Tegucigalpa - Jako kdyby se Honduras vrátil do problematických sedmdesátých a osmdesátých let. V neděli provedla armáda vojenský puč a vyexpedovala prezidenta Manuela Zelayu do nedaleké Kostariky.
Následně honduraský parlament zvolil do čela státu nového muže. Provizorním prezidentem se stal předseda sněmovny Roberto Micheletti. Zelaya však z kostarického hlavního města San Jose vzkázal, že ve funkci i nadále zůstává. Pak odjel na mimořádný summit levicových latinskoamerických států do Nikaraguy.
Dva prezidenti
"Brutálně a bez jakéhokoliv opodstatnění mě unesli," řekl Zelaya z kostarického exilu. "Jsou zde způsoby, jak protestovat beze zbraní." Odmítl také, že je autorem dopisu, který byl v honduraském Kongresu přečten a skrze který údajně rezignoval.
Puč odsoudily sousední státy, Evropská unie, USA i Organizace amerických států (OAS). Za "sebevražednou chybu" jej označil kubánský vůdce Fidel Castro.
"Vyzývám všechny politické a sociální síly v Hondurasu, aby respektovaly demokratické normy, vládu práva a články Meziamerické demokratické charty," prohlásil americký prezident Barack Obama. "Jakékoliv existující neshody musí být řešeny mírumilovně skrze dialog a bez jakékoliv vnější intervence."
Žádná země zatím Michelettiho neuznala, venezuelský prezident Hugo Chávez dokonce pohrozil vojenskou akcí. Za ústavního však nicméně nového prezidenta považuje honduraský Nejvyšší soud.
Puč kvůli ústavě
Důvodem armádního puče je Zelayův úmysl uspořádat po vzoru svých levicových latinskoamerických spojenců Huga Cháveze, Eva Moralese a Rafaela Correy referendum o změně ústavy, což by mu mimo jiné umožňovalo kandidovat znovu. V současné době může honduraský prezident zastávat tento post pouze jedno funkční období.
O tom, zda referendum uspořádat, měli lidé hlasovat právě v neděli. Nejvyšší soud to označil za protiústavní a odpor vyvolal plán i v zákonodárném sboru a v samotné Zelayově liberální straně, kam ostatně patří i Micheletti.
Kongres měl původně v úmyslu prohlásit Zelayu za mentálně nezpůsobilého vládnutí. Krátce předtím, než měli začít občané Hondurasu v neděli hlasovat, však zasáhla armáda. Tu Zelaya rozzlobil odvoláním jejího šéfa Romea Vásqueze Velásqueze. I tento krok byl podle soudů protiústavní.
Levicový pravičák
Proti vojenskému puči protestovaly v neděli v hlavním městě Tegucigalpě stovky Zelayových příznivců. Situace v zemi je podle pozorovatelů napjatá. Armáda stráží klíčová místa a stoupenci prezidenta na některých místech Tegucigalpy postavili barikády. Podle Reuters byly slyšet z místa výstřely.
Micheletti vyhlásil celonárodní zákaz vycházení, který platí mezi devátou hodinou večerní a šestou ranní.
Zelaya byl zvolen prezidentem v roce 2005 a jeho mandát končí v lednu 2010. Ačkoliv je členem středopravicové Liberální strany, profiloval se jako politik spíše levicového charakteru, jehož cílem je zlepšit situaci chudých vrstev. K radikálním změnám však na rozdíl od Moralese, Correy či Cháveze však dosud nesáhl.
Prezidentovi kritici tak hovoří o tom, že jeho takzvaně levicová politika je pouze populistickou nálepkou.
