Hrozí, že Írán získá jadernou zbraň?
Teherán začal s obohacováním uranu nad limit 3,6 procenta, není ale jasné, o kolik. Z dřívějších prohlášení plynulo, že na 3,7 procenta. V jaderné elektrárně v Búšehru, kterou i v rámci dohody Íránci směli částečně provozovat, chtějí používat uran obohacený o pět procent. Z něj však jaderná zbraň vytvořit nejde. Při obohacování se zvyšuje koncentrace izotopu 235, který je klíčový při jaderném štěpení uranu. Pro atomové elektrárny se uran obohacuje v jednotkách procent, zatímco pro jadernou zbraň je zapotřebí obohacení vyšší než 85 procent.
Před uzavřením dohody v roce 2015 Írán ve výkonných odstředivkách obohacoval uran na 20 procent, ale vždy popíral, že usiluje o jadernou zbraň.
Proč Írán postupuje tak opatrně a pomalu?
Podle analýzy americké stanice CNN si tím Írán připravuje půdu pro vyjednávání. Obohatit uran jen o 3,7 procenta je snadné a jasné porušení dohody, není to ale přitom nebezpečné.
Podle CNN se skoro zdá, že Teherán čeká, až Donaldu Trumpovi skončí za necelé dva roky funkční období a bude moci znovu vyjednávat s jeho nástupcem.
Čeho se tedy Teherán snaží dosáhnout?
Írán chce zmírnit americké sankce, protože se jeho ekonomická kondice za poslední rok hodně zhoršila. Teherán zároveň tlačí na evropské signatáře dohody Německo, Francii a Velkou Británii, aby přísné sankce zmírnily nebo nějak kompenzovaly. Írán jim v květnu dal 60 dní na to, aby ochránily jeho hospodářství před dopadem amerických sankcí. V neděli tato lhůta vypršela.
Evropské země se ale k obcházení sankcí nemají, nechtějí jít proti USA a ohrozit svůj obchod s Washingtonem.
Čím může Írán ještě vyhrožovat?
K dalšímu kroku přistoupí Teherán za 60 dní. Konkrétně by mohlo jít o obnovení centrifug IR-2 a IR-2 M, pomocí nichž se obohacuje uran. Írán bude každých 60 dní pokračovat v porušování dohody, dokud evropské země nezmírní americké sankce.
V čem spočívá nebezpečí celé situace?
Ačkoliv se odborníci shodují na tom, že do přímého konfliktu nechce jít Írán ani USA, na obou stranách do procesu rozhodování zasahují zastánci tvrdé linie. Ti by mohli způsobit, že konflikt nakonec vyeskaluje.
Íránská armáda se co do velikosti s tou americkou nedá srovnávat. Teherán ale může ohrozit dopravu ropy z klíčového Perského zálivu. Stejně tak americké vojenské jednotky v regionu. Írán navíc podporuje šíitské milice v Iráku a také ve válkou zmítaném Jemenu, Spojené státy zase pomáhají opačné straně konfliktu.
Jak svět na porušení dohody reaguje?
Americký prezident Donald Trump chce podmínky jaderné dohody s Íránem z roku 2015 nově projednat, což Teherán odmítá. Trump zároveň Írán varoval, aby si dal pozor.
Evropská unie je znepokojená, francouzský prezident Emmanuel Macron krok Teheránu odsoudil. Německo a Británie vyzvaly Írán, aby přestal dělat kroky, které jsou v rozporu s dohodou.
V čem spočívá dohoda z roku 2015?
Írán se tehdy zavázal pozastavit svůj jaderný program a umožnit mezinárodní inspekce výměnou za zrušení ekonomických sankcí. Konkrétně šlo o vyřazení části centrifug využívaných k obohacování uranu, vyvezení většiny už obohaceného uranu, přeměnu některých zařízení na výzkumná pracoviště a přestavbu těžkovodního reaktoru v Aráku. Írán smí podle dohody vlastnit uran obohacený maximálně o 3,6 procenta.
Proč dohoda nevydržela?
Nejprve ji loni v květnu vypověděl americký prezident Donald Trump a na Írán uvalil nové sankce. Podle USA a třeba také Izraele, jednoho z největších nepřátel íránského režimu, dohoda nedokáže Íránu zabránit vytvořit jadernou zbraň. Hlavním americkým cílem ale bylo přinutit Írán, aby jednal také o svém balistickém programu a zapojení do konfliktů v regionu.
Írán z dohody těžil ekonomicky. Když ale USA vystoupily a obnovily sankce, neměl už Teherán zdánlivě důvod ji dodržovat.
