Evropská unie podle médií několik dnů stupňovala na Irák tlak, aby zastavil lety svých aerolinek do Běloruska. Režim prezidenta Alexandra Lukašenka totiž od května posílá migranty na litevské území v odplatě za nové sankce, které na něj EU uvalila.
Irácké aerolinky zorganizují "evakuaci iráckých občanů, kteří uvázli v Bělorusku", a na místě budou iráčtí diplomaté, aby občanům poskytli všemožné služby, uvedl na Twitteru velvyslanec Abdar Rahmán Hamíd Husajní.
Portál Zerkalo připomněl, že řízení letového provozu v Iráku na základě nařízení irácké vlády zrušilo všechny lety do Minsku "až do dalšího vyrozumění". Současně povolilo vypravit do Minsku prázdná letadla, aby Iráčany přepravila domů.
"Vítám rozhodnutí irácké vlády pozastavit lety do Minsku. S iráckým ministrem zahraničí jsem o tom nedávno mluvil. Lukašenkův bezohledný režim tak bude hůře zneužívat nelegální migranty, které se snaží dopravit přes Bělorusko do Litvy," napsal na Twitteru šéf české diplomacie Jakub Kulhánek. Dodal, že omezeni letů do Minsku by měly zvážit i další státy.
V předchozích týdnech Litva čelila přílivu více než 4000 migrantů, hlavně Iráčanů a Afričanů. Ti přicházeli z Běloruska a nelegálně překračovali hranice, dokud Vilnius nevydal příkaz vracet od hranic migranty, které běloruský režim využil jako "hybridní zbraň" v odvetě za západní sankce. EU se postavila za Litvu a intervenovala v Bagdádu, aby příliv migrantů zastavil.
V pátek irácký ministr zahraničí Fuád Husajn informoval šéfy unijní, litevské a také lotyšské diplomacie "o opatřeních podniknutých při obraně spoluobčanů, kteří se stali oběťmi pašeráckých sítí, a to včetně dočasného přerušení letů do Minsku a o organizaci zpátečních letů do Bagdádu", poznamenal portál s odvoláním na komuniké irácké diplomacie. Litva rozhodnutí Iráku vítá.
Bagdád podle agentury AFP také varoval Iráčany, aby neupadli do osidel obchodníků s lidmi. Mluvčí společnosti Iraqi Airways potvrdil, že aerolinky na příkaz ministerstva dopravy přestanou létat do Běloruska, počítá se ale s repatriačními lety.
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell na schůzce unijních ministrů zahraničí v červenci informoval o přípravě ještě silnějších ekonomických sankcí proti Minsku. Posuzovat by se mohly na další ministerské schůzce 21. září, poznamenala AFP.
Brusel už dříve přijal sankce, aby potrestal režim v Minsku za vynucené přistání letadla společnosti Ryanair v Minsku. Stroj byl na trase z Atén do Vilniusu a na palubě měl i běloruského opozičního novináře. Ten byl po vynuceném přistání letadla v Minsku zadržen.
EU rovněž dala na černou listinu běloruské představitele zodpovědné za falšování voleb a porušování lidských práv při potlačování protestů, které vypukly po prezidentských volbách z loňského srpna. Jejich vítězem úřady znovu vyhlásily Lukašenka, podle opozice ale byly výsledky voleb zfalšované. Pořádkové síly při potlačování protestů zadržely skoro 40 tisíc lidí, tisíce z nich zakusily bití a zneužívání, asi 15 odpůrců režimu přišlo o život.
