"Jinde by se to nestalo." WHO navenek chválila Čínu kvůli viru, uvnitř vřela kritika

Jana Václavíková Jana Václavíková
11. 6. 2020 11:07
Přestože mnoho odborníků a politiků kritizovalo Čínu za její informování o šíření koronaviru, Světová zdravotnická organizace (WHO) za asijskou velmocí stála a schvalovala její kroky. V lednu například veřejně chválila Čínu, že rychle zakročila proti epidemii. Nově zveřejněné přepisy z jednání WHO ale ukazují, že řada představitelů organizace byla za zavřenými dveřmi kritická vůči Číně.
Čínský prezident Si Ťin-pching v roušce.
Čínský prezident Si Ťin-pching v roušce. | Foto: Reuters

"Gratulujeme čínské vládě k výjimečným krokům, které podnikla k zastavení šíření koronaviru. V mnoha ohledech Čína udává nová pravidla pro zásah proti vypuknutí nákazy," cituje server Business Insider jedno z veřejných prohlášení, která měl na konci ledna předseda WHO Tedros Ghebreyesus. 

Uzavřená jednání však vypadala odlišně. "Stále máme minimum informací," říkala v té samé době například epidemioložka Maria Van Kerkhoveová. "Není jich dost na to, abychom mohli připravit pořádný plán," tvrdí na jedné z nahrávek, které v minulých dnech získala agentura AP.

"Jsme ve stadiu, kdy nám sice poskytují informace, ale čtvrt hodiny předtím, než je odvysílá CCTV," komentoval situaci na jiné schůzce vysoce postavený představitel WHO v Číně Gauden Galea, který přitom odkazoval na čínskou státní televizi. 

Čína v době, kdy se začal šířit nový typ koronaviru, čekala i několik týdnů, než své informace předala Světové zdravotnické organizaci. Například gen koronaviru měla dekódovaný už 2. ledna, organizaci jej ale poskytla o více než týden později. Tyto informace jsou přitom důležité pro vývoj vakcín nebo testů na přítomnost viru.

Asijská země také nejméně dva týdny zatajovala data o nakažených pacientech. Díky nim by se svět dříve dozvěděl, že virus je přenosný i z člověka na člověka, a tak by se na hrozbu lépe připravil.

Podle agentury AP šlo o klíčové informace, díky kterým by se šíření dramaticky snížilo.

Historie se opakuje

Stejný problém jako při současné epidemii měla WHO s Čínou i při šíření nemoci SARS na přelomu let 2002 a 2003. Tehdy Čína informovala organizaci tři měsíce po začátku šíření viru, kdy už měla sto mrtvých. Nakonec na SARS celosvětově zemřelo přes osm tisíc lidí.

"Jde o naprosto stejný scénář. Neustále se snažíme získat od Číny zprávy o tom, co se děje. WHO z toho naposledy stěží vyvázla," říkal na jednom lednovém jednání koordinátor krizové pomoci Michael Ryan. "V Kongu ani jinde na světě by se to nestalo," dodal s odkazem na šíření eboly před dvěma lety.

"Musíme vidět data … To je v tuto chvíli jednoznačně nejdůležitější," říkal v době, kdy Čína stále tvrdila, že virus není přenosný z člověka na člověka, a hlásila pouze pár desítek případů nákazy.

Proč WHO na Čínu nezatlačila?

WHO přitom Čínu veřejně obhajovala a chválila práci, kterou tamní vědci odvedli. Proč to dělala, není jasné.

Agentura AP na základě nahrávek spekuluje, že se organizace mohla bát i o to málo informací, které obdržela. Kdyby se vyjádřila o Číně negativně, nezískala by vůbec nic. Například profesor Adam Kamradt-Scott se domnívá, že Čína by zástupce WHO ze země vyhostila.

Na druhou stranu veřejná podpora Číny podle něj poškodila věrohodnost zdravotnické organizace. "Vedlo to k mnoha otázkám o vztahu Číny a WHO. Jde o varovný příběh," myslí si Kamradt-Scott.

"Je zřejmé, že jsme mohli zachránit mnoho životů a vyhnout se mnoha, mnoha úmrtím, kdyby Čína a WHO jednaly rychleji," dodává profesor Ali Mokdad z Washingtonské univerzity.

Mezinárodní úmluvy zavazují země k tomu, že musí nahlásit WHO potenciální hrozby pro lidské zdraví. Organizaci ale nedávají žádné páky k tomu, aby si mohla vynutit dodržování pravidel. WHO zároveň nemá pravomoc pustit se do vlastního vyšetřování, pokud nějaká země informace neposkytne.

Pročínská WHO

Varování, že je virus přenosný z člověka na člověka, se ale nakonec ke Světové zdravotnické organizaci dostalo dříve, už 31. prosince. Upozornil ji na to Tchaj-wan. Ten však není členem organizace, protože Čína považuje ostrovní stát za své území, a proto mu blokuje účast v mezinárodních organizacích. WHO proto na varování Tchaj-wanu nereagovala.

Tchaj-wan přitom díky této informaci okamžitě spustil testování turistů, kteří na ostrov přicestovali z Wu-chanu, čínského města, kde se virus poprvé objevil. Následně uzavřel hranice a nařídil dvoutýdenní karanténu všem, kteří se do domovské země vraceli.

Koronavirem se na Tchaj-wanu nakazilo jen 400 lidí, z nichž sedm zemřelo.

O pročínském směřování WHO hovořil v minulosti i americký prezident Donald Trump a ukončil spolupráci mezi USA a organizací. Spojené státy přitom loni pokryly zhruba pětinu jejího rozpočtu. V reakci na to Čína oznámila, že v následujících dvou letech věnuje WHO na boj s koronavirem dvě miliardy dolarů (v přepočtu 47 miliard korun).

Video: Čína lhala, teď se tváří jako zachránce světa. Západ se otřese a poučí se, říká Kolář

Světová zdravotnická organizace šla Číně na ruku a fatálně selhala, její ředitel by měl vyslyšet výzvy k odchodu, míní bývalý diplomat Petr Kolář. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Nejméně 20 mrtvých si vyžádala série výbuchů na vojenské základně

Nejméně 20 mrtvých si vyžádala série výbuchů na vojenské základně u města Bata v Rovníkové Guineji. Další stovky lidí byly podle médií zraněny.

Zdroj: ČTK
Další zprávy