Azar se na Tchaj-wan vydal jako nejvýše postavený americký představitel po 40 letech. Peking návštěvu odsoudil a slíbil blíže neupřesněnou odvetu.
Podle tchajwanského letectva se v pondělí k ostrovu krátce před setkáním Azara s prezidentkou přiblížily dva čínské bojové letouny. Letadla zaměřily tchajwanské protiletadlové střely a ze vzdušného prostoru je "vytlačilo" tchajwanské hlídkové letadlo.
Tchaj-wan funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje režim jedné strany. Čína dlouhodobě upozorňuje ostatní státy, aby nejednaly s tchajwanskými činiteli a nebudily tak zdání, že uznávají samostatnost ostrova.
Washington udržuje oficiální diplomatické vztahy s Pekingem, zatímco oficiální vztahy s Tchaj-pejí přerušil v roce 1979. S Tchaj-wanem mají ale Spojené státy čilé neoficiální styky a nadále mu dodávají zbraně. Tvrdí, že tak činí proto, aby mu pomohly udržet obranyschopnost
"Je mi opravdovou ctí, že můžu Tchaj-wanu od prezidenta Trumpa předat zprávu o silné podpoře a přátelství," řekl Azar při setkání s prezidentkou.
Azar mimo jiné ocenil i reakci ostrova na šíření koronaviru, která podle něj byla "jednou z nejúspěšnějších na světě, k čemuž přispěla otevřená, transparentní a demokratická povaha tchajwanské společnosti a kultury".
Na Tchaj-wanu se od počátku epidemie nákaza potvrdila u 480 lidí, sedm z nich zemřelo; to je podstatně méně, než v ostatních zemích východní Asie, připomíná agentura Reuters. Většina nakažených se infikovala v zahraničí.
Spojené státy, které mají nejvíce nakažených i zemřelých na světě, se s Čínou, kde se koronavirus poprvé na konci loňského roku prokázal, dostaly kvůli pandemii v posledních měsících několikrát do sporu. Peking podle Washingtonu nebyl dostatečně transparentní a Trump několikrát obvinil Čínu z toho, že za globální rozšíření nemoci nese odpovědnost.
Návštěvu Tchaj-wanu plánuje na přelomu srpna a září také předseda českého Senátu Miloš Vystrčil. Stejnou cestu chtěl uskutečnit před svým náhlým lednovým úmrtím jeho předchůdce Jaroslav Kubera. Oba politiky od jejich záměru zrazovalo jak čínské velvyslanectví, tak někteří čeští představitelé včetně prezidenta Miloše Zemana, podle něhož návštěva ohrozí vztahy s Čínou. Cestu nedoporučili ani premiér Andrej Babiš a ministr zahraničí Tomáš Petříček.
