Dávný spor o hranice se vyostřuje. Indové bojkotují "made in China" a pálí vlajky

Jana Václavíková Jana Václavíková
19. 6. 2020 12:05
Po celé Indii končí v plamenech čínské vlajky, fotografie prezidenta Čínské lidové republiky Si Ťin-pchinga nebo produkty označené nápisem Made in China. V posledních týdnech se Indií šíří protičínské nálady, které nabírají na síle kvůli koronaviru a také sporům, které obě země mají na hranicích.

Na téměř tři a půl tisíce kilometrů dlouhé hranici mezi dvěma nejlidnatějšími zeměmi světa zemřelo od konce 40. let, kdy Indie a Čína začaly vést územní spory, přes dva tisíce lidí. Jejich počet výrazně vzrostl na začátku tohoto týdne, kdy si střet mezi vojáky vyžádal dvacet obětí z indické strany a nespecifikovaný počet z té čínské. Jde o nejvíce mrtvých za posledních 45 let.

Že by mohlo dojít k ostřejšímu konfliktu, naznačovalo už květnové dění, kdy se čínští vojáci posunuli několik kilometrů do indického území. Tehdy to indická pohraniční stráž řešila jen pěstmi a kameny, přesto si Číňané během dvou měsíců zabrali oblast o velikosti 60 kilometrů čtverečních, píše americký deník New York Times

Tento týden začal spor údajně tím, že indické složky zapálily čínské stany postavené na indickém území. Následovala bitka, při které někteří vojáci na zmrzlém terénu ztratili balanc a spadli do rokle a jiní byli ubiti tyčemi omotanými ostnaným drátem. "Tento druh provokace je agresivní a my na to musíme reagovat," komentoval událost bývalý čínský důstojník Jüe Kang.

"Čína je ochotná jít do toho naplno a nebojí se smrti ani otevřené střelby," dodal.

"Vypadá to, že se Čína snaží provést pevninskou verzi toho, co udělala s Jihočínským mořem," říká Tanvi Madanová z amerického think-tanku Brookings Institution. "Je to velmi vážné a přeruší to jakýkoliv dialog, který probíhá," doplňuje pro britskou stanici BBC bývalý indický důstojník DS Hooda.

V Jihočínském moři probíhají územní spory o ostrovy, které si vedle Číny nárokují i Tchaj-wan, Vietnam, Malajsie, Brunej a Filipíny. Čína však v posledních letech v oblasti zvyšuje svoji vojenskou přítomnost, kdy na uměle vytvořených ostrovech staví armádní základny.

Válka proti čínským produktům

V Indii však narůstá napětí už delší dobu. Jedna ze čtvrtí v Novém Dillí dokonce vyhlásila Číně válku a místní starosta Ranjit Singh prohlásil, že lituje, že nemůže vzít do ruky zbraň, píše indická televizní stanice NDTV. Narážel tím na dohodu mezi zeměmi, která zakazuje používat na hranicích střelné zbraně.

Po smrti dvaceti vojáků při územním sporu s Čínou začali Indové volat po bojkotu čínského zboží.
Po smrti dvaceti vojáků při územním sporu s Čínou začali Indové volat po bojkotu čínského zboží. | Foto: Reuters

Objevují se ale i méně agresivní výzvy. Indický inovátor a reformátor školství Sonam Wangchuk ve videu vyzval k bojkotu čínského zboží. "Používejte sílu své peněženky a přestaňte financovat současné šikanování vojenskou mocí," cituje ho americká stanice CNN.

Podobně se vyjádřil i populární bollywoodský herec Arshad Warsi. "Vědomě přestávám používat všechno čínské. Protože (Čína) je součástí většiny věcí, které používáme, zabere to nějaký čas, ale vím, že jednoho dne budu od Číny osvobozen. Taky byste to měli vyzkoušet," napsal na Twitter, kde má přes dva miliony sledujících.

Současná nevraživost ale nesouvisí jen s problémy na hranicích. Podle průzkumu z prosince loňského roku mělo pozitivní mínění o Číně jen 23 procent Indů, zatímco celosvětový průměr je 35 procent, informuje hongkongský deník South China Morning Post.

Vliv na to má podle magazínu Foreign Policy postoj Číny k Tibetu, jehož exilová vláda v čele s dalajlamou sídlí v Indii, nebo nověji pandemie koronaviru, která vzbudila v Indii vlnu konspiračních teorií a dezinformací.

Protičínská aplikace

Bojkot Číny se přesunul i do on-line světa. Až čtyři miliony Indů si stáhly aplikaci Remove China Apps (v překladu "Odstraň čínské aplikace"), která uživatelům ukazuje, co v jejich mobilu vyrobily čínské firmy. Díky tomu si mohli takové aplikace přehledně smazat, píše technologický server TechCrunch.

Protičínskou aplikaci si lidé mohli stáhnout už pár dní poté, co v květnu došlo k jednomu z prvních střetů vojáků. Společnost Google ji však po pár týdnech smazala ve svém obchodě Google Play. Podle vyjádření firmy porušovala pravidla, která nedovolují podněcování k mazání či zablokování jiných aplikací.

Německá stanice Deutsche Welle zároveň uvádí, že blokace některých čínských aplikací může být problematická. Například oblíbená sociální síť TikTok nedávno zaměstnala větší počet Indů a plánuje investovat v Indii až jednu miliardu dolarů (zhruba 24 miliard korun).

Před bojkotem čínských služeb a firem varuje i Biswajit Dhara z univerzity Jawaharlal Nehru v Novém Dillí. Obává se o indickou ekonomiku, která je na zahraničních investicích a vzájemných obchodech s Čínou závislá. Mezi roky 2018 a 2019 měla Indie u Číny dluh ve výši 65 miliard dolarů, v přepočtu přes jeden a půl bilionu korun. "V této době se taková opatření nemusí z dlouhodobého hlediska vyplatit," hodnotí Dhara.

Čínská odpověď

Zatímco z indické strany se ozývají i hlasy kritizující indického prezidenta Naréndru Módího za to, že není vůči Číně dostatečně kritický, oficiální vyjádření Číny je jednotné. Státní deník Global Times na konflikt reagoval článkem, ve kterém říká, že by bylo "extrémně nebezpečné pro Indii, kdyby dovolila protičínským skupinám rozdělit veřejné mínění, a tím konflikt vyeskalovat".

Jiná je však debata na sociálních sítích, kde se čínští uživatelé ptají, proč jejich vláda nezveřejní přesný počet vojáků, kteří při střetu na hranicích zemřeli nebo byli zraněni. "Nerozumím tomu. Proč neoznámili počet obětí na naší straně? Co skrýváme a proč?" cituje jeden z příspěvků americký deník New York Times.

Video: Čínská armáda vyslala do Hongkongu nové vojáky

Čínská armáda vyslala do Hongkongu nové vojáky | Video: Associated Press
 

Právě se děje

Další zprávy