Bejrút – Vůdce radikálních sunnitských ozbrojenců, kteří v Iráku sbírají jeden vojenský úspěch za druhým, je vycházející hvězdou globálního džihádu. Podle jeho spolubojovníků ho žene kupředu neochvějné odhodlání vybudovat stát založený na přísném zachovávání islámského práva.
Abú Bakr Bagdádí, vojenský velitel Islámského státu v Iráku a Levantě (ISIL), se svými jednotkami kontroluje rozsáhlá území na východě Sýrie a západě Iráku. I když má obrovskou moc – a navzdory deseti milionům dolarů, které americká vláda vypsala za jeho hlavu –, je toho o něm známo jen velmi málo. I proto, že se ze strachu o vlastní bezpečnost vyhýbá veřejným vystoupením.
Bojovníci ISIL i Bagdádího oponenti chválí vůdce islamistů jako skvělého stratéga. Dokázal dokonale využít mocenského vakua v Sýrii a Iráku, odkud se před časem stáhly americké jednotky a kde slabá bagdádská vláda není schopna udržet pořádek.
Když likvidoval své odpůrce, neznal Bagdádí slitování. Při realizaci snu o vytvoření islámského státu teď stejně energicky postupuje i proti svým někdejším spojencům.
Přestože jeho nepřátelé z konkurenčních skupin sunnitských radikálů vesměs sdíleli ideologii ISIL, jsou dnes všichni buď mrtvi, nebo poraženi a bez většího vlivu.
Zajaté odpůrce – ozbrojence i civilisty – nechává Bagdádí zastřelit, jeho lidé jim často stínají hlavy. Videa natočená během poprav a umístěná na islamistických webech rozsévají hrůzu a vzbuzují odpor i v arabském světě.
"Podle šejka Bagdádího má každé náboženství – s výjimkou islámu – svůj stát. A proto i islám takovýto stát musí mít a musí si prosadit jeho vytvoření, je to velmi prosté," tvrdí jeden z jeho stoupenců, který bojuje na území Sýrie.
Expanze do Sýrie
Na plakátu s desetimilionovou odměnou, šířeném Spojenými státy, je Bagdádí popisován jako muž s oválným obličejem, hnědýma očima a krátce sestřiženým vousem a vlasy. Narozený v roce 1971 v irácké Samaře.
Na Bagdádské univerzitě získal podle webových stránek sunnitských radikálů doktorát z islámského práva a po letech bojů v rámci nejrůznějších skupin hlásících se k Al-Káidě se v roce 2010 stal vůdcem Islámského státu v Iráku.
Když po povstání proti syrskému prezidentu Bašáru Asadovi vycítil svou příležitost, vyslal jednoho z nejbližších spolupracovníků na druhou stranu hranice, aby upevnil pozice Al-Káidy také v někdejší Levantě.
Tento spolupracovník, Abú Muhammad Golání, pak vytvořil islámskou "frontu" Džabhát Al-Nusrá. Proslula pumovými atentáty pomocí náloží nastražených v automobilech.
Al-Nusrá si navíc získala renomé disciplinované vojenské síly, která je schopna úspěšně čelit útokům jednotek syrského prezidenta Asada.
Odkaz bin Ládina
Když americké komando před třemi roky v Pákistánu zabilo Usámu bin Ládina, Bagdádí byl "jediným, kdo (šéfovi Al-Káidy) Zavahrímu odmítl poslušnost," tvrdí jeden z příslušníků irácké větve ISIL. „Šejk Usáma ho pověřil vytvořením islámského státu. Takový byl alespoň plán předtím, než byl (bin Ládin) zabit.“
Zatímco Bagdádího stoupenci jsou přesvědčeni, že jejich příští stát oživí slávu islámu z časů proroka Mohameda, Zavahrí naopak varuje, že myšlenka koncentrovat bojovníky džihádu na jednom místě usnadní Západu jejich porážku.
Lidé kolem Bagdádího ale svému vůdci věří. Pro své nepřátele si prý vůdce islamistů schovává celou řadu překvapení. "Má velký potenciál, ten ale drží vskrytu a čeká, až přijde vhodná chvíle," prohlašuje další z příslušníků ISIL.
Vojenská síla, která roste
Bagdádí ignoroval Zavahrího výzvy, aby přenechal Sýrii Al-Nusře. V letech 2012 a 2013 naopak rozšířil pole působnosti svých jednotek také do severní a východní části země, přičemž se střídavě utkával s Asadovými vojáky a jinými povstaleckými frakcemi.
Způsob, jakým se ISIL choval k syrským civilistům, však u ostatních islámských skupin vyvolal zásadní odpor. Koncem minulého roku se proto Al-Nusra spojila s dalšími frakcemi a zatlačila Bagdádího bojovníky směrem na východ do údolí Eufratu a k ropným polím v blízkosti irácké hranice.
Vojenská síla jednotek ISIL však postupem času narůstala. Bagdádího bojovníci ovládají kupříkladu město Rakká, jediné v Sýrii, jež se kompletně vymklo kontrole Asadových vojsk. Právě tam začali uplatňovat nejpřísnější formu islámského práva.
V sousední provincii Dajr az-Zór zahájily jednotky ISIL šestitýdenní ofenzivu, v průběhu které usmrtili 600 příslušníků jiných frakcí, aby se zmocnili ropných polí a několika měst na břehu Eufratu v severovýchodní části Sýrie, vzdálených přibližně sto kilometrů od hranic s Irákem.
Ropu teď islamisté prodávají na černém trhu, což jim vynáší miliony dolarů. Tvrdí to alespoň sami rebelové.
Když k tomu přidáme mladé rekruty z řad radikálních Iráčanů a vojenský materiál zabavený armádě po obsazení Mosulu, má Bagdádí k dispozici rozsáhlé finanční i jiné zdroje.
Zavahrího rival
Bagdádího moc a síla stojí v ostrém protikladu k tomu, čeho dosáhl Zavahrí. Ten se už více než deset let skrývá na neznámém místě. Globální džihád se snaží ovlivnit ze své skrýše, vzdálené tisíce kilometrů od míst bojů. On sám bojuje především svými plamennými výzvami, namířenými proti "nevěřícím".
Bagdádího popularita ale roste mnohem rychleji. Dokonce získává vliv i mimo Sýrii a Irák.
"Mezi džihádisty se stává velmi populárním, dívají se na něj jako na někoho, kdo vybojovává svatou válku," říká příslušník Al-Nusry ze syrského Aleppa. Hořce přitom dodává, že Bagdádího stoupenci "nejsou schopni vidět škody, které jejich vůdce páchá".
"Dostává dopisy vyjadřující mu podporu, dokonce z Afghánistánu a Pákistánu," tvrdí bojovník z Aleppa. "Šejk Zavahrí se na tom pokouší něco změnit, myslím ale, že už je pozdě."
Pro své stoupence představuje Bagdádí novou generaci radikálních vůdců, kteří se snaží uskutečnit sen Usámy bin Ládina. "Šejk Bagdádí a šejk Usáma jsou si podobní. Vždy hledí kupředu, oba usilují o islámský stát," říká syrský bojovník ISIL.
Jiní jdou ve svých tvrzeních ještě dál: Prohlašují, že po vzniku ISIL jsou operace Al-Káidy, řízené Zavahrím, zbytečné.
"Skupina Al-Káida už neexistuje. Vznikla jako káida (základna) pro potřeby islámského státu a teď zde máme novou strukturu," vysvětluje jeden z islamistů z Iráku.
"Zavahrí jen sleduje, zda Bagdádí vyhraje, nebo padne. V každém případě už ale není vůdcem," tvrdí jeho spolubojovník.
Svět by se měl bát
Jednou z taktik, kterou Bagdádí běžně používá, je cílený nábor zahraničních dobrovolníků. Hlavně občanů některé evropské země či USA. Dostávají výcvik i náležitou indoktrinaci.
Kromě toho, že válčí v jednotkách islamistů v Sýrii, mohou po návratu domů posloužit coby váleční veteráni při náboru nových bojovníků. Při výcviku prý pravidelně nosí sebevražedné vesty s výbušninami.
Jako ukázka jejich brutality slouží několik videonahrávek na webových stránkách islamistů, na nichž bojovníci ISIL popravují zajatce. Dvě z obětí byly během popravy přinuceny citovat šahádu, muslimské vyznání víry.
Řada islámských kleriků přitom upozorňuje na to, že je zapovězeno zabít člověka citujícího šahádu. Bagdádího muži se však řídí prostým pravidlem: Kdokoli se nám postaví, musí být zabit, bez ohledu na to, jaké náboženství vyznává či k jaké sektě patří.
Na otázku, do jaké míry je třeba brát Bagdádího vážně, jeden z jeho stoupenců odpovídá: "Pokud byste měli jeho armádu, odhodlanost a víru, svět by se vás měl bát. Jestliže se svět Bagdádího nebojí, pak jsou všichni blázni, protože nevědí, co je čeká."
