Bagdád – Irácká armáda se snaží dobýt zpět území ovládaná islamisty, ale zatím se jí příliš nedaří.
Nasadila tanky, dělostřelectvo i vzdušné síly proti městu Tikrít, u kterého se narodil Saddám Husajn a jehož velká část obyvatel patří k Saddámovu kmeni Albú Násir.
Útok vedený z jihu se nezdařil a vládní jednotky musely ustoupit téměř pětadvacet kilometrů od města. V těžkých bojích podle svědků obě strany zaznamenaly velké ztráty na životech.
Podle svědků rebelové sestřelili vládní vrtulník.
Irácké letectvo je teď v tristním stavu. O víkendu při bombardování Tikrítu muselo použít speciálně upravené letouny Cessna, ze kterých odpaluje americké rakety Hellfire.
Islámský stát v Iráku a Levantě (ISIL) je radikální islamistickou organizací, která se vyznačuje brutalitou vůči svým odpůrcům. Po masakrech zajatých iráckých vojáků v Mosulu to nově dokládá i zpráva ze severovýchodu Sýrie, kde bojovníci ISIL zastřelili osm členů konkurenční povstalecké skupiny a pro výstrahu jejich těla pověsili na tři dny na kříže.
Na severovýchodě Sýrie zuří tvrdé boje mezi různými opozičními frakcemi, které původně bojovaly proti režimu Bašára Asada, ale postupně obrátily zbraně proti sobě. Nepřítelem ISIL v Sýrii je Fronta Al-Nusrá, která se hlásí k Al-Káidě.
V Iráku se však k ISIL připojili i bývalí příslušníci irácké armády z doby Saddáma Husajna a některé další skupiny, které pojí nenávist k vládě premiéra Núrího Málikího. Vytvořila se tak koalice, ve které radikální islamisté tvoří jen část sil.
Irácké armádě chybí bombardéry. Mezeru zaplňuje provizorně Rusko. Dodalo Bagdádu dvanáct letounů Suchoj SU-25. Do irácké metropole přijeli u ruští poradci.
Zároveň jednoznačně podpořilo iráckou vládu v boji proti ISIL. Ruské stroje tak dorazily do Iráku dříve než americké F-16, jejichž dodávku USA stále odkládají. Za což premiér Málikí Američany kritizuje.
Poslední vývoj tak klade otázku, zda nedochází k formování nového spojenectví. Nikoliv mezi USA a Irákem, ale mezi Ruskem a Irákem.
Upozornil na to v pátek i irácký velvyslanec ve Washingtonu Lukman Faily. "Nemůžeme čekat na americkou pomoc věčně. Musíme se poohlížet po možnostech jinde," uvedl.
Podle něj americký prezident Barack Obama nereagováním na irácké prosby o vzdušné útoky proti ISIL riskuje, že se Irák přeorientuje na Rusko.
Ruský prezident Vladimir Putin už nedávno získal nového spojence. V novém egyptském prezidentovi Abdalu Fattáhu Sísím.
Zatímco Spojené státy reagovaly na puč egyptské armády (v čele se Sísím) proti Muslimskému bratrstvu zdrženlivě, Rusko ho jednoznačně podpořilo. A dohodlo se s Egyptem na velkém zbrojním kontraktu. Egyptská armáda hodlá v Rusku nakoupit zbraně za více než dvě miliardy dolarů (přes 40 miliard korun). Zájem je o stíhačky MiG-29M, o systémy protivzdušné obrany a protitankové rakety Kornet.
Rusové tak úspěšně "zalovili" v amerických vodách, protože v posledních desetiletích se Egypt opíral hlavně o vojenskou a ekonomickou pomoc Spojených států.
Irácká armáda má americkou výzbroj a výcvik amerických instruktorů, v červnu ale při obraně měst na severu Iráku před ozbrojenci z ISIL zkolabovala. Vojáci zanechávali na místě výzbroj a utíkali před postupujícími islamisty.
Ti vyhlásili o víkendu na východě Sýrie a severozápadě Iráku oficiálně svůj stát, islámský chalífát. Irák se tak pozvolna rozpadá na tři kusy, rozdělené etnicky a sektářsky: na autonomní kurdskou část, sunnitský stát vedený ISIL a na zbytek země, kde převládají šíitští muslimové.
Pokud chce stávající irácká vláda rozdělení zabránit, musí získat kontrolu nad ztraceným severozápadem rychle. Bez zahraniční pomoci, ať už bude z USA, Ruska, Íránu, či Sýrie (letectvo Sýrie minulý týden bombardovalo pozice ISIL v Iráku), to ale zřejmě nedokáže.
