Do roku 2001 se o islám zajímal na Západě málokdo, dnes patří k nejdiskutovanějším tématům.
Jestli se něco Al-Káidě podařilo, pak je to podstatné zhoršení image islámu. Stále více Evropanů a Američanů je na náboženství, které vyznává na zeměkouli 1,3 miliardy lidí, alergických.
Islám a islámský extremismus
Názory se v zásadě dělí do dvou hlavních skupin. První tvrdí, že terorismus je doprovodným projevem islámského extremismu a nereprezentuje islám jako takový.
A není možné paušálně obviňovat všechny muslimy, když zdaleka ne všichni vyznávají radikální podobu islámu a více než miliarda muslimů ani zdaleka netvoří jednolitou masu.
Druhý názor vychází z neodvratnosti střetu civilizací a považuje za hrozby nikoliv jen islámský extremismus, ale islám jako takový. Tuto tezi reflektuje stále rostoucí množství internetových stránek, které popisují islám a muslimy jako ohrožení západní či judeo-křesťanské civilizace.
Podle českého muslima a předsedy Islámské nadace v Praze Vladimíra Sáňky mají odpovědnost za šíření takových postojů média.
"Dnes se s islámem spojuje cokoliv. Novinové články nebo televizní zpravodajství však o něm nevypovídají téměř nic nebo zkresleně. Navíc našinci většinou nevysvětlí příčiny konfliktů, a když, tak z pohledu zájmů Západu, a především jediné světové velmoci USA. Nezapomínejme také, že mnoho z toho, co někteří muslimové konají, je proti duchu islámu, o většině vlád v muslimských zemích ani nemluvě. A o takových věcech novináři píší nejraději," uvedl Vladimír Sáňka pro Aktuálně.cz.
Samotná svatá kniha muslimů Korán je nahlížena různě. Zastánci umírněnějšího postoje často poukazují na její tolerantní a vstřícné pasáže, zatímco "muslimobijci" citují zase její bojovné a jinověrcům nepřátelské verše.
Poslední průzkumy v Evropě potvrzují, že skepse narůstá.
Po letošním 10. srpnu, kdy policie zveřejnila plán teroristů na únosy letadel, připustily strach z islámu téměř dvě třetiny Britů. Před pěti lety tento strach pociťovala jen pětina obyvatel Spojeného království.
Kritičtější jsou Němci, Nizozemci i Rakušané
Jen necelá čtvrtina Rakušanů uvedla, že má ke svým muslimským spoluobčanům kladný vztah. A 40 procent Nizozemců se domnívá, že islám není mírumilovné náboženství, za něž ho řada jeho stoupenců vydává.
A konečně většina Němců - 56 procent - se vyslovila pro to, aby se ve Spolkové republice už nestavěly žádné mešity.
MAPA ZNÁZORŇUJE NEJDŮLEŽITĚJŠÍ ISLÁMSKÉ STÁTY SVĚTA. KLIKNUTÍM NA ČÍSLO SE ZOBRAZÍ ZÁKLADNÍ INFORMACE O PŘÍSLUŠNÉ ZEMI.
"Vzhledem k neurčitým pocitům ohrožení a názorům, že islám je netolerantní, klesá ochota Němců tolerovat muslimskou víru," uvádí Institut Allensbach, který v květnu průzkum provedl.
"Já bych ty výsledky nepřeceňoval. V nedávném průzkumu zase téměř 60 % Evropanů označilo Izrael za největší nebezpečí pro světový mír. Mohlo by to však napovídat, že se v tomto ohledu společnosti poněkud polarizují, a to není dobrý signál," reaguje Vladimír Sáňka.
V zemích Evropské unie dnes žije přibližně dvacet milionů muslimů, které nemálo lidí vzhledem ke zhoršujícím se vztahům považuje za jakousi pátou kolonu.
Státy EU mají v plánu bránit další radikalizaci muslimské komunity a tím i nárůstu protimuslimského nepřátelství na straně Evropanů. Padl návrh na výchovu a přípravu nové generace imámů a muslimských duchovních.
"Chceme jakýsi evropský islám. Je velmi důležité muslimům ukázat, že respektujeme ostatní náboženství. Ale také chceme, aby oni respektovali zákony evropských zemí, evropské normy a základní lidská práva," říká evropský komisař pro spravedlnost a bezpečnost Franco Frattini.
Klaus střet civilizací odmítá
V Česku jsou zásadně rozdílné názory i mezi politiky. Prezident Václav Klaus v komentáři napsaném pro Mladou frontu Dnes uvedl, že islamismus a s ním spojený střet civilizací považuje za přeceňované nebezpečí.
"Nevidím střet civilizací. Vidím střet islamismu s modernizačními procesy a s důsledky nezadržitelně pokračující globalizace. Vidím střet agresivní verze této náboženské ideologie se zvnějšku vnucovaným hodnotovým systémem západního světa, k jeho spontánnímu přijetí islámské země dosud samy nedospěly," napsal Klaus.
Naproti tomu expremiér Miloš Zeman vyslovil nedávno názor, že Západ a islám čeká velký civilizační konflikt a snahou Západu by mělo být získat na svoji stranu Rusko.
Posun v politice římskokatolické církve
Jistý posun ke kritičnosti je ve vztahu k islámu patrný i ve Vatikánu. Papež Jan Pavel II. se výrazně angažoval v dialogu s muslimy, jako první papež v historii vstoupil v syrském Damašku do mešity.
Po nástupu Benedikta XVI. však ve vedení církve sílí názor, že islám nabízenou vstřícnost neopětuje. Vatikán nyní více hledí na křesťany žijící v muslimských zemích a sám papež prý vyjádřil názor, že "radikální islám zřejmě nabývá vrchu."
Náboženství míru, či války?
Americký muslimský antropolog Akbar Ahmed, který je ostře kritický k islámským fundamentalistům, vyjádřil rozdílné pocity řady muslimů a nemuslimů v knize Islám v obklíčení.
"Muslimové sami vidí islám jako náboženství míru, ale pro ostatní je hlavně kvůli atentátníkům z 11. září spojen se zabíjením a ničením. Shodou okolností je téměř se všemi dalšími náboženstvími spíše ve válce. S judaismem na Blízkém východě, s křesťanstvím na Balkáně, v Evropě i v Africe, s hinduismem v Indii a díky zničení Buddhových soch v Afghánistánu i s buddhismem."
Stejně jako panuje v Evropě a USA strach z islámu, jsou obavy i na "druhé straně". Z toho, že Západ se snaží silou dostat islámský svět do kolen a vnutit mu své představy o uspořádání na planetě.
"Válku proti terorismu považuje mnoho muslimů za válku proti islámu," míní Akbar Ahmed.
