Berlín – Německá policie tušila přinejmenším deset měsíců, že hledaný Anis Amri má kontakty nejen obecně na radikální islamistické kruhy, ale přímo na teroristickou organizaci Islámský stát (IS).
Server Spiegel Online informuje o tom, že do policejní složky s jeho jménem někdo už 5. února 2016 vepsal větu: "Podezření ze spojení s Islámským státem."
Po Amrim vyhlásily úřady pátrání v souvislosti s teroristickým útokem, při kterém v pondělí na berlínském vánočním trhu 12 lidí zemřelo a dalších téměř 50 jich bylo zraněno. Jeho doklady se našly v kabině vozu, který vjel mezi stánky v centru německé metropole.
Policie o Tunisanovi také věděla, že si v Görlitzer Parku v berlínské čtvrti Kreuzberg přivydělává jako drogový dealer, a navíc i to, že se "motá" kolem skupiny islamistů v Severním Porýní – Vestfálsku.
Síť islamistů v Severním Porýní pomáhal organizovat člověk v médiích označovaný jako Hasan C., který v Duisburgu vlastnil cestovní kancelář. Tu podle Spiegelu vyšetřovatelé označují za záchytný bod džihádistů a militantních islamistů v Německu.
Duisburg byl už dříve známý jako bašta džihádistů. V mešitě v Dinslakenu – severně od Duisburgu – se také zradikalizovaly desítky mužů, kteří pak odešli bojovat za Islámský stát do Iráku a Sýrie.
Německá kontrarozvědka – Spolkový úřadu na ochranu ústavy – sleduje zhruba šest stovek podezřelých militantních islamistů. Její šéf Hans-Georg Maassen před měsícem varoval před útoky, ale nezmínil konkrétně vánoční trhy jako možný terč.
Po celém Německu je odhadem 2500 vánočních trhů, z toho jen v Berlíně jich je šest desítek.
Tunisko muže odmítlo přijmout zpět
Amri se deportaci vyhnul kvůli tomu, že neměl platné doklady. Jeho domovská země Tunisko mu tak odmítla vystavit pas a přijmout ho zpět.
Německo sice přijalo letos přísnější zákony o tom, že kdo nezíská azyl, musí být deportován. V praxi ale naráží právě na problém, že některé domovské země lidi zpět nechtějí.
Například Pákistán odmítl některé osoby, které přiletěly z Německa, pustit z letiště s odůvodněním, že není potvrzeno jejich původní pákistánské občanství.
Lepší je spolupráce s afghánskou vládou, která souhlasila, že přijme postupně zpět 12 tisíc odmítnutých afghánských žadatelů o azyl.
Letos od ledna do září německé úřady deportovaly 19 tisíc neúspěšných žadatelů o azyl, loni za celý rok 20 tisíc.
Do Evropy přijel ještě před uprchlickou vlnou
Podezřelý Tunisan Anis Amri přijel před čtyřmi lety do Itálie. Tedy dávno před velkou uprchlickou vlnou na přelomu léta a podzimu 2015.
V Itálii byl odsouzen ve vězení za žhářství, do Německa dorazil loni v létě. O azyl požádal letos v dubnu.
Měsíc poté spolková vláda zařadila Tunisko, Alžírsko a Maroko na seznam států, jejichž občané nemají nárok na politický azyl. V červenci jeho žádost úřady zamítly.
Policejní hlídka podle Spiegelu Amriho letos 30. července kontrolovala v autobuse ve městě Friedrichshafen. Zjistila, že má být vyhoštěn, a skončil ve vazbě. Po dvou dnech ho pustila po zjištění, že vyhoštění nemohlo být provedeno. Tunisan měl platné povolení k dočasnému pobytu.
Policie upozorňuje, že pátrá po Amrim jako po podezřelé osobě. Automaticky to ale neznamená, že právě on byl řidičem "kamionu smrti“ na berlínském náměstí Breitscheidplatz.
Policisté nicméně varují, že muž je ozbrojený a nebezpečný.
