Teherán - Íránci jsou rozhořčení. Těm, kteří si v minulých letech zvykli používat internet, se v posledních měsících rapidně snížil životní komfort. Načítání stránek je totiž nesmírně pomalé a nelze je kvůli tomu využívat.
Postižené jsou hlavně zahraniční weby a internetové služby, jako například Gmail nebo Skype. Často se ale lidé nedostanou ani na stránky místních úřadů či bank.
Za komplikacemi údajně stojí rozhodnutí íránských vládních představitelů, kteří se snaží občany naučit používat místní síť, posměšně přezdívanou "halál internet". Její obsah je plně pod kontrolou islamistických úřadů.
Restrikce posledních několika měsíců si někteří spojují s blížícími se prezidentskými volbami, jiní ale nevěří, že se po nich zmírní.
Bez internetu, bez výplaty
"Pokaždé, když se blíží významné události jako třeba volby, internet spadne," říká Ali Bangi, jeden z ředitelů společnosti ASL19 se sídlem v Torontu, která Íráncům pomáhá obcházet vládní filtry.
Před volbami 2009 se podle něj režim zaměřil především na cenzuru zahraničních zpravodajských serverů a sociálních sítí, píše CNN. Tu ale Íránci snadno obešli pomocí takzvaného VPN softwaru. I to je však v poslední době obtížné.
Problémy spojené s nefunkčním připojením tak postihují čím dál více Íránců. Velkou komplikací pro obyvatelstvo přitom ani tak nemusí být ztížená komunikace se zahraničím, na kterou upozorňují lidskoprávní organizace.
Íránci musí řešit mnohem přízemnější starosti, například nedoručené výplaty. K těm občas dochází v důsledku výpadků internetového bankovnictví. Prakticky nefunkční internet ale poškozuje i místní firmy, když se nemohou včas zkontaktovat s klienty.
"Halál internet", který má podle úřadů obsahem plně odpovídat etické a morální úrovni muslimů, tak sice mnohé firmy zatím odmítají používat, ale je možné, že časem už nebudou mít na výběr.
Frustrace a zoufalství
Stížnosti na výpadky celosvětové sítě v Íránu lze vyčíst i na americké mikroblogovací službě Twitter. Uživatelé, kteří se na něj i přes vládní restrikce dostanou, si na íránskou cenzuru stěžují pod hashtagem #filternet.
I takto si lidé stěžují na Twitteru:
"BBC, Aljazeera, FOX News, CNN, AP, ... všechny weby těchto velkých mediálních / zpravodajských korporací jsou FILTROVANÉ kde? ... Hádejte... v Íránu!"
"To, co vidíte na sociálních sítích, je frustrace a zoufalství," cituje CNN Collina Andersona, který íránskou paralelní síť profesionálně zkoumá.
"Lidé říkají: ´Podívejte, mně nejde o politiku. Jsem jenom student, který se snaží odevzdat svou disertační práci svému profesorovi, ale nemůžu, protože můj Gmail nefunguje,´" dodává s tím, že škody - na rozdíl od těch ve firmách - ani nelze spočítat.
Kromě omezeného přístupu na určité weby ale Anderson upozorňuje ještě na další rizika. Ta se však podle něj týkají především lidí, které si režim vytipuje kvůli jejich politické orientaci. Úřady jim pak zasílají malware a podvodnými způsoby se od nich snaží zjistit přihlašovací údaje do e-mailových schránek.
"Zřídil jsem si falešný účet, abych viděl, co se bude dít. A do 24 hodin se ke mně někdo snažil přihlásit, postahovat všechny e-maily a poté odeslat e-mail všem mým kontaktům, ve snaze poslat jim stejný malware," dodal Anderson.
