Jak Trump začal, tak své čtyřleté volební období také končí. A to výraznou podporou Tchaj-wanu: v neděli na ostrov dorazí americký ministr zdravotnictví Alex Azar, jako první vládní představitel USA od roku 1979.
Navíc Spojené státy jednají s Tchaj-wanem o prodeji čtyř špionážních bezpilotních letadel SeaGuardian. Jde o mimořádné stroje, které vydrží ve vzduchu nepřetržitě čtyřicet hodin a umožnily by Tchaj-wanu sledovat vojenské aktivity Číny hluboko v jejím vnitrozemí.
Dron patří mezi výzbroj, kterou USA poskytují jen členským zemím Severoatlantické aliance nebo skupině svých nejbližších spojenců: Izraeli, Japonsku, Jižní Koreji, Austrálii a Novému Zélandu.
Tchaj-wan od loňského roku modernizuje armádu v obavách z Číny, která svá plavidla a letouny posílá v rámci armádních manévrů blízko k tchajwanskému pobřeží. Dohodl se tak na dodávkách protiletadlových raket od Francie. Jde o první francouzskou zásilku zbraní pro Tchaj-wan po osmadvaceti letech, což vyvolalo diplomatickou přestřelku mezi Paříží a Pekingem. Francouzské ministerstvo zahraničí čínský protest odmítlo s tím, že Čína by se raději měla věnovat boji s nemocí covid-19.
Loni zase Tchaj-wan od Spojených států koupil tanky M1A2 Abrams. Americké ministerstvo zahraničí také vydalo povolení firmě Lockheed Martin dodat ostrovu protiletadlové střely Patriot. Čína oznámila před třemi týdny sankce vůči Lockheed Martin a v pátek ostře protestovala i proti zamýšlené dodávce bezpilotních letadel.
Návštěva z USA i Česka
"Dodávky amerických zbraní vážně zpochybňují princip politiky jedné Číny," prohlásil v Pekingu mluvčí ministerstva zahraničí Wang Wen-pin. Princip politiky jedné Číny podle Pekingu znamená, že každý stát má uznávat Tchaj-wan jako součást Čínské lidové republiky a nemá podnikat nic, co by naznačovalo, že považuje ostrov za nezávislý. Včetně dodávek zbraní nebo návštěv politiků.
Na přelomu srpna a září se chystá cestovat na ostrov předseda českého Senátu Miloš Vystrčil, přestože české ministerstvo zahraničí tuto cestu s ohledem na možný diplomatický rozkol s Čínou nedoporučilo.
Podobně jede na Tchaj-wan už tento víkend americký ministr zdravotnictví Azar. Podle svých slov chce ocenit způsob, jakým se ostrov vypořádal s nemocí covid-19. Tchaj-wan s 24 miliony obyvatel měl totiž jen sedm případů úmrtí na koronavirus. Peking však blokuje snahu Tchaj-wanu vstoupit do Světové zdravotnické organizace (WHO), naposledy tak učinil při hlasování letos v květnu. Spojené státy prosazovaly přijetí Tchaj-wanu, ale neuspěly.
Jako souboj Davida s Goliášem
Čína oficiálně nikdy nevyloučila použití síly k připojení Tchaj-wanu, ale zdůrazňuje, že upřednostňuje "mírové sjednocení". Zákon přijatý Všečínským lidovým shromážděním, tedy čínským parlamentem, v roce 2005 umožňuje použít sílu proti Tchaj-wanu v případě, že ostrov vyhlásí nezávislost. Tchajwanská prezidentka přitom několikrát prohlásila, že její země ve skutečnosti nezávislá je.
Napětí mezi Tchaj-pejí a Pekingem zvýšil nový bezpečnostní zákon, který platí od konce června v Hongkongu. Definuje čtyři trestné činy, jimiž jsou separatistické, podvratné a teroristické aktivity a spolupráce s cizími silami s cílem ohrozit národní bezpečnost.
Odpůrci zákona tvrdí, že je porušením dohody z roku 1997 o britském předání Hongkongu Číně, která se zavázala k respektování pravidla "jedna země, dva systémy". Tchajwanci počítají s tím, že v příštích letech mnoho obyvatel Hongkongu požádá na Tchaj-wanu o povolení k pobytu, napsal list Financial Times.
Pokud by se Čína hypoteticky rozhodla na Tchaj-wan zaútočit, šlo by o konflikt Goliáše s Davidem a jeho trvání by nejvíce záleželo na vůli Tchajwanců bránit se. Kvantitativní převaha Číny je masivní: přes milion příslušníků pozemních armádních sil proti 140 tisícům na straně Tchaj-wanu, 5800 tanků proti 800, 1500 letadel proti 500.
Vojenský rozpočet Číny v roce 2019 činil podle Stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum míru (SIPRI) 232 miliard dolarů (v přepočtu 5,3 bilionu korun), vojenský rozpočet Tchaj-wanu byl přibližně 10 miliard dolarů (230 miliard korun).