Restaurace na plážích jsou poloprázdné a místní obyvatelé si stěžují na menší počet turistů.
Němečtí a asijští návštěvníci jsou zde stále, ale nepřijíždějí již sousední Australané, pro které bylo Bali oblíbeným místem odpočinku, vysvětluje číšník ze zátoky Jimbaran, kde se dva sebevrazi 1. října 2005 vyhodili do povětří.
"Proč se nevracejí? Hrozí nám bankrot," naříká muž.
Ten den se tři sebevrazi vyhodili do vzduchu v přímořských střediscích Jimbaran a Kuta, přičemž kromě sebe zabili 20 lidí.
Tyto atentáty vyvolaly na "božském ostrově" špatnou náladu, která je o to horší, že se tomuto hlavnímu turistickému cíli Indonésie podařilo jen krátce předtím oživit cestovní ruch po útocích z října 2002, které si vyžádaly 202 mrtvých, především cizinců.
Počet turistů se v období následujícím bezprostředně po 1. říjnu 2005 snížil o více než 40 procent a nejnovější statistiky ukazují, že počet návštěvníků zůstává i nyní podprůměrný.
V únoru přijelo 73.430 osob, což je o 26 procent méně než ve stejné době o rok dříve.
"Počty (turistů) mě znepokojují. Horší je také průměrná doba pobytu cizinců. Klesla po dvou vlnách atentátů z deseti na pět šest dní.
"Mám přátele, kteří přestali dělat taxikáře. Není dost turistů, takže vydělané peníze nestačí k uživení rodiny," stěžuje si řidič taxi Prastiya z ostrovní metropole Denpasar.
Když je dobrý den, Prastiya si vydělá zhruba čtyři dolary, což je polovina toho, co vydělával před útoky. Špatný den ale pro něj končí dluhem až 15 dolarů, které musí zaplatit firmě, jež mu pronajímá auto.
Obsazenost hotelů v nejnavštěvovanějších městech a střediscích, jako Kuta, Nusa Dua a Ubud, klesla o 30 procent.
Hoteliéři tvrdí, že indonéskou vládu nezajímá osud ostrova, kde převažují hinduisté, zatímco 90 procent Indonésanů tvoří muslimové.
Angličan Neil Anderson, který je na Bali poprvé, se svěřuje, že oceňuje klid na ulicích a plážích.
"Je mi ale líto obyvatelů Bali, je to špatné pro jejich podnikání," říká jeden z mála britských návštěvníků ostrova.