Mozaiky v chrámu Hagia Sofia budou během modliteb zakryté závěsy a laserem

Hagia Sofia v Istanbulu.
Popularita prezidenta v posledních dvou letech kvůli finanční situaci země a nově kvůli koronaviru klesá. Přeměna muzea na mešitu by mu hlasy voličů mohla zaručit, píše deník Financial Times.
Erdogan podle soudu může o změně rozhodnout sám dekretem. Prezident už oznámil, že v souvislosti se soudním verdiktem v pátek po 20:00 SELČ vystoupí s projevem.
...
Soud verdikt oznámil v pátek, když rozhodoval o stížnosti sdružení, které tvrdilo, že z dřívější mešity se v roce 1935 stalo muzeum protiprávně.
Foto: Shutterstock
ČTK ČTK
14. 7. 2020 6:57
Mozaiky a fresky v istanbulském chrámu Boží Moudrosti (Hagia Sofia) budou během muslimských modliteb zakryty závěsy či laserem, řekl novinářům v pondělí mluvčí turecké vládní strany Ömer Çelik.

Turisty hojně navštěvovaná dominanta Istanbulu se má podle pátečního rozhodnutí prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana přeměnit na mešitu poté, co byla 85 let muzeem. První velká modlitba se v ní má konat 24. července. Podle agentury Reuters ale není jasné, jak by mělo laserové zakrytí fungovat.

"Všechny (charakteristické) rysy Hagie Sofie budou zachovány. Od nynějška bude ještě lépe chráněna," ujišťoval novináře také Çelik podle agentury Anadolu. Podle něj je vláda připravena ke spolupráci s organizací UNESCO, která památku vede od roku 1985 na seznamu světového kulturního dědictví. V pátek ale výbor UNESCO uvedl, že tento stav přehodnotí.

Çelik podle agentury Reuters v pondělí novinářům též řekl, že největší neúctu k chrámu Hagia Sofia mělo "papežství" ve 13. století, kdy chrám drancovali křižáci.

Mluvčí vládní strany také zopakoval, že i jako mešita bude chrám nadále otevřen zdarma všem návštěvníkům a s výjimkou modliteb zůstanou křesťanské ikony odkryté. Už minulý týden také mluvčí prezidenta Ibrahim Kalin zdůraznil, že přístup ke kulturnímu dědictví, kterým tato památka je, zůstane zachován všem. Kalin připomněl, že i další velké mešity v Istanbulu, jako Modrá mešita, Fatihova mešita či Sulejmanova mešita, jsou otevřené jak turistům, tak věřícím.

O víkendu Kalin uvedl, že přeměna chrámu Hagia Sofia zpět na mešitu má v zemi podporu všech politických stran. Například starosta Istanbulu Ekrem Imamoglu z největší opoziční strany pondělí místním médiím řekl, že chrám vždy považoval za mešitu. Uvedl, že muslimové se v ní ve zvláštní místnosti mohou modlit už řadu let a že i muezín v ní v posledních letech svolával k modlitbě. Podle místních médií povolila vláda v roce 2006 zaměstnancům muzea v chrámu místnost k modlitbám, a to křesťanským i muslimským.

Istanbulský starosta také řekl, že změna statusu chrámu mu nevadí, pokud "obohatí zemi, morálně a materiálně". "A pokud tato změna přinese řešení nezaměstnanosti a podpoří reputaci země na mezinárodním poli, tak ji plně podporuji," citoval Imamoglua opoziční server Ahval. Podle expertů se Erdogan tímto krokem snaží odvrátit pozornost od ekonomických problémů země, které ještě prohloubila pandemie covidu-19.

Proti přeměně na mešitu se vyslovily například USA, Francie či Řecko. Nejvyšší představitel řecké pravoslavné církve konstantinopolský patriarcha Bartoloměj uvedl, že tento krok rozdělí muslimskou a křesťanskou komunitu. V neděli vyjádřil "velké roztrpčení" i papež František.

Erdoganovo rozhodnutí o přeměně na mešitu ale slavily už v pátek v Istanbulu před chrámem stovky lidí, mnozí se před ním večer i modlili, řada z nich přinesla turecké vlajky. Podle analytiků tímto krokem Erdogan oslovil zejména turecké islamisty a nacionalisty, pro něž je chrám i symbolem historické porážky křesťanské Konstantinopole (dnešní Istanbul) osmanskými vojsky v roce 1453. Právě poté se z baziliky stala mešita, muzeum z ní udělal zakladatel moderního tureckého státu Mustafa Kemal Atatürk v rámci svých sekulárních reforem.

"Přeměnit chrám Hagia Sofia zpět na mešitu je bohužel vzkaz zbytku světa, že už nejsme sekulární," komentoval krok turecký nositel Nobelovy ceny za literaturu Orhan Pamuk. Podle něj existují miliony sekulárních Turků, kterým se tento krok nelíbí, ale jejich hlasy nedocházejí sluchu.

 

Právě se děje

před 6 hodinami

Irské zdravotnictví zasáhl kybernetický útok, očkování proti covidu-19 to neovlivnilo

Počítačový systém irského zdravotnictví zasáhl kybernetický útok. Všechny informační systémy dnes byly vypnuty z důvodu ochrany před vyděračským softwarem, ale program očkování proti covidu-19 to neovlivnilo, uvedl provozovatel služeb. Podle vlády za napadením stojí mezinárodní gang a jde nejspíš o dosud nejvážnější kybernetický útok na irský stát, uvedla agentura Reuters.

Šéf irské zdravotní služby (HSE) Paul Reid řekl, že odstavení systému má fungovat jako preventivní opatření s cílem ochránit co největší množství informací.

"Je to velmi sofistikovaný útok, není to jen běžný útok. Má dopad na všechny naše národní a lokální systémy, které by byly zapojeny do všech našich služeb," řekl Reid veřejnoprávní televizi RTÉ. "Očkovací program naštěstí pokračuje, je to oddělený systém," vysvětlil Reid. Útok podle něj postihl převážně informace uložené na centrálních serverech, a ne nemocniční zařízení, lékárny nebo lékařské ambulance.

"Máme co do činění s kyberzločineckými gangy, kterým jde o peníze. Pokoušejí se zakódovat a uzamknout naše data a pak nám je nabídnout zpátky za výkupné," uvedl Ossian Smyth, náměstek vlády zodpovědný za informační systémy. "Dali jsme jasně na srozuměnou, že žádné výkupné platit nebudeme," řekl novinářům irský premiér Micheál Martin.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Arménský premiér žádal Putina o vojenskou pomoc kvůli incidentu a Ázerbájdžánem

Arménský úřadující předseda vlády Nikol Pašinjan v pátek požádal ruského prezidenta Vladimira Putina o pomoc, včetně vojenské, v souvislosti se středečním incidentem v pohraničí s ázerbájdžánskými vojáky. Premiér o tom podle agentury TASS informoval na zasedání parlamentu.

Arménské ministerstvo obrany ve středu oznámilo, že ázerbájdžánské ozbrojené síly se ve snaze "upravit hranice" pokusily provést "určité práce" v jedné z příhraničních oblastí Sjunikské provincie. Po intervenci jednotky arménské armády ázerbájdžánští vojáci tyto práce přerušili a nyní strany jednají o urovnání vzniklého konfliktu.

Premiér incident označil za pokus Ázerbájdžánu přivlastnit si území Arménie. Podle něj ázerbájdžánské ozbrojené síly překročily státní hranici a pronikly na arménské území do hloubky 3,5 kilometru.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Pohár bude bez fanoušků, vstupenky si rozdělí partneři

Fotbalová asociace České republiky nebude moci kvůli aktuálním protikoronavirovým opatřením poskytnout finalistům domácího poháru vstupenky pro volný prodej fanouškům. Povolená kapacita 10 procent diváků na stadionu je pro zápas mezi Plzní a Slavií vyhrazena dlouhodobým partnerům. Uvedli to představitelé soutěže na twitteru.

"Aktuální epidemiologická výjimka stanovuje maximální možnou hranici naplnění stadionu na deset procent celkové kapacity. Ta je určena pouze dlouhodobým partnerům a z tohoto důvodu nemůže momentálně FAČR zahájit prodej vstupenek na finálový zápas," uvedli zástupci soutěže.

"Vzhledem k aktuálním opatřením neobdrží klub od FAČR žádnou volnou kapacitu vstupenek, které by mohly být nabídnuty do volného prodeje pro fanoušky," informoval na svých stránkách i plzeňský klub.

Finálový duel, v němž mohou slávisté završit double, se uskuteční v plzeňské Doosan Aréně 20. května od 17:00.

Zdroj: ČTK
Další zprávy