reklama
 
 

Protiraketová ochrana i mexická zeď. Trump představil rozpočtový plán s výdaji na infrastrukturu

AKTUALIZOVÁNO 12. 2. 2018
Rozpočtový plán ammerického prezidenta je vnímán především jako politický dokument, neboť poslední slovo v otázce výdajů má Kongres.

Washington - Americký prezident Donald Trump v pondělí představil svůj druhý rozpočtový plán, který se mimo jiné zaměřuje na slíbené výdaje na infrastrukturní projekty. Nový návrh rozpočtu pro fiskální rok 2019, který začíná letos v říjnu, počítá i se zvýšením výdajů na obranu či výdaji na výstavbu zdi na hranici s Mexikem.

Celkové výdaje by podle rozpočtového návrhu, který Bílý dům posílá do Kongresu, měly činit 4,4 bilionu USD (91 bilionů Kč) a deficit se má pohybovat kolem jednoho bilionu USD. Navzdory předchozím slibům by měl rozpočet v příštích deseti letech zůstat v deficitu.

Rozpočtový plán prezidenta je vnímán především jako politický dokument, neboť poslední slovo má v otázce výdajů Kongres. Světové agentury poznamenaly, že je nepravděpodobné, že by zákonodárci rozpočet v takovéto podobě přijali. Návrh zřejmě vyvolá ostrou kritiku konzervativců kvůli rostoucímu deficitu.

Změna financování dálnic i mostů

Návrh počítá s výdaji na infrastrukturu v příštích deseti letech ve výši 200 miliard USD. Trump učinil z infrastrukturního plánu jednu z hlavních legislativních priorit v letošním roce. Dalších 1,5 bilionu USD mají poskytnout regionální a místní samosprávy a soukromí investoři.

Plán má změnit způsob financování staveb silnic, dálnic, mostů a další infrastruktury. Pokud by se ho podařilo uskutečnit, znamenal by pro mnoho Američanů zvýšení místních daní, poplatků a mýta.

Trumpův rozpočtový návrh počítá ve fiskálním roce 2019 s deficitem 984 miliard USD. Po dohodě z minulého týdne je však podle AP věrohodnější, že dosáhne až 1,2 bilionu USD. To je více než dvojnásobek toho, co vláda slíbila v loňském roce. Podle AP rozpočtový návrh naznačuje, že by v příštím desetiletí celkový rozpočtový deficit dosáhl 7,2 bilionu USD. Loňský Trumpův plán počítal s celkovým desetiletým schodkem 3,2 bilionu USD.

Rostoucí deficity částečně způsobuje loňské snížení federálních daní. Podle odhadů by rozpočtové příjmy z daní v letech 2018 až 2027 měly klesnout o 3,7 bilionu USD. Ve snaze ukázat konzervativcům, že vláda prosazuje fiskální disciplínu, plán doporučuje snížit nevojenské výdaje, díky kterým by v příštích deseti letech klesl deficit federálního rozpočtu o tři biliony USD.

Stovky milionů na protiraketovou ochranu

Trumpův rozpočtový plán podle AP ukazuje, že prezidentská administrativa vnímá severokorejský balistický a jaderný program velmi vážně, neboť Pentagon chce v nadcházejícím roce utratit za protiraketovou ochranu stovky milionů dolarů.

Plán mimo jiné navrhuje zvýšit počet strategických protiraket, které v případě balistického útoku mají přilétající mezikontinentální střelu zničit, ze současných 44 na 64 kusů. Nových 20 protiraket má být rozmístěno na Aljašce. Pentagon chce investovat i do dalších prvků protivzdušné a protiraketové obrany včetně systémů Patriot a Aegis.

Pentagon rovněž v rozpočtovém návrhu uvádí, že je třeba odvrátit nynější rozpad vojenského náskoku, které USA mají nad Čínou a Ruskem. Konkrétně pak ministerstvo obrany žádá na nadcházející rok 686 miliard dolarů (14,2 bilionu Kč), z nichž 69 miliard dolarů (1,4 bilionu Kč) bude určeno na financování stávající americké účasti na vojenských konfliktech v zahraničí. Oproti loňsku požaduje armáda o 74 miliard dolarů (1,5 bilionu korun) více.

NASA se má stáhnout z ISS

Trumpův rozpočtový plán zahrnuje také množství ekonomických předpovědí a očekává, že ekonomika v dohledné budoucnosti poroste rapidním tempem, což je důležité pro pokrytí výpadku příjmů způsobeného novým daňovým zákonem. Někteří analytici také upozorňují, že plán počítá s nízkými úroky amerických státních dluhopisů, a podhodnocuje tak rostoucí náklady na financování vládního dluhu.

Prezidentův plán se věnuje i výzkumu kosmu. V nadcházejícím fiskálním roce by americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) měl podle představ Bílého domu získat 19,6 miliardy dolarů (405 miliard Kč), zhruba polovina pak má být určena pro mise s lidskou posádkou.

Ve výhledu pak Trumpova administrativa chce, aby se NASA do roku 2025 stáhl z financování provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Místo uvolněné NASA by pak zaujaly soukromé společnosti, které se již dnes starají o dopravu nákladu na orbitu a které připravují i pilotované mise. Například společnost SpaceX by start s lidskou posádkou ráda provedla ještě letos.

autor: ČTK | 12. 2. 2018

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama