Teherán - Sedm civilistů bylo zabito a mnoho dalších zraněno při protestech proti průběhu prezidentských voleb.
Oznámil to íránský státní rozhlas, podle neoficiálních informací z dalších zdrojů může být mrtvých i více. Podle rozhlasu chtělo "několik výtržníků" napadnout jedno vojenské postavení a poničit veřejná zařízení poblíž teheránského náměstí Ázádí. Podle agentury Reuters není jasné, zda zahynuli přívrženci opozice, nebo naopak stoupenci současného režimu.
Takzvaná Rada dohližitelů, která dohlíží na volby, už prohlásila jejich výsledky za pouze "provizorní" a chce si vyslechnout všechny tři nejdůležitější kandidáty. Nejvyšší vůdce, ajatolláh Alí Chameneí, v pondělí nařídil přezkoumání obvinění opozice ze zfalšování voleb.
V pondělí se v Teheránu uskutečnila statisícová demonstrace, podle zpravodaje agentury byl průvod dlouhý několik kilometrů. Už večer informovala íránská televize o střelbě, agentura AP hovořila o nejméně jednom mrtvém.
"Viděl jsem lidi utíkat," citovala agentura Reuters zpravodaje íránské anglojazyčné televize Press TV v živém vstupu z jednoho z teheránských náměstí. Podle očitých svědků citovaných agenturami dav Músávího stoupenců zaútočil na sídlo islámské náboženské milice basídž a její členové nato zahájili palbu. Nepotvrdily se tedy původní domněnky, že do demonstrantů začaly střílet vládní síly.
Na pondělí naplánovanou masivní demonstraci v Teheránu úřady dopředu označily za nelegální. Přesto se v centry města shromáždily statisíce lidí. "Smrt diktátorovi," bouřil dav na adresu Ahmadínežáda. Musáví na demonstraci zopakoval své tvrzení, že výsledek voleb byl zfalšován ve prospěch jeho soupeře.
Tak nečekané, až podezřelé
Podle výsledků voleb bude Mahmúd Ahmadínežád další čtyři roky prezidentem Íránu. Jeho jasné vítězství v prvním kole bylo tak nečekané, až je podezřelé.
Neúspěšný vyzývatel Mírhosejn Musáví hovoří o masivním podvodu, jeho šokování stoupenci protestují v ulicích Teheránu a dalších měst.
Mezitím rozesmátý staronový prezident přirovnává situaci ke zklamání fanoušků poraženého fotbalového týmu a obviňuje západní politiky a novináře, že mluví o zfalšování výsledků, poněvadž se jim tento výsledek nelíbí.
Evropská unie oznámila, že vyzve Teherán k objasnění průběhu voleb i potlačení demonstrací. Íránský velvyslanec v Berlíně byl už povolán na německé ministerstvo zahraničí, kde mu byl tlumočen protest spolkové vlády.
Podpora nejvyšších kruhů
Volby byly především o ekonomice a individuálních svobodách pro Íránce.
Ahmadínežáda kritici obviňují z toho, že hospodářství vede svým populismem k úpadku a za jeho vlády se zhoršila lidská práva. Zpřísnila se cenzura, mravnostní policie více pronásleduje ženy a vůbec mládež. Radikální islámské milice a další organizace mají volnější ruku.
Třiapadesátiletý prezident se otevřeně opíral o podporu nejvyššího náboženského vůdce Alího Chameneího, špiček konzervativního islámského kléru a takzvaných revolučních gard, které jsou hlavní ozbrojenou složkou režimu.
Nejvyšší vedení země tedy mělo spíše zájem na výhře Ahmadínežáda než na úspěchu reformního kandidáta, který chce zlepšovat vztahy s USA a Ahmadínežáda obviňoval z extremismu (jeden z mála průzkumů před časem ukázal, že navázání diplomatických vztahů se Spojenými státy by uvítaly tři čtvrtiny Íránců).
Důkazy nejsou
Musávího tábor tvrdí, že výsledek zveřejněný volební komisí neodpovídá reálnému rozložení sympatií v zemi. A že během celého procesu byl buď Musáví připraven o mnoho hlasů, anebo byly Ahmadínežádovy neexistující připočteny.
Na volby nedohlížejí žádní mezinárodní ani nezávislí pozorovatelé, sčítání má pod kontrolou ministerstvo vnitra. Dodatečná „úprava" tak nemusí být velký problém.
Bez důkazů však bude pro odpůrce Ahmadínežáda obtížné argumentovat.
Před očima celého světa
„Nikdo si nedokázal představit zmanipulování voleb v takovém rozsahu. Před očima celého světa," řekl Musáví na tiskové konferenci.
Ačkoliv Ahmadínežád má nepochybně podporu na venkově, mezi lidmi s velmi nízkými příjmy či mezi silně věřícími a konzervativními muslimy, jeho velká převaha při volební účasti 85 procent, která i podle íránských analytiků měla nahrát Musávímu, je zarážející.
Fronta odpůrců totiž byla dosti široká.
Obchodníci i podnikatelé například vesměs tvrdili, že hospodářství upadá a dosavadního prezidenta volit nebudou. Řada z nich přitom v minulosti byla pevnou oporou režimu.
Mezi mladší generací, jejíž zástupci šli tentokrát voli v hojném počtu, není vůbec oblíbený, stejně tak jako ve velkých městech. Ostatně komise přiznala, že v Teheránu Musáví zvítězil.
Poražený kandidát žádá přezkoumání voleb a jejich zrušení. Patrně ale neuspěje, přestože nejvyšší vůdce ajatolláh Chameneí nařídil obvinění vyšetřit. Musáví tak alespoň vyzval Íránce k mírovým protestům.
Do pásma turbulencí
Agentura Reuters cituje nejmenovaného západního diplomata, který současné dění interpretuje jako zásadní rozkol uvnitř íránských elit.
„Celý íránský politický systém a vládnoucí režim vstupují do pásma turbulencí," uvedl.
(Text pokračuje pod grafikou).
Íránský teokratický systém je nastaven tak, že moc zůstává trvale v rukou nejvyššího vůdce a skupiny vlivných islámských duchovních a politiků. Prezident je podřízen nejvyššímu duchovnímu vůdci a na prezidenta ostatně mohou kandidovat jen lidé, které tzv. Rada dohlížitelů uzná jako vhodné a způsobilé osoby.
Nikdo, kdo zpochybňuje zřízení zavedené islámskou revolucí v roce 1979, nemá právo ucházet se o úřad prezidenta ani poslanecký mandát.
Výhra Ahmadínežáda nad Musávím - ať už zfalšovaná či skutečná - je vítězstvím radikálního, konzervativního tábora nad tou částí Íránců, která usiluje o demokratičtější podobu země a pro kterou jsou důležité lepší vztahy s Evropou a Spojenými státy.
