uskutečnilo půlmilionové shromáždění, jehož účastníci protestovali proti průběhu a výsledkům voleb. Při střetu s ozbrojenými milicionáři zahynulo osm  lidí.

Mohutné demonstrace se konaly i v dalších městech: Šírázu, Mashadu, Isfahánu, Raštu, Zahedánu a Tabrízu. V Šírázu na jihu země zemřel jeden muž.

Volební komise oznámila, že Ahmadínežád získal 62 procent hlasů, zatímco jeho hlavní konkurent Mírhosejn Musáví jen 34 procent. Musávího stoupenci a řada iránských a zahraničních analytiků to označila za nesmysl.

Musáví v předvolební kampani kritizoval Ahmadínežáda za ekonomický populismus, agresivní zahraniční politiku a omezování osobních svobod Íránců.

Ahmadínežád šel do voleb s podporou nejvyššího vedení země, včetně duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího a skupiny nejvlivnějších islámských duchovních.

Musáví žádá anulování voleb a nové hlasování. To ale mluvčí Rady dohlížitelů dnes odmítl jako nepřijatelné.

Současné nepokoje jsou v zemi nejhorší od roku 1999, kdy se studenti v několika městech bouřili proti uzavření deníku, kritického k vládě.

Spor je považován za konflikt mezi konzervativními elitami islámské republiky a jejich ozbrojených skupin s reformistickými politiky, kteří chtějí vyjít vstříc volání velké částí Íránců po demokracii a uvolnění autoritativního teokratického režimu.

Policista v civilu hrozí demonstrantce, povalené na zem.
Policista v civilu hrozí demonstrantce, povalené na zem. | Foto: Reuters

Někteří reformističtí politici a známí stoupenci Mírhosejna Musávího byli v noci a ráno zatčeni policií. Proti demonstrantům zasahují radikální milice podporující Ahmadíenžáda, jako jsou Islámské revoluční gardy, tzv. Basídžové a také příslušníci militantní organizace Ansár Hizballáh.

Protest proti pochybnému sčítání volebních hlasů i proti násilí vůči demonstrantům v íránských ulicích už adresovaly Teheránu Spojené státy i Evropská unie. Naopak Rusko uvítalo vítězství Ahmadínežáda.

Ten momentálně není v Teheránu, v ruském Jekatěrinburgu se spolu s prezidenty Ruska, Číny a středoasijských zemí účastní jednání Šanghajské skupiny pro spolupráci.

Z íránského ministerstva vnitra údajně unikl dokument, na kterém jsou skutečné volební zisky prezidentských kandidátů. šíří s epo internetu a přetiskly jej i některé evropské deníky.

Podle tohoto záznamu získal Ahmadínežád jen třináct procent hlasů, zatímco Musáví 45 procent. Ahmadínežáda prý další kandidát Mehdí Karrúbí dokonce odsunul na třetí místo. Pravost dokumentu ale není ověřená.

Foto: Aktuálně.cz
  

 

Právě se děje

Další zprávy