Jakarta - Na schodišti kancelářského komplexu v indonéském hlavním městě pracovníci nonšalantně potahují z cigaret před nápisem Nekouřit. Jen málokdo zde bere zákazy kouření na veřejných místech vážně.
"Kuřáckého návyku se jen těžko zbavuje, zvlášť když žijete v tak stresovém prostředí, jako je Jakarta. Ten permanentní tlak vás nutí zapalovat si jednu za druhou," říká Shas Hasibuan.
"A smogu tady máme tolik, že i když nekouříte, plíce vám to nezachrání," dodává.
Kuřáci na vzestupu
Zatímco v mnoha západních zemích počet kuřáků v poslední době klesá, v Indonésii dnes podle odborníků kouří více než třetina obyvatel. Ještě před deseti lety to přitom nebylo o moc víc než čtvrtina.
Indonésie je pátým největším cigaretovým trhem světa a tabákový průmysl zde má velkou moc, i když se škodlivé účinky kouření negativně promítají do zdravotní i finanční situace miliónů zdejších lidí.
Většina Indonésanů kouří tradiční hřebíčkové cigarety, které byly vynalezeny v 19. století paradoxně jako prostředek prevence před nemocemi.
Jejich název "kretek" evokuje praskavý zvuk, který při kouření vydávají. Zpravidla obsahují různé příchutě, například čokoládovou, vanilkovou či chuť sušeného ovoce. Ať už sladké, nebo pálivé jsou především typicky indonéské.
Svůdné kouzlo kreteku
"Kretek je předivo, které spojuje všechny Indonésany navzdory jejich historicky, kulturně, etnicky a nábožensky daným odlišnostem," píše v knize věnované tomuto fenoménu americký autor Mark Hanusz.
On sám je dokonalým důkazem svůdnosti hřebíčkových cigaret. Ve svých 29 letech skončil s prací makléře na jakartské burze a vydal se po stopách kreteku napříč indonéským souostrovím a dál do Nizozemí, které zde kdysi působilo jako koloniální vládce.
Zdravotní experti ale varují: nepodléhejte romantickým představám. Kretek má dvojnásobný obsah nikotinu a dehtu než běžné cigarety. Pro 90 procent Indonésanů je to však volba číslo jedna.
"Dnes máme mnohem více mladých pacientů s kardiovaskulárními problémy než před dvaceti lety," stěžuje si Ronaly Rasmin, mluvčí Indonéské nadace pro srdeční choroby.
Podle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) se až čtvrtina úmrtí v Indonésii za rok 2005 dá připsat na vrub kouření. A u případů rakoviny plic a dýchacích cest je podíl tohoto zlozvyku až 80procentní.
"Vláda musí učinit z boje proti kouření prioritu, protože tabák představuje pro zdraví jasné riziko. Také skryté zatížení státního rozpočtu je obrovské, a to nejen pokud jde o léčbu, ale i z pohledu ekonomických ztrát," tvrdí expert WHO Albert Maramis.
Ožebračování chudých
Cena cigaret v Indonésii patří k nejnižším na celém světě. Krabička přijde zhruba na dolar. To je asi tolik, co stojí kilo rýže.
"Sedmdesát procent kuřáků pochází z chudších částí Indonésie. Muži v hůře situovaných rodinách vykouří až dvě krabičky denně," upozorňuje poslankyně indonéského parlamentu Tuti Indarsih Lukmanová, která patří mezi zastánce přijetí protikuřáckého zákona.
"Těmto rodinám přitom sotva stačí peníze na jídlo Já tomu říkám ožebračování chudých," dodává nazlobeně.
Omezit kouření však v této zemi není snadné. V indonéském tabákovém průmyslu, jehož hodnota dosahuje osmi miliard dolarů, pracuje sedm miliónů lidí. A státní pokladna z něj čerpá až deset procent svých celkových příjmů.
Burze tabák voní
Očekává se, že letos odvede státu daň ve výši 42 biliónů rupií (4,76 miliardy dolarů). To je oproti roku 2001 téměř čtyřnásobek.
Tabákové firmy, jako je Gudang Garam či Sampoerna, patří na burze k těm nejlukrativnějším. Čtyři společnosti z tohoto odvětví, které jsou na jakartské burze indexovány, mají dohromady hodnotu přes šest miliard dolarů.
Někteří poslanci se pokoušejí předložit návrh protikuřáckého zákona, který by zakázal reklamu na tabákové výrobky, zvýšil spotřební daně na cigarety a zavedl povinnost umisťovat na krabičky zřetelná varování před zdravotními riziky. Dosud však žádný úspěch nezaznamenali.
Odpůrci zákona tvrdí, že by přijetí normy poškodilo milióny lidí, kteří na tabákovém průmyslu životně závisí.
"Je potřeba provést průzkum dopadů takového zákona na pěstitele tabáku, výrobce cigaret a další zaměstnance v tomto průmyslu," uvádí zákonodárce Franciscus Xaverius Sukarno.
Kouří se dál
Kvůli obavám z možného dopadu na rozvíjející se ekonomiku také Indonésie otálí s podpisem Rámcové smlouvy o omezování tabáku (FCTC), jež má za cíl snížit spotřebu cigaret.
Poslankyně Lukmanová ale tuto argumentaci odmítá: "To je jen mýtus, že pěstitelé tabáku a další zaměstnanci průmyslu přijdou o práci. Čína je mezi signatáři FCTC a dodává na světový trh 60 procent všech cigaret."
Při slabé regulaci a nízkých cenách tabákových výrobků Indonésané loni vykouřili 220 miliónů cigaret. A tak je téměř jisté, že si kuřáci v ulicích Jakarty dál budou vychutnávat svůj kretek navzdory místním vyhláškám.
V zemi, která se potýká s přehršlí problémů od přírodních pohrom přes chronicky padající letadla a potápějící se trajekty až po násilné akce extrémních islamistů, se kouření mnoha lidem zdá být tou nejmenší starostí.
