I po útoku atomovou bombou se pozná, odkud pocházela

Zahraničí Zahraničí
9. 11. 2010 22:17
Objev může pomoci v boji proti terorismu
Foto: Wikimedia Commons

New York - Byť by se mohlo zdát, že výbuch atomové bomby nezanechá žádné stopy po autorech útoku, není tomu tak. Tvrdí to alespoň nejnovější studie amerických vědců. Poznatek by se mohl stát významnou pomocí při boji proti terorismu.

Vědci z Národního institutu pro standardy a technologie ve Spojených státech byli díky analýze prachu schopni určit, jaké materiály byly pro konstrukci bomby užity. Výsledky studie zveřejnili v časopise Journal PNAS.

Analyzovali prach, který zbyl po prvním jaderném pokusu v Novém Mexiku. Testy zde v poušti prováděla 16. července 1945 americká armáda. Jen o několik týdnů později byly svrženy dvě atomové bomby na japonská města Hirošimu a Nagasaki.

Při těchto útocích zemřelo minimálně 90 000 lidí v Hirošimě a 60 000 v Nagasaki. Jako horní hranice počtu obětí se udává 166 000 osob v Hirošimě a 80 000 v Nagasaki.  

Jak si Japonsko připomnělo 65 let od doby, kdy Spojené státy svrhly na obě města atomovou bombu, se můžete podívat v následující galerii: 

"Hrozba útoku atomovou bombou není v dnešní době nepravděpodobná. I když jsme doposud měli dojem, že po útoku vše zmizí a veškeré stopy po pachatelích budou zahlazeny, není tomu tak," uvedl pro BBC vedoucí výzkumu Albert Fahey.

"Kromě štěpného materiálu se každá bomba vyznačuje ještě další charakteristikou, například použitým obalovým materiálem. A i podle toho je možné zjistit podrobnosti o jejím původu," řekl Fahey. 

 

 

Právě se děje

před 56 minutami

Sedmiletý trest za daňový únik pro bývalého šéfa Čepra Kadlece platí, rozhodl Ústavní soud

Bývalý generální ředitel státního podniku Čepro Tomáš Kadlec neuspěl s ústavní stížností v kauze daňového úniku. Dostal sedmiletý souhrnný trest, který zahrnuje i dřívější odsouzení za porušení povinnosti při správě majetku státního distributora paliv. Ústavní soud rozhodoval nedávno bez veřejného jednání, usnesení zpřístupnil ve své databázi. Zabýval se jen kauzou daňového úniku.

Kadlec označil trestní stíhání za absurdní a neprofesionální. Státní zastupitelství podle něj nepředložilo jediný důkaz, který by prokazoval úmysl zkrátit daň nebo legalizovat výnosy z trestné činnosti, což byla původní verze obžaloby. Ústavní soudci ale nenašli důvod k zásahu.

"Ačkoli stěžovatel používá argumentaci odkazem na svá základní práva, vyjadřuje nesouhlas se závěrem obecných soudů o své vině a výši trestu. Stěžovatelem vznesené argumenty již byly podle Ústavního soudu náležitě posouzeny obecnými soudy," stojí v usnesení.

Podle obžaloby Kadlec nepřiznal a nezdanil zhruba 35 milionů korun, které mu přišly na soukromý švýcarský účet v době, kdy šéfoval státnímu distributoru paliv. Muž vinu popíral. Tvrdil, že peníze byly půjčka na jeho podnikatelský záměr a později je vrátil, takže je nemusel danit.

Zdroj: ČTK
Další zprávy