Mozaiky v chrámu Hagia Sofia budou během modliteb zakryté závěsy a laserem

Hagia Sofia v Istanbulu.
Popularita prezidenta v posledních dvou letech kvůli finanční situaci země a nově kvůli koronaviru klesá. Přeměna muzea na mešitu by mu hlasy voličů mohla zaručit, píše deník Financial Times.
Erdogan podle soudu může o změně rozhodnout sám dekretem. Prezident už oznámil, že v souvislosti se soudním verdiktem v pátek po 20:00 SELČ vystoupí s projevem.
...
Soud verdikt oznámil v pátek, když rozhodoval o stížnosti sdružení, které tvrdilo, že z dřívější mešity se v roce 1935 stalo muzeum protiprávně.
Foto: Shutterstock
ČTK ČTK
14. 7. 2020 6:57
Mozaiky a fresky v istanbulském chrámu Boží Moudrosti (Hagia Sofia) budou během muslimských modliteb zakryty závěsy či laserem, řekl novinářům v pondělí mluvčí turecké vládní strany Ömer Çelik.

Turisty hojně navštěvovaná dominanta Istanbulu se má podle pátečního rozhodnutí prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana přeměnit na mešitu poté, co byla 85 let muzeem. První velká modlitba se v ní má konat 24. července. Podle agentury Reuters ale není jasné, jak by mělo laserové zakrytí fungovat.

"Všechny (charakteristické) rysy Hagie Sofie budou zachovány. Od nynějška bude ještě lépe chráněna," ujišťoval novináře také Çelik podle agentury Anadolu. Podle něj je vláda připravena ke spolupráci s organizací UNESCO, která památku vede od roku 1985 na seznamu světového kulturního dědictví. V pátek ale výbor UNESCO uvedl, že tento stav přehodnotí.

Çelik podle agentury Reuters v pondělí novinářům též řekl, že největší neúctu k chrámu Hagia Sofia mělo "papežství" ve 13. století, kdy chrám drancovali křižáci.

Mluvčí vládní strany také zopakoval, že i jako mešita bude chrám nadále otevřen zdarma všem návštěvníkům a s výjimkou modliteb zůstanou křesťanské ikony odkryté. Už minulý týden také mluvčí prezidenta Ibrahim Kalin zdůraznil, že přístup ke kulturnímu dědictví, kterým tato památka je, zůstane zachován všem. Kalin připomněl, že i další velké mešity v Istanbulu, jako Modrá mešita, Fatihova mešita či Sulejmanova mešita, jsou otevřené jak turistům, tak věřícím.

O víkendu Kalin uvedl, že přeměna chrámu Hagia Sofia zpět na mešitu má v zemi podporu všech politických stran. Například starosta Istanbulu Ekrem Imamoglu z největší opoziční strany pondělí místním médiím řekl, že chrám vždy považoval za mešitu. Uvedl, že muslimové se v ní ve zvláštní místnosti mohou modlit už řadu let a že i muezín v ní v posledních letech svolával k modlitbě. Podle místních médií povolila vláda v roce 2006 zaměstnancům muzea v chrámu místnost k modlitbám, a to křesťanským i muslimským.

Istanbulský starosta také řekl, že změna statusu chrámu mu nevadí, pokud "obohatí zemi, morálně a materiálně". "A pokud tato změna přinese řešení nezaměstnanosti a podpoří reputaci země na mezinárodním poli, tak ji plně podporuji," citoval Imamoglua opoziční server Ahval. Podle expertů se Erdogan tímto krokem snaží odvrátit pozornost od ekonomických problémů země, které ještě prohloubila pandemie covidu-19.

Proti přeměně na mešitu se vyslovily například USA, Francie či Řecko. Nejvyšší představitel řecké pravoslavné církve konstantinopolský patriarcha Bartoloměj uvedl, že tento krok rozdělí muslimskou a křesťanskou komunitu. V neděli vyjádřil "velké roztrpčení" i papež František.

Erdoganovo rozhodnutí o přeměně na mešitu ale slavily už v pátek v Istanbulu před chrámem stovky lidí, mnozí se před ním večer i modlili, řada z nich přinesla turecké vlajky. Podle analytiků tímto krokem Erdogan oslovil zejména turecké islamisty a nacionalisty, pro něž je chrám i symbolem historické porážky křesťanské Konstantinopole (dnešní Istanbul) osmanskými vojsky v roce 1453. Právě poté se z baziliky stala mešita, muzeum z ní udělal zakladatel moderního tureckého státu Mustafa Kemal Atatürk v rámci svých sekulárních reforem.

"Přeměnit chrám Hagia Sofia zpět na mešitu je bohužel vzkaz zbytku světa, že už nejsme sekulární," komentoval krok turecký nositel Nobelovy ceny za literaturu Orhan Pamuk. Podle něj existují miliony sekulárních Turků, kterým se tento krok nelíbí, ale jejich hlasy nedocházejí sluchu.

 

Právě se děje

před 51 minutami

Tenisové US Open snížilo kvůli koronaviru dotaci o čtyři miliony

Pořadatelé tenisového US Open snížili kvůli ekonomickým dopadům pandemie koronaviru celkovou dotaci turnaje na 53,4 milionu dolarů (asi 1,18 miliardy korun), což je o téměř čtyři miliony méně než loni. Vítězové grandslamu, který se v New Yorku uskuteční bez diváků, si odnesou rovné tři miliony dolarů (zhruba 66 milionů korun) a oproti loňsku si pohorší o 850 tisíc.

Naopak se o pět procent zvýšila odměna za první kolo na současných 61 tisíc dolarů (1,3 milionu korun), další dvě kola zůstávají beze změny (100 a 163 tisíc dolarů). Teprve od další fáze se budou částky snižovat. Ještě více se škrty dotknou čtyřher, jejichž vítězové si odvezou jen 400 namísto loňských 740 tisíc dolarů.

Startu na US Open, jež má za přísných hygienických podmínek začít poslední srpnový den, se už vzdali světová jednička Australanka Ashleigh Bartyová či dvojka Španěl Rafael Nadal. V hlavní soutěži je i deset Čechů v čele s Karolínou Plíškovou a Petrou Kvitovou.

Ženy se po pětiměsíční koronavirové pauze vrátily na okruh v tomto týdnu v Palermu. Pro muže bude první akcí od březnového přerušení sezony srpnový Western & Southern Open, který byl kvůli pandemii přeložen ze Cincinnati do New Yorku.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Arsenal kvůli dopadům pandemie zrušil 55 pracovních míst

Londýnský fotbalový klub Arsenal zrušil kvůli ekonomickým důsledkům pandemie koronaviru 55 pracovních míst. Do finančních potíží se vítěz Anglického poháru dostal po výpadku příjmů mimo jiné z televizních práv, prodeje vstupenek a komerčních aktivit. Hráči a vedení sice přistoupili v průběhu přerušené minulé sezony na snížení platů, před tou další je ale nutné přistoupit k dalším úsporám, oznámil klub, který se letos nekvalifikoval do lukrativní Ligy mistrů.

"Náš cíl je chránit co možná nejdéle pracovní pozice a základní platy, ale bohužel jsme se ocitli v situaci, že musíme přistoupit k propuštění 55 zaměstnanců," uvedl klub na svém webu.

Ke škrtům se vedení odhodlalo vzhledem k nejisté situaci v následující sezoně. "V současnosti to vypadá tak, že na začátku sezony nepřivítáme na stadionu žádné fanoušky a potom se jich bude moci vrátit jen omezené množství. To se projeví na příjmech ze vstupného, sponzorských peněz i z televizních práv. Globální ekonomické prognózy jsou také velmi nepříznivé," dodal klub.

Zdroj: ČTK
Další zprávy