Port-au-Prince/Montreal - Haitský premiér na konferenci o mezinárodní pomoci v Montrealu požádal svět o poskytnutí pomoci ve výši tří miliard dolarů.
Dvě miliardy (37 miliard korun) mají být určeny pro výstavbu nových bytů, zbytek pak připadne na obnovu infrastruktury a vládních budov.
"Nejsme tady jen jednoduše proto, abychom prosili o pomoc. Máme plán navržený Haiťany pro Haiťany," řekl Bellerive.
Vláda prý chce úplně uzavřít zničené centrum metropole Port-au-Prince a postupně ho znovu vybudovat. Město už opustilo 400 tisíc lidí.
Představitelé Světového programu pro výživu (WFP) vyzvaly v Montrealu všechny armády světa, aby pro Haiti uvolnily všechny postradatelné konzervy s jídlem.
Přestože od katastrofálního haitského zemětřesení už uplynuly dva týdny, koordinace pomoci v ostrovním státě je stále velmi nedostatečná. Alespoň podle slov italského lékaře a šéfa civilní ochrany Guida Bertolaseho.
"Chybí tu vůdce, kapacita, která to koordinuje a jde za vojenskou disciplínu," komentoval nasazení desítek tisíc amerických vojáků. "Nemají ale dobré spojení s místními, bez jakýchkoliv pochyb nemají žádný kontakt s mezinárodními organizacemi a humanitárními skupinami."
Podle muže, který měl na starosti koordinaci záchranných a humanitárních aktivit po zemětřesení v italské L´Aquile v prosinci 2008, nemá 12 tisíc amerických vojáků potřebný výcvik, aby zvládli civilní operaci takového rozsahu. Příliš mnoho důstojníků také podle něj znamená, že práci neřídí nikdo.
Humanitární organizace si od zemětřesení pravidelně stěžují, že haitské úřady, OSN a USA spolu komunikují velice špatně.
Dlouhodobá pomoc
Oficiální statistiky potvrzených mrtvých stouply o víkendu na 150 tisíc a hledání zavalených bylo v sobotu oficiálně zastaveno. Pozornost se nyní soustřeďuje směrem k dlouhodobějšímu horizontu. Potřeba pomoci Haiti totiž zdaleka nekončí.
Haiti bylo jediným zhrouceným státem západní hemisféry už před zemětřesením a katastrofa způsobila, že stát zkolaboval úplně. Mnoho budov v postižené jihozápadní části, které stojí i po zemětřesení, je neobyvatelných a počet bezdomovců se odhaduje na 1,5 milionu.
Vláda lidem, kteří opustí metropoli Port-au-Prince a další zasažená města a odjedou na venkov, nabídla zdarma lístky na autobus. Jen Port-au-Prince tak údajně opustilo sto tisíc obyvatel, většinou se jednalo o venkovany, kteří sem přijeli před zemětřesením hledat práci. V okolí metropole mají provizorně vzniknout tábory pro dalších 400 tisíc lidí.
Nejste v tom sami
V Montrealu se debatovalo také o zrušení haitského zahraničního dluhu, který nyní činí přibližně 900 milionů dolarů. Velkými věřiteli jsou OSN, Světová banka, USA, Francie, Kanada, Británie, Tchaj-wan, Venezuela a Brazílie.
Podle kanadského ministra zahraničí Lawrence Cannona se však otázka možného odpuštění haitského dluhu v pondělí zcela nevyřešila. Více se jednaloo tom, co konkrétně Haiti potřebuje, aby mohlo začít opět alespoň částečně fungovat. Ohledně finanční pomoci bude svolána další konference v březnu do New Yorku.
Odpustit dluh hned
Humanitární organizace jako Oxfam či Christian Aid však požadují, aby byl zahraniční dluh Haiti odpuštěn co nejrychleji.
"Musíme zaujmout pozici, která Haiti poskytne tu nejlepší šanci investovat své zdroje do dlouhodobé obnovy..., umožní Haiti investovat do opětovného vybudování škol, nemocnic, silnic a další základní infrastruktury," řekl americké televizi ABC James Ensor z Oxfam Australia.
"Z naší minulé zkušenosti - především zkušenosti s tsunami - víme, že tyto druhy investic je nutné nastavit správným způsobem hned od začátku," dodal.
Podobnou pozici zaujímá i Arcidiecézní charita Olomouc, která na Haiti působí dlouhodobě a po zemětřesení tam vyslala další dva dobrovolníky.
"Důležité je, aby se ekonomice Haiti pomohlo tak, aby měla alespoň teoretickou šanci postavit se na nohy," říká mluvčí charity Marek Navrátil.
