Írán se odstřihává od internetu, zbývají poslední dny

Jana Černá
22. 9. 2012 21:01
Teherán přechází na vlastní síť, potvrdila americká expertiza
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Teherán - Po téměř deseti letech plánování a skepse ze strany ostatních států Írán v srpnu oznámil, že zahájil poslední fázi přechodu na vlastní internetovou síť. Mělo by k němu dojít už na konci září.

Že to nemusí být nereálné, potvrdila minulý týden zpráva respektovaného Centra pro globální komunikační studia Pensylvánské univerzity.

Na zprávě pracovali američtí experti na bezpečnost. Od doby, kdy Írán veřejně přišel s plány izolovat od celosvětového internetu většinu země, našli poprvé důkazy o existenci provozuschopné sítě, která by mohla sloužit účelům deklarovaným íránskou vládou.

Z expertizy dále vyplývá, že výrobcem základního vybavení pro výstavbu sítě má být čínská firma Huawei. Společnost ale obchodování s íránskou vládou popírá, informoval The Washington Post.

Sledovaný obsah

Přestože přístup k celosvětové síti Teherán - alespoň zatím - neplánuje zrušit úplně, a to především z komerčních důvodů, kroky íránské vlády vyvolávají obavy z cenzury a detailního sledování online aktivity jednotlivců.

Jako oficiální důvod pro odpojení od globální sítě Írán udává především zvyšující se počet hackerských útoků na instituce zabývající se jaderným programem země.

Od počátku ale zároveň předesílá, že nová počítačová síť má vyhovovat etické a morální úrovni muslimů. Obsah tak bude muset být sledovaný.

Nové íránské hračky: Sestřelená americká letadla

Podle amerických výzkumníků je na síť už nyní napojeno asi deset tisíc zařízení, fungují na ní i webové stránky některých ministerstev, škol a firem. Íránský internet je tedy už částečně v provozu.

Írán hledá následovníky

Podle vyjádření íránského ministra pro komunikační a informační technologie Rézy Tagipúra se země považuje za průkopníka myšlenky lokálních online sítí. Ministr opakovaně naznačil, že další státy můžou Írán následovat.

Systém dvou na sobě nezávislých internetových sítí znají už dnes Barma a Kuba. Brett Solomon, generální ředitel společnosti Access, která celosvětově usiluje o svobodný přístup k internetu, projevil obavy z rozšíření této praxe v dalších nesvobodných částech světa.

Íránský krok podle něj může vést k tomu, že podobné jednání se postupně stane normou. "Nechceme, aby se vlády domnívaly, že je legitimní přepnout stát do offline režimu," uvedl.

Pokud tak Írán opravdu učiní, bude to špatná zpráva i pro Obamovu administrativu, která do zpřístupnění internetu pro Íránce v posledních letech investovala velké finanční prostředky. Programy financované jeho vládou pomáhaly íránským aktivistům vyhnout se sledování na síti. To už zřejmě nebude možné.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 28 minutami

Inspekce obvinila detektiva NCOZ kvůli spolupráci se stíhaným lobbistou Horáčkem

Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) obvinila detektiva Národní centrály proti organizovanému zločinu kvůli spolupráci se stíhaným lobbistou Tomášem Horáčkem, uvedla Česká televize. Obvinění podle ní čelí také jeden z bývalých policistů.

Severočeský podnikatel Horáček spolu s dalšími lidmi podle policie ovlivňoval přidělování zakázek v nemocnicích, za což měl žádat úplatky. Vedle Horáčka policie už dříve zahájila stíhání bývalé ředitelky Nemocnice na Bulovce Andrey Vrbovské, někdejšího ředitele nemocnice Františka Nováka nebo bývalého poslance ODS Marka Šnajdra.

Kvůli údajné manipulaci zakázek v některých pražských nemocnicích začali detektivové Horáčka stíhat v červnu 2018. Policisté v kauze prověřovali například veřejné zakázky na ostrahu objektů, dodávku hygienických potřeb nebo pořízení osobních aut.

Kromě Horáčka, kterého policisté považují za ústřední postavu kauzy, bylo v červnu 2018 obviněno ještě dalších osm lidí. Okruh obviněných se ale později ještě rozrostl. Počátkem června 2019 státní zástupce Zdeněk Matula uvedl, že ve věci je stíháno šest právnických a 14 fyzických osob.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Žalobce navrhl vazbu pro tři lidi, kteří se zapojili do bojů na Ukrajině. Čelí obvinění z terorismu

Státní zástupce navrhl vazbu pro tři z pěti obviněných, kteří se podle vyšetřovatelů zapojili do bojů na východě Ukrajiny na straně samozvané Doněcké lidové republiky. V tiskové zprávě o tom informoval Martin Bílý z Vrchního státního zastupitelství v Praze. Pětici policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu obvinili ve čtvrtek z teroristického útoku, účasti na teroristické skupině, financování terorismu a podpory a propagace terorismu. Obvinění čelí i jedna právnická osoba.

Bílý navrhuje na tři stíhané uvalit vazbu kvůli tomu, že by mohli uprchnout nebo působit na dosud nevyslechnuté svědky. Obviněným hrozí za trestný čin teroristického útoku až 20 let vězení, u trestného činu financování terorismu až 12 let vězení a v případě podpory a propagace terorismu může soud uložit maximálně patnáctileté vězení.

Policie podezřelé zadržela ve středu. Kvůli případu zasahovala po celém Česku. Zadržení čeští občané podle kriminalistů jezdili bojovat na Ukrajinu na straně proruských separatistů nebo takové cesty chystali či organizovali. Server Aktuálně.cz uvedl, že podle zjištění jeho a Respektu je mezi zadrženými předseda spolku Českoslovenští vojáci v záloze za mír Ivan Kratochvíl.

Podle informací serveru iROZHLAS.cz se vyšetřování soustředí kolem paramilitárního spolku Českoslovenští vojáci v záloze za mír. Policie zjistila, že jeden z jeho členů v minulosti odjel na Donbas, kde se údajně zapojil do bojů na straně separatistů. Po návratu spolek začal shánět peníze, aby do válčící zóny mohli vycestovat další zájemci. Policisté údajně zasahovali na sídlišti ve Slaném v domě, kde bydlí šéf spolku Kratochvíl.

Zdroj: ČTK
Další zprávy