reklama
 
 

Írán je připraven na válku. Západ jedná

26. 2. 2007 11:00
Teherán - Íránský režim nehodlá od svého jaderného programu ustoupit ani v případě války.

Ostrá slova íránských politiků nenechává Západ klidným.

Zástupci Rady bezpečnosti OSN a Německa se právě dnes scházejí v Londýně, aby probrali možnosti návrhu další rezoluce, jež by vůči Íránu zavedla další restrikce.

Americká ministryně zahraničí Riceová doufá, že diplomaté schválí přitvrzení postupu proti Íránu.

USA: Bombový útok není vyloučen

"Připravili jsme se na jakoukoliv situaci, dokonce i na válku," prohlásil v neděli náměstek íránského ministra zahraničí Manúčehr Mohammadí. 

"Pokud přijdou s druhou rezolucí, Írán neodpoví a bude pokračovat ve svých jaderných aktivitách," řekl dále.

A přidal se také prezident Mahmúd Ahmadínežád dnes potvrdil, že íránský jaderný program je nezvratitelný a práce na obohacování uranu nebudou přerušeny.

"Írán získal technologii k výrobě jaderného paliva a je v pohybu jako vlak, který nemá brzdy a žádný zpětný chod," citovala prezidenta studentská agentura ISNA.

Viceprezident Cheney na ostrá slova z Teheránu reagoval s tím, že na stole zůstávají všechny možnosti řešení stávající situace, nevyjímaje bombový útok.

Ultimátum vypršelo

Minulý týden přitom uplynulo dvaměsíční ultimátum, které dala Íránu Rada bezpečnosti OSN na zastavení obohacování uranu.

Teherán výzvy OSN z 23.prosince nejen neuposlechl, ale podle včera zveřejněné zprávy Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) dokonce obohacování uranu ještě rozšířil.

"Dokument se nám již dostal do rukou a z jeho obsahu je patrné, že Írán nesplnil podmínky mezinárodního společenství," citovala agentura Reuters mluvčího Národní bezpečnostní rady Gordon Johndroea.

Riceová hovoří o všech dostupných prostředcích

V Berlíně proto ve čtvrtek jednali o dalším postupu zástupci Německa, USA, Ruska a Evropské unie.

Šéfka americké diplomacie Condoleezza Riceová po schůzce naznačila, že Teherán musí počítat s pádnou odpovědí. "Světové velmoci se chystají využít všech dostupných prostředků k tomu, aby byl Írán přinucen zastavit citlivé jaderné aktivity a vrátil se k vyjednávání," řekla v Berlíně Riceová.

MAAE v dokumentu uvádí, že Írán ve svém podzemním jaderném zařízení v Natanzu už nainstaloval dvě soustavy 164 odstředivek a další dvě jsou prý blízko dokončení. Tento krok podle MAAE představuje snahu rozšířit obohacování jaderného paliva z vědecké úrovně do průmyslových rozměrů.

Na obzoru nové sankce

Otevírá se tak cesta k přijetí dalších, zpřísněných sankcí OSN vůči Íránu a možnost války mezi Izraelem a USA na straně jedné a íránem na straně druhé se nad Blízkým východem vznáší dál.

O nových sankcích, které mohou zahrnovat i zákaz cestování některých íránských činitelů a omezení mezinárodní obchodní výměny s Íránem, začne Rada bezpečnosti jednat zřejmě 9.března.

První sankce přijala rada vůči islámské republice už v prosinci. Do Íránu je nyní zakázané vyvážet jakékoliv zboží, využitelné pro jaderné zbrojení.

Bomba nejdříve za čtyři roky

Šéf Mezinárodní agentury Muhammad Baradej v rozhovoru s novináři tento týden uvedl, že pokud Íránci usilují o bombu, je v jejich silách ji mít v horizontu zhruba čtyř až osmi let.

Jen několik hodin před vypršením ultimáta odmítl ústupky íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád.

"Budeme pokračovat, abychom dosáhli svého práva na jadernou technologii v nejkratším možném čase," řekl prezident v projevu na severu Íránu.

Den před tím prezident prohlásil, že Írán zastaví obohacování uranu, pokud tak učiní i USA a evropské jaderné mocnosti. Spojené státy to označily za neseriózní návrh, který ani nestojí za odpověď.

Teherán chce dialog bez jakýchkoliv předběžných podmínek. USA a evropské země říkají, že seriózní jednání je možné jen, pokud islámská republika přestane obhacovat uran a přeruší aktivity, které mohou vést k sestrojení atomové bomby.

Ahmadínežád je podle íránský ústavy odpovědný hlavně za domácí záležitosti a ekonomiku, o zahraniční politice rozhoduje nejvyšší duchovní vůdce Alí Chameneí.

Ahmadínežád je doma kritizován

Podle íránské exilové rozhlasové stanice Rádio Farda i podle některých médií působících přímo v Íránu však nyní panuje mezi oběma muži nesoulad. Ahmadínežád je kritizován za to, že jeho rétorika vůči zahraničí je příliš agresivní a žene zemi do mezinárodní izolace.

Prezidenta kritizuje i část poslanců parlamentu a bývalý prezident Hášimí Rafsandžání, který si stále udržuje v zemi velký vliv.

Chladná reakce na nabízené záruky

Umírněnější než Ahmadínežád byl ve svých prohlášeních hlavní íránský vyjednavač v jaderném sporu Alí Laridžání. Na svých jednáních ve Vídni a Ankaře uvedl, že Teherán sice nezastaví svůj jaderný program, ale nabídne záruky, že nepracuje na atomových bombách.

Podle agentury Reuters spočívala jeho nabídka v tom, že íránští vědci obohatí uran pouze na pětiprocentní úroveň. Pro sestavení funkční jaderné bomby je potřeba obohatit uran na osmdesátiprocentní úroveň.

Ani tento návrh ale neměl velký ohlas.

Spory s Ruskem

Při hlasování o sankcích v Radě bezpečnosti obvykle stojí na straně Íránu Rusko a Čína. Moskva se však s Teheránem dostala do sporu, protože podle ní Íránci dluží Rusku za pokračování výstavby atomové elektrárny v Búšehru sedmdesát miliónů dolarů.

Proto Rusové pozastavili dodávky jaderného paliva do búšehrské elektrárny.

Blair: O plánech na válku nic nevím

Napětí kolem íránského jaderného programu ještě více v minulých dnech podnítila další zpráva o údajných amerických přípravách na úder vůči Íránu.

Informace o podrobných plánech leteckých útoků na jaderná zařízení i vojenské cíle v Íránu přinesla stanice BBC. Jde už o několikátou informaci tohoto druhu, nicméně Bílý dům i Pentagon nadále tvrdí, že žádnou válku zatím nechystají.

Totéž však USA tvrdily ještě během roku 2002 o Iráku, ale už v březnu 2003 začala válka. Nyní navíc USA obviňují Írán, že do Iráku dodává zbraně některým povstalcům a milicím bojujícím proti americkým vojákům.

Britský premiér Tony Blair dnes prohlásil v rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC, že neví o žádných plánech útoku na Írán kvůli jadernému programu. Preventivní úder proti této zemi ovšem odmítl zcela vyloučit.

autor: man | 26. 2. 2007 11:00

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama