reklama
 
 

Hrozí "brutální brexit". Británie začala jednat o odchodu z Evropské unie

20. 6. 2017
Téměř rok po britském referendu začaly mezi Londýnem a Bruselem rozhovory o brexitu. Po nedávných britských volbách, ve kterých premiérka Theresa Mayová přišla o parlamentní většinu, není jasné, za jakých podmínek chce Británie z unie odejít. Rostou proto obavy, že rozhovory skončí krachem.
Doporučujeme

Londýn/Brusel - David Davis, hlavní britský vyjednavač o brexitu, odjížděl z Bruselu s turistickou holí.

Média měla o symbolice tohoto daru okamžitě jasno: Velká Británie bude potřebovat oporu, protože jednání o odchodu z Evropské unie budou velmi těžká.

Davies hůl dostal od svého protějšku, hlavního vyjednavače EU Michela Barniera. Oba muži milují horské túry. Barnier od Davise dostal knihu o horské expedici na nepálský masiv Annapurna.

Téměř po roce od referenda, ve kterém Britové odhlasovali svůj odchod z Evropské unie, jednání o brexitu v pondělí v Bruselu skutečně začala. A Britové hned na úvod udělali zásadní ústupek.

Davis hned během prvního dne jednání přistoupil na podmínku unie, že nejdřív je potřeba se domluvit na podmínkách rozluky a teprve poté přijdou na řadu jednání o budoucnosti.

"Chceme, aby výsledkem bylo, že obě strany budou silnější," řekl Davis. Británie podle něj do budoucna stojí o co nejužší politickou i ekonomickou spolupráci.

Dříve přitom Britové prohlašovali, že o "rozvodu" i budoucích vztazích chtějí vyjednávat zároveň. Davis sliboval, že o to svede "bitvu tohoto léta".

Jeden týden měsíčně

Během prvního dne rozhovorů vyjednavači nemluvili o konkrétních podmínkách brexitu, ale o tom, jak budou rozhovory probíhat. Týmy, které za Brity vede Davis a za unii Barnier, by měly jednat jeden týden v každém měsíci. Zbytek času věnují domácím přípravám svých pozic.

Země unie trvají na tom, že s Británií nejdřív chtějí vyřešit vzájemné vyrovnání související s jejím odchodem. Londýn musí podle nich do evropského rozpočtu doplatit všechno, co už dřív slíbil.

Vedle toho chce sedmadvacítka jednat taky o zajištění práv víc než tří milionů občanů států EU, kteří žijí v Británii. Zároveň by se britský odchod neměl výrazněji dotknout ani zhruba jednoho milionu Britů, kteří se naopak přestěhovali na kontinent.

Teprve po vyjasnění těchto otázek je unie ochotná jednat o tom, jak bude vypadat její vztah s Británií po březnu 2019, což je datum, kdy by se měl brexit stát realitou.

Nervozita ze situace v Londýně

Barnier prohlásil, že "bude vždy pracovat s Británií, nikdy proti Británii". Chce dosáhnout dohody, která bude výhodná pro obě strany.

Zástupci 27 zemí unie jsou ale nervózní ze situace v Londýně. Premiérka Theresa Mayová je oslabená po překvapivém výsledku nedávných předčasných voleb, ve kterých přišla o většinu v parlamentu. "Zvýšilo to nejistotu. Nad tím, co vlastně Británie chce, je velký otazník," řekl deníku Guardian italský ministr pro EU Sandro Gozi.

Mayová šla do voleb s tím, že bude prosazovat tzv. tvrdý brexit, tedy že Británie odejde nejen z EU, ale i z evropského vnitřního trhu a celní unie. To se nelíbí především britskému byznysu, protože skoro polovina britského vývozu směřuje do ostatních zemí EU.

"Je v parlamentu většina pro to, abychom odešli z vnitřního trhu? Nemyslím si," tvrdil po volbách bývalý konzervativní ministr financí George Osborne.

Pokud by ale Británie chtěla členem vnitřního trhu zůstat, musela by přijmout jeho pravidla, tedy např. respektovat volný pohyb pracujících z ostatních zemí EU. Jeho omezení přitom bylo v rámci kampaně před loňským referendem jedním z hlavních požadavků odpůrců britského členství v EU.

Priority zůstávají, tvrdí Britové

Členové současné britské vlády opakují, že na jejich prioritách pro brexit se nic nemění. Bruselu to potvrdil i Davis.

"Vzhledem k výsledku voleb ale bude muset být podoba našeho odchodu z EU předmětem větší domácí debaty. Jestli to povede k méně tvrdému brexitu, si ale nejsem jistý," řekl Aktuálně.cz v neformálním rozhovoru britský diplomat, který si nepřál být jmenován.

"Riziko, že jednání zkrachují kvůli zmatkům v Británii, se zvýšilo. Může to vést k brutálnímu brexitu, tedy že Britové z EU odejdou bez jakékoliv dohody," obává se také Pierre Vimont z think-tanku Carnegie Europe, který býval jedním z nejvýše postavených evropských diplomatů.

Premiérka Mayová sice prosazuje tvrdý brexit, zároveň ale dává najevo, že je ochotná k ústupkům. V minulosti tak mluvila například o uzavření přechodné dohody o pobrexitových vztazích mezi Británií a EU.

Plnohodnotná smlouva o volném obchodu se během dvouleté lhůty, kterou vyjednavači podle pravidel mají, téměř určitě nestihne dojednat.

Firmy v Británii i na kontinentě si proto přejí, aby se obě strany domluvily na přechodném období

"V jeho rámci by všechno zůstalo při starém. Britové by byli součástí vnitřního trhu, respektovali jeho pravidla a platili do evropského rozpočtu," vysvětlil minulý týden na Pražském evropském summitu Christian Bluth z think-tanku Bertelsmann Stiftung.

Takové přechodné období by mohlo trvat několik let. Otázkou ale je, jestli s ním budou souhlasit nejostřejší zastánci brexitu, kterých je mezi konzervativními poslanci několik desítek. Mayová by nemusela mít dost síly na to, aby se jim postavila.

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama