Washington - V roce 1950 se sta let dožilo jen několik tisíc lidí, dnes jich na celém světě žije 340 tisíc, v roce 2050 bude stoletých téměř šest milionů. Tedy více, než je nyní Slováků, Dánů, Finů, Irů a obyvatel dalších více než sto zemí světa.
Podle předpovědí Statistického úřadu USA (USCB) budou století v roce 2050 nejrychleji rostoucí věkovou skupinou a jejich počet bude narůstat více než dvacetkrát rychleji než množství celkové populace.
Důvodů je několik. Je to jednak důsledkem stárnutí silných ročníků narozených po druhé světové válce, ale také pokroků v medicíně, lepších stravovacích návyků mezi lidmi i zdravější životosprávy.
Roli také hraje více prostředků věnovaných na léčení starších lidí, na něž by dříve zdravotní systémy nebyly ochotny "plýtvat" penězi.
Staří Japonci, mladí Afričané
V současné době žije na světě 506 milionů lidí starších 65 let, v roce 2040 to už bude 1,3 miliardy, tedy přibližně počet obyvatel dnešní Číny. Rok 2017 bude vůbec prvním rokem, kdy bude na Zemi žít víc starších pětašedesáti než mladších pěti let.
"Stárnutí se dotýká každé země ve všech částech světa," citovala agentura Reuters Richarda Suzmana z Národního institutu pro stárnutí USA. "Ačkoliv jsou zde některé důležité rozdíly mezi rozvinutými a rozvojovými zeměmi, globální stárnutí mění sociální a ekonomickou povahu celé planety."
Podle USCB zestárne vůbec nejrychleji populace v Japonsku, známém zdravou stravou složenou z ryb, plodů moře a rýže, kde se průměrný věk zvýší ze současných 37 na 55 let.
Stárnutí v rozvinutých zemích bude částečně kompenzováno růstem mladé populace v Latinské Americe a Africe. Světový věkový průměr tak vzroste z 24 let "jen" na 37 let.
Stárnutí je globální
I současné rozvojové země se však globálnímu stárnutí nevyhnou. Sedmdesát šest procent lidí starších pětašedesáti let, tedy více než jedna miliarda, bude v roce 2050 žít v dnešních rozvojových státech.
Sociálních problémů se obává zejména Čína, kde do důchodového věku brzy přijde silná generace Rudých gard ze šedesátých let a země se bude muset vypořádat s důsledky politiky jednoho dítěte.
Reformy penzijních a zdravotních systémů však budou nutné po celém světě.
"Zdraví lidé starší sta let nejsou problémem - a mnoho z nich zdravých je. Ale pokud máte dementního, křehkého stoletého, tak to je pak velmi drahé," říká prezident Mezinárodního centra pro dlouhověkost v New Yorku Robert N. Butler.
Dojde však také k širším společenským změnám, které se mohou týkat redefinice pojmů jako "starý" nebo "mladý" a bude také nutné začít počítat se seniory jako s ekonomicky důležitou sociální skupinou.
