Exkluzivní reportáže z Íránu

Redakce ZAH
2. 2. 2007 13:00
Teherán - Je opravdu Írán tak militantní země, jak z dálky vypadá? Co si myslí běžní lidé o jaderném programu, který razí prezident Ahmadínežád?

Bojí se konfrontace se Západem? Vadí jim protižidovská nota, kterou hlava jejich státu razí? A jak se žije třeba místním feministkám?


Martin Novák je novým redaktorem zahraničního oddělení. Na rozkoukání se mnoho času nedostal, povolební vývoj v Palestině byl velmi rušný.
Martin Novák je novým redaktorem zahraničního oddělení. Na rozkoukání se mnoho času nedostal, povolební vývoj v Palestině byl velmi rušný. | Foto: Ondřej Besperát, Aktuálně.cz

Projděte si exkluzivní reportáže, které nemůžete číst nikde jinde na českém webu.

Stopy předchozí války jsou nejlépe vidět na rozsáhlém hřbitově Behešte Zahra na jižním předměstí Teheránu. Pohřbeno je tady na 200 tisíc Íránců, kteří zahynuli během konfliktu s Irákem.
Stopy předchozí války jsou nejlépe vidět na rozsáhlém hřbitově Behešte Zahra na jižním předměstí Teheránu. Pohřbeno je tady na 200 tisíc Íránců, kteří zahynuli během konfliktu s Irákem. | Foto: Martin Novák
Zasedací sál íránského parlamentu překvapí ultramoderním designem.
Zasedací sál íránského parlamentu překvapí ultramoderním designem. | Foto: Martin Novák
Lidé čekají před budovou bývalého amerického velvyslanectví v Teheránu na autobus
Lidé čekají před budovou bývalého amerického velvyslanectví v Teheránu na autobus | Foto: Martin Novák
Studentský vůdce a opozičník Abdollah Momení
Studentský vůdce a opozičník Abdollah Momení | Foto: Martin Novák
Válečný hřbitov Behešte Zahra je obrovský památník, plný vystavených fotografií, íránských vlajek, květin, citací z Koránu a odkazů na mučednickou smrt šíitského imáma Husajna ze sedmého století, jehož kult je v Íránu velmi silný.
Válečný hřbitov Behešte Zahra je obrovský památník, plný vystavených fotografií, íránských vlajek, květin, citací z Koránu a odkazů na mučednickou smrt šíitského imáma Husajna ze sedmého století, jehož kult je v Íránu velmi silný. | Foto: Martin Novák
Takhle nyní vypadá okolí bývalého amerického velvyslanectví v Teheránu.
Takhle nyní vypadá okolí bývalého amerického velvyslanectví v Teheránu. | Foto: Martin Novák
  • Studentka Šadí nepatří k zastáncům současné vlády nejvyššího vůdce Alího Chameneího a prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda. Bojí se ale, že zažije další válku. Narodila se v roce 1980, kdy začal konflikt s Irákem. Trval osm let, takže její dětství poznamenaly bomby a televizní záběry mrtvých vojáků a zničených měst...
Třída Valí Asr poblíž místa, kde se nachází kancelář Morrise Motameda a Jusufabadská synagoga.
Třída Valí Asr poblíž místa, kde se nachází kancelář Morrise Motameda a Jusufabadská synagoga. | Foto: Martin Novák
Vnitřek Jusufabadské synagogy.
Vnitřek Jusufabadské synagogy. | Foto: Martin Novák
Židovský poslanec parlamentu Morris Motamed.
Židovský poslanec parlamentu Morris Motamed. | Foto: Martin Novák
Synagoga v centru Teheránu.
Synagoga v centru Teheránu. | Foto: Martin Novák
Modlící se Židé v teheránské synagoze.
Modlící se Židé v teheránské synagoze. | Foto: Martin Novák
Modlící se Židé v teheránské synagoze.
Modlící se Židé v teheránské synagoze. | Foto: Martin Novák
  • V Íránu Židů ubývá. Ještě na konci sedmdesátých let jich zde žilo přes sto tisíc, ale po islámské revoluci postupně odcházeli. Dnes jich zde žije přibližně pětadvacet tisíc - převážně v Teheránu a v Šírázu na jihu země. Na území dnešního Íránu přitom židovská komunita existuje nepřetržitě už déle než dvě tisíciletí...
Typický obrázek kómské ulice. Přísně zahalené žena a muslimští klerikové.
Typický obrázek kómské ulice. Přísně zahalené žena a muslimští klerikové. | Foto: Martin Novák
V teheránském metru je první a poslední vůz rezervován pro ženy, ale mnoho z nich stejně cestuje ve vagónech s muži.
V teheránském metru je první a poslední vůz rezervován pro ženy, ale mnoho z nich stejně cestuje ve vagónech s muži. | Foto: Martin Novák
Svatyně Hazrate Masúmeh.
Svatyně Hazrate Masúmeh. | Foto: Martin Novák
Svatyně Hazrate Masúmeh v íránském Kómu.
Svatyně Hazrate Masúmeh v íránském Kómu. | Foto: Martin Novák
V mešitě, obklopené rozsáhlým komplexem islámských škol, je pohřbena šíitská světice Fatima Masúmehová.
V mešitě, obklopené rozsáhlým komplexem islámských škol, je pohřbena šíitská světice Fatima Masúmehová. | Foto: Martin Novák
Íránská feministka Farnaz Seifíová.
Íránská feministka Farnaz Seifíová. | Foto: Martin Novák
  • ...Na univerzitách tvoří téměř dvě třetiny studentů dívky. Ženy jsou sice stále znevýhodněny v rámci islámského práva šaríja tím, že mohou dědit méně než muži, jejich svědectví před soudem má poloviční hodnotu a jsou znevýhodněny při rozvodech. Ale nyní je velký tlak na změny...
Foto: Martin Novák
Foto: Martin Novák
Foto: Martin Novák
V zásilkách heroinu do měst včetně Philadelphie, Chicaga, Detroitu a St. Louis byl nalezen fentanyl, narkotikum vydávané pouze na lékařský předpis, které je čtiřicet až stokrát silnější než morfium.
V zásilkách heroinu do měst včetně Philadelphie, Chicaga, Detroitu a St. Louis byl nalezen fentanyl, narkotikum vydávané pouze na lékařský předpis, které je čtiřicet až stokrát silnější než morfium. | Foto: Reuters
Foto: Martin Novák
Foto: Martin Novák
  • Svět očekává válku Íránu s USA nebo Izraelem, ale mnozí Íránci vidí svůj hlavní problém jinde. V drogách. Ve válce s nimi jejich země zatím prohrává. Má téměř tisíc kilometrů dlouhou hranici s Afghánistánem, odkud putuje směrem na západ heroin. A většina tranzitních cest vede právě přes Írán...
Pták Homa byl v Persii symbolem štěstí a slávy. Dnes jej má na svých strojích vyobrazena státní letecká společnost Iran Air.
Pták Homa byl v Persii symbolem štěstí a slávy. Dnes jej má na svých strojích vyobrazena státní letecká společnost Iran Air. | Foto: Martin Novák
Hrobky perských králů nedaleko Persepole.
Hrobky perských králů nedaleko Persepole. | Foto: Martin Novák
Persepolis.
Persepolis. | Foto: Martin Novák
Foto: Martin Novák
Před rezidencí kdysi stála socha otce posledního šáha a jeho předchůdce Rézy Pahlavího. Dav ji v revolučním roce 1979 rozbil, zůstaly pouze nohy.
Před rezidencí kdysi stála socha otce posledního šáha a jeho předchůdce Rézy Pahlavího. Dav ji v revolučním roce 1979 rozbil, zůstaly pouze nohy. | Foto: Martin Novák
Foto: Martin Novák
  • O tom, že v Česku má stát radar údajně i na obranu proti jejich raketám, nemá drtivá většina Íránců tušení. Vláda a státní média ujišťují, že Spojené státy ani Izrael nenaleznou odvahu na Írán zaútočit. A když, zaplatí za to vysokou cenu. Objevují se však i názory, zda má smysl riskovat další izolaci, když má země tolik nevyřešených problémů...
Foto: Martin Novák
Foto: Martin Novák
Foto: Martin Novák
Foto: Martin Novák
Foto: Martin Novák
Foto: Martin Novák
  • Štíty pohoří Elborz se zvedají na severu Teheránu jako precizně namalovaná kulisa. Má ale jednu vadu: přes smog často není téměř vidět. Metropole se čtrnácti miliony obyvatel má pověst nejvíce znečištěného a zplodinami zamořeného města na zeměkouli...
Foto: Ondřej Besperát
Foto: Aktuálně.cz

Prohlédněte si cestovní mapu zvláštního zpravodaje Aktuálně.cz v Íránu

 

Právě se děje

před 9 minutami

Stát ani po letech neví, jak Česku pomohly investiční pobídky, kritizuje Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ)

Stát ani po letech neví, jak Česku pomohly investiční pobídky, kritizuje Nejvyšší Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) uvedl v pondělí zveřejněné zprávě, že od roku 2000 do roku 2019 příjemci pobídek vyčerpali přes 75 miliard korun, většinou v podobě slevy na dani z příjmů. Kontroloři také konstatovali, že ministerstvo průmyslu a obchodu nesleduje dodatečné náklady státu, které pobídky provázejí. Ministerstvo se k věci zatím nevyjádřilo.

Od roku 2000, kdy byl schválen speciální zákon o poskytování investičních pobídek, do září 2020 přislíbilo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) 955 pobídek. Ty měly mimo jiné pomoci snížit nezaměstnanost. Počet pobídek však v posledních letech navzdory klesající nezaměstnanosti rostl, a to až do konce roku 2018, zjistil NKÚ.

Většina státní podpory mířila do zpracovatelského průmyslu, a to na investice bez povinnosti vytvářet vyšší přidanou hodnotu. "Do tohoto odvětví plynulo 96 procent pobídek přislíbených MPO od roku 2012 do září 2020," zjistili kontroloři.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Na severu Minneapolisu někdo střílel na příslušníky národní gardy. Novináři si stěžují na policejní násilí

Na severu amerického Minneapolisu někdo v noci na neděli střílel na dvojici příslušníků národní gardy. Ti na místě hlídkovali v návaznosti na policejní zásah proti 20letému černochovi. 

Incident se odehrál asi osm kilometrů od předměstí Brooklyn Center, kde předchozí neděli policejní kontrola na silnici skončila smrtí Daunteho Wrighta. Na gardisty někdo střílel z projíždějícího vozu krátce po čtvrté hodině ranní (11:00 středoevropského času). Jeden z mužů byl hospitalizován kvůli zranění způsobenému rozbitým sklem, druhý podle vyjádření národní gardy státu Minnesota utrpěl jen "povrchové" rány.

Po nepokojích vyvolaných zásahem proti Wrightovi se o víkendu objevovaly zprávy o agresivním jednání bezpečnostních složek vůči novinářům, kteří protesty pokrývali. Na použití pepřového spreje nebo bezdůvodnou vazbu si stěžovali pracovníci agentury AFP, televize CNN i deníku The New York Times (NYT). Guvernér státu Minnesota Tim Walz v neděli označil zásahy proti novinářům za nepřijatelné.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Střelci z FedEx v Indianapolis vloni zabavili brokovnici, pak si koupil dvě pušky

Mladík, který v noci na pátek zabíjel v areálu kurýrní firmy FedEx v americkém Indianapolisu, si dvě poloautomatické pušky použité při útoku pořídil legálně. Brandon Hole tak učinil několik měsíců poté, co mu byla zabavena brokovnice kvůli obavě jeho matky o jeho duševní zdraví, oznámila podle amerických médií policie. Agentura AP v neděli napsala, že ve státě Indiana platí zákon zavedený ve snaze nákupům zbraní za takovýchto okolností zabránit.

Policie popsala zbraně použité při krveprolití ze čtvrteční noci jako "útočné pušky". Hole, kterému bylo 19 let, s nimi v logistickém centru u letiště v Indianapolisu zabil osm lidí. Následně bývalý zaměstnanec firmy FedEx spáchal sebevraždu.

Zbraň mu byla zabavena na základě státního zákona z roku 2005, který umožňuje úřadům odebírat lidem zbraně v případě signálů ohledně jejich možných sklonů k násilí. Město prověřuje, jestli v tomto případě nedošlo k zanedbání ve vymáhání zbraňového zákona. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy