Druhý tajemník íránské ambasády Džalál Šaráfí jel ze slavnostního otevření íránské banky v centru bagdádské čtvrti Karráda, když se ho zmocnilo asi 30 ozbrojených mužů. Údajně na sobě měli uniformy irácké speciální jednotky, která často spolupracuje s americkými vojáky.
Únos přišel v době, kdy vztahy mezi Teheránem a Washingtonem nekalí už jen íránský jaderný program. USA jsou znepokojeny také aktivitami režimu prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda přímo v Iráku.
Americké síly v Iráku pozatýkaly minulý měsíc řadu Íránců, včetně některých diplomatů. Zároveň obvinily Teherán z poskytování podpory iráckým povstalcům.
Američané: Nic o tom nevíme
Mluvčí íránského ministerstva zahraničí řekl tiskové agentuře ISNA, že Šaráfí byl unesen skupinou podléhající iráckému ministerstvu obrany. "Íránská islámská republika shledává americké jednotky zodpovědnými za život a bezpečí íránského diplomata," dodal.
Infobox
Americko-íránská krize v datech
- Prosinec 2006: americké jednotky zatkly v Iráku několik Íránců. Podezřívali je z plánování útoků.
- 10.leden 2007: americký prezident George W. Bush obvinil Írán z toho, že chce destabilizovat Irák
- 11.leden: američtí vojáci zaútočili v Irbílu na severu Iráku na budovu, kterou Írán považoval za svůj konzulát. Zatkli při tom pět lidí
- 18.leden: Írán vyzval k propuštění svých pěti "diplomatů". USA reagovaly slovy, že jde o členy Revolučních gard, kteří obstarávají šíítským povstalcům zbraně.
Iráku vzkázal, že by měl udělat co může pro propuštění diplomata. Zároveň požádal o potrestání těch, kteří za únosem stojí.
Američané ale odmítají, že by s únosem Šaráfího měli cokoli společného: "Provedli jsme kontrolu. Žádná z jednotek spadajících pod mezinárodní velení nemá s incidentem nic společného," reagoval mluvčí americké armády v Bagdádu plukovník Christopher Garver.
Podobné únosy jsou v Bagdádu běžné. Častěji jsou spojené s kriminální činností, než s politickými motivy. Neobvyklé není ani to, že únosci při akcích nosí oficiální uniformy irácké armády.
Málikí:"Buď všichni zvítězíme, nebo všichni prohrajeme"
Únosy jsou spolu s atentáty projevem sektářského násilí, které v zemi v posledních týdnech prudce vzrostlo. Irácký premiér Núrí Málikí vyzval armádní velitele, aby urychlili přípravy na chystanou rozsáhlou bezpečnostní operaci v Bagdádu, kterou ohlásil už téměř před měsícem.
"Vyzývám vás, abyste rychle ukončili přípravy, abychom nepůsobili lidem zklamání," řekl Malíkí ve výzvě iráckým generálům. "Buď všichni zvítězíme, nebo všichni prohrajeme. Celý svět nás sleduje a očekává, že vyhrajeme," dodal.
Jen za minulý týden byla hlášena další tisícovka zabitých Iráčanů, což ještě zesílilo tlak na vládu, aby co možná nejrychleji spustila protipovstaleckou ofenzivu podporovanou americkými silami.
V rámci nové bezpečnostní operace má pořádek v irácké metropoli zajišťovat 90 tisíc amerických a iráckých vojáků. Dosud v Bagdádu a jeho okolí působí 15 tisíc Američanů. Nyní je tam přesouváno osm tisíc dalších a prezident George Bush slíbil ještě asi 17 tisíc navíc.
Většina z nich ale zatím nedorazila na místo. Operace má být od loňského května už třetím pokusem o zklidnění Bagdádu. Mnozí odborníci soudí, že jde o poslední šanci zastavit boje mezi iráckými sunnity a šíity.
Neúspěch minulých pokusů Američané připisují irácké straně, která údajně nikdy neposkytla slíbený počet vojáků. Tentokrát ale Iráčané údajně drží slovo.
Málikí zároveň čelí domácí kritice kvůli tomu, že jeho vláda vedená šíity bránila americkým jednotkám zasahovat proti šíitským milicím. Premiér ujistil, že operace bude zaměřena proti všem ozbrojencům bez ohledu na jejich náboženském přesvědčení.
