"Můj Pane, děkuji, že jsi mi dal šanci vytvořit takto zbožné místo," pronesl údajně byzantský císař Justinián I., když stanul v nově vybudovaném chrámu Boží moudrosti (Hagia Sofia).
Právě on nechal v 6. století skvostný monument o původní rozloze 80 na 71 metrů postavit na místě původně pohanského svatostánku. Záminkou pro stavbu byl požár v pořadí už třetího kostela během povstání, které poškodilo tehdejší Cařihrad. Justinián I. v tom viděl příležitost vybudovat okázalou baziliku. I přesto, že už původní plány byly velkolepé, nikdo tehdy netušil, jaké emoce bude stavba v budoucnosti budit.
Unikátnost Hagii Sofii dodávaly korunovace byzantských císařů v hlavní lodi chrámu, kterou zkrášlují fresky zobrazující výjevy z nejznámějších křesťanských evangelií.
Na výstavbu chrámu nařídil císař použít materiály ze všech provincií Byzantské říše. Mramor dovezli z Antálie (dnešní Turecko) a Sýrie, cihly z oblastí v severní Africe. Sloupy, které nesou tíhu celé stavby, pocházejí z řeckého chrámu Artemis nebo Egypta. Některé mramorové desky připomínají tekoucí vodu.
S Osmany dorazil i islám
Křesťanům a korunovacím císařů sloužila Hagia Sofia až do roku 1453, kdy si Cařihrad podrobili Turci pod vedením sultána Mehmeda II., zvaného Dobyvatel. Město dostalo nové jméno - Istanbul - a přešlo na zcela odlišnou víru, islám. Z Hagie Sofie se stala mešita.
Evangelické výjevy, včetně Ježíše Krista, úřady nechaly zakrýt. Nahradily je mozaiky s tradičními islámskými vyobrazeními. Na sloupech v hlavní lodi přibyla jména Alláha a proroka Mohameda.
Stavbaři při nákladné rekonstrukci do původně křesťanského chrámu přistavěli takzvaný mihráb, výklenek, který je orientovaný směrem k Mekce a připomíná přítomnost Proroka. Okolo chrámu také vztyčili čtyři minarety, každý za jiného sultána, ze kterých muezzini svolávají k modlitbám. Hagia Sofia osmanské architekty inspirovala k výstavbě dalších podobných svatostánků po celé říši.
V roce 1935, nedlouho po vzniku moderní Turecké republiky, ale přišel další zlomový okamžik. Se sekulárními tendencemi tehdejšího prezidenta a otce zakladatele Turecka Mustafy Kemala Atatürka přišlo rozhodnutí udělat z mešity muzeum. Tedy místo, které by spojovalo rozmanitou minulost dvou rozdílných náboženství.
"Akt přeměny mešity na muzeum byl výrazem sekulárního civilizačního směřování Turecké republiky. Měl být i výrazem úcty ke kulturnímu dědictví lidstva. Přijímán ale musel být samozřejmě nejednoznačně. Změna byla provedena zcela autoritativně a vylučovala jakýkoliv veřejný nesouhlas," vysvětluje rozhodnutí Atatürka bývalý český velvyslanec v Turecku Tomáš Laně.
Většina Turků slaví
Nedávný verdikt tureckého nejvyššího soudu a následné rozhodnutí prezidenta Erdogana předělat Hagii Sofii znovu na mešitu vyvolaly silné emoce. Řada států a mezinárodních organizací s tím nesouhlasí. Turecká veřejnost, podle červnového průzkumu bezmála 75 procent, Erdoganův krok podpořila.
Tomáš Laně však poukazuje na to, že pokud s rozhodnutím sekulární část veřejnosti nesouhlasí, nemůže to dávat moc hlasitě najevo. "V Turecku dnes panuje stejný autoritativní režim jako v době přeměny mešity na muzeum, jen s opačným znaménkem," říká bývalý diplomat a překladatel z turečtiny a dodává, že Erdogan se nikdy netajil nenávistí k sekulárnímu republikánskému zřízení a k Atatürkovu odkazu.
S krokem tureckého prezidenta však souhlasí i jinak velmi kritické opoziční strany. Zahraniční média podotýkají, že se sice jedná o kontroverzní rozhodnutí, dalo se ale očekávat jako důsledek mnoho let trvajících nacionálních tendencí v zemi.
Britský deník The Guardian připomíná, že každá změna Hagie Sofie měla silný symbolický význam. Ať už to byla samotná výstavba, přeměna na mešitu, nebo její otevření jako muzeum. V současnosti je Hagia Sofia opět v srdci ideologického klání. Podle Sinema Adara, odborníka na Turecko z German Institute, se Erdogan snaží ovlivnit spory s Řeckem nebo státy Blízkého východu.
"Kladné rozhodnutí soudu posilnilo už tak přítomné domnění, že Turecko jedná samostatně a nepodvolí se žádným mezinárodním normám," vysvětlil pro Guardian.
Proti předělání muzea na mešitu se ale postavil například nejznámější turecký spisovatel a nositel Nobelovy ceny Orhan Pamuk. Podle něj vezme hrdost těm lidem, kteří podporují sekulární muslimský stát. "Jsou tu miliony sekulárních Turků jako já, kteří proti tomu vystupují, ale jejich hlasy nejsou vyslyšeny," řekl Pamuk britské stanici BBC.
Agentura Reuters uvádí, že boj některých islámských asociací za proměnu Hagie Sofie trval víc než 15 let. Jedna z nich dokonce tvrdila, že podpis Atatürka na dekretu z roku 1934 byl zfalšovaný, a dekret je tudíž neplatný.
V pozadí první modlitby ale budou slyšet protesty vlivných osobností nebo organizací. Znepokojení vyjádřil například papež František, UNESCO nebo řada států, z nichž nejhlasitěji vystupuje Řecko. Turecká vláda situaci uklidňuje tvrzením, že Hagia Sofia bude přístupná všem bez poplatku a zůstane zachován charakter stavby jako památky světového dědictví.
President Erdoğan: “Hagia Sophia’s doors will be, as is the case with all our mosques, wide open to all, whether they be foreign or local, Muslim or non-Muslim.” pic.twitter.com/clareTLT1i
— Turkish Presidency (@trpresidency) July 10, 2020
