Mekka - Moře lidí v poušti, tak vypadá každoroční pouť muslimů z celého světa na kamenitou plošinu Arafát z patnáct kilometrů vzdálené Mekky.
Celý den si tam bíle odění muži a ženy symbolicky prožívají pod žhnoucím sluncem den posledního soudu.
Náboženská tradice přivedla letos na pobřeží Rudého moře přes milion a půl věřících. Další statisíce přijely ze samotné Saúdské Arábie.
Žádná jiná událost na světě nepřivádí každoročně dohromady tolik lidí. Účastníci popisují náročnou cestu nekonečných davů jako dobré znamení solidarity mezi muslimy celého světa.
"Modlil jsem se za prosperitu muslimů, i svoji vlastní," řekl agentuře Reuters Egypťan Zaki Alí Ibrahím," Cítil jsem, že je Bůh vyslyší."
Starobylé rituály
Hromadným rozjímáním na Arafátu (Hoře milosrdenství) si muslimové připomínají loučení proroka Mohameda s věřícími v roce 632. Islám spojuje pouštní místo také s Adamem a Evou.
Mekka na Aktuálně.cz:
- Jak sešikovat muslimy v Mekce? Němci už vědí
- Starý Čečenec vyrazil do Mekky na kole
- Islám má lákat turisty do Saudské Arábie
- Policie odmítá vinu za neštěstí v Mekce
Z Arafátu, jež značí vrchol několikadenní cesty, půjdou poutníci na nedaleký most Džamarat.
Jde o nejriskantnější část celé pouti. Jen letos v lednu zde bylo ušlapáno při starobylém obřadu kamenování satana 362 lidí.
Pak se vrátí zpět do Mekky, kde ve Velké mešitě obejdou nejsvětější místo islámu Ka´abu. To samé udělali hned po příjezdu. Rituál je starší než islám sám. Černý kámen - podle některých názorů zřejmě meteorit - měli v úctě i staří Arabové v předislámské době.
Všichni si jsou rovni
Také letos jsou saúdské úřady v pohotovosti. Davy lidí znamenají obrovský logistický problém.
Bezpečnostní složky oproti dřívějším letům zpřísnily kontroly příchozích: do Mekky je možné projet jen přes stanoviště policistů. Ti zjišťují, zda všichni mají povolení ke vstupu. Nemuslimové se na pouť nedostanou vůbec.
Rituální pochod by měl za život vykonat každý muslim aspoň jednou, pokud mu to dovolí zdraví a finanční zázemí. Po příchodu do jednoho ze stanových táborů už nezáleží, kým je. Podle islámu si jsou všichni věřící v době pouti rovni.
"Jsme tu už tři hodiny. Každý spolupracuje, nikdo nás neobtěžoval," řekla Reuters Asghari Saba Ansari z Indie. Také na Arafátu posedávají věřící společně - muži i ženy, což v Saúdské Arábii, zemi přísné segregace obou pohlaví, působí nezvykle.
Chudý i bohatý, mladý, nebo starý: v době hadždže mezi nimi není rozdílu. Hádky a násilí jsou zakázány. Má-li poutník pocit, že během pouti porušil pravidla, zaplatí obvykle obětováním jehněte. Jeho maso dostanou chudí návštěvníci.
Přijel i Ahmadínežád
Historie hadždže ale není prosta násilí. V roce 1987 například zemřelo při střelbě saúdských vojenských jednotek přes čtyři sta lidí poté, co íránští poutníci začali demonstrovat proti Spojeným státům.
Střet pak na dlouhé roky poznamenal saúdsko-íránské vztahy. Zatímco Rijád platí v muslimském světě za ochránce sunnitského islámu, Teherán může to samé tvrdit o šíítské větvi.
Letošní pouť politické střety mezi oběma státy s největší pravděpodobností neposkvrní. Vůbec poprvé totiž přijel na pouť íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád.
