Teherán - Íránský režim prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda nemá ambiciózní plány jen v oblasti jaderné energetiky, ale i v kosmickém prostoru.
Dokazuje to úspěšné středeční vypuštění v pořadí již druhé íránské vesmírné družice Rassád-1.
Satelit bude dva měsíce kroužit kolem Země a posílat íránským vědcům snímky z vesmíru.
To je ale pouze začátek. Po úspěšném startu, který přenášela státní televize, šéf íránského vesmírného programu Hamíd Fazelí představil další smělý projekt. Jeho lidé brzy pošlou do vesmíru opičího kosmonauta.
Ochlupený vyslanec Íránu by se měl vydat ke hvězdám na přelomu července a srpna. Pokud se tak skutečně stane, zařadí se Írán po bok několika málo zemí, které na oběžnou dráhu vyslaly živého tvora.
Dost bylo červů
Příslušníka živočišné říše Írán do kosmu neposílá poprvé. Minulý rok režim Ahmadínežáda vypustil na orbit krysu, želvy a několik červů. První íránský satelit už se kolem Země prohání od roku 2009.
"Raketa Kavošagar 5 odstartuje v průběhu měsíce mordad (23. 7 - 23. 8). Jejím cílem bude vynést do výšky 120 kilometrů nad zemský povrch modul s opicí," citují s odvoláním na íránskou státní televizi australská média Fazelího.
Celková hmotnost modulu i s opičím astronautem by měla dosáhnout 285 kilogramů. Podle Teheránu se jedná o další krok na cestě za stanoveným cílem - do roku 2020 vyslat do vesmíru člověka.
V říjnu chtějí navíc Íránci vypustit na oběžnou dráhu výzkumný satelit. Ve výšce 400 kilometrů nad zemí by měl vědeckým účelům sloužit rok a půl.
Namísto obdivu však íránský vesmírný program v západních mocnostech vyvolává obavy, že Teheránu nejde ani tak o to, prozkoumat taje vesmíru, ale spíše chce vyzkoušet rakety, které by se po dovybavení nukleárními hlavicemi mohly stát mocným argumentem při vyjednávání o jeho jaderném programu.
Írán ale jakékoliv postranní úmysly odmítá. Tvrdí, že jeho jaderný i kosmický program bude sloužit "mírovým účelům".
