reklama
 
 

Generál: Plán útoku USA na Írán je hotov

11. 6. 2007
Úder by směřoval na objekty jaderného programu
Hlavní zprávy

Washington - Raketovou a radarovou základnu v Evropě prezentují USA jako čistě obranný systém, ale podle listu Jerusalem Post se americké ministerstvo obrany současně zabývá i ofenzivními plány.

Izraelský deník často cituje zdroje z Pentagonu s novými informacemi, které nelze přesvědčivě potvrdit ani vyvrátit. Stejně tak je tomu i tentokrát.

Podle generála obeznámeného z plány útoku na Írán je vše připraveno na variantu silového řešení.

Námořnictvo a letectvo jsou prý připraveny zaútočit na objekty a továrny, které jsou součástí íránského jaderného programu. V případě, že všechna jiná řešení selžou a islámská republika nepřestane s obohacováním uranu.

Plán existuje

"Plán na úder proti íránským jaderným zařízením existuje a je hotový. Špičky americké armády stojí za Bushem, pokud se rozhodne zaútočit," řekl zdroj z Pentagonu, kterého Jerusalem Post představil jako "vysoce postaveného představitele."

Podle izraelského listu plány počítají s možností blokovat tankerům cestu do Perského zálivu a bránit tak vývozu íránské ropy s cílem nechat islámskou republiku ekonomicky vykrvácet.

Prezident George Bush zdůrazňuje, že dává přednost diplomatickému řešení, kategoricky vyloučit vojenský úder však odmítá. Přitom jasně deklaroval, že USA nepřipustí, aby Írán vlastnil jaderné zbraně.

Bushovo druhé volební období skončí na začátku roku 2009. Podle odhadu šéfa Mezinárodní agentury pro atomovu energii (MAAE) Muhammada Baradeje je teheránský režim vzdálen od sestrojení první atomové bomby zhruba tři až osm let.

Radikální Giuliani

Jeden z možných nástupců Bushe - kandidát republikánů a bývalý starosta New Yorku Rudolph Giuliani - v nedávné diskusi na téma Írán uvedl, že je nutné Teheránu zabránit v dokončení bomby a v případě nutnosti by uvažoval i o nasazení taktických jaderných zbraní.

  • Jaderný expert předpovídá, že útok USA na Írán skončí fiaskem. Čtěte ZDE.

Od počátku úvah o vojenském řešení se naskýtá otázka, zda by letecký úder byl dostatečný ke zničení jaderného programu. Írán má údajně veškerá důležitá zařízení dobře chráněná a není vyloučené, že část programu se nachází na utajených místech.

Nepíše se rok 1981

Někteří experti tak tvrdí, že situace z roku 1981, kdy izraelské bombardéry zničily irácký jaderný reaktor, se těžko bude opakovat.

Přitom o pozemním útoku, podobném například invazi do Iráku před čtyřmi lety, podle všeho v USA nikdo reálně neuvažuje.

Někteří američtí experti ale varují, že útok nadělá více škody než užitku. Trojice bývalých vysoce postavených činitelů Pentagonu zveřejnila dopis, v němž označila úder za záležitost s "katastrofálními následky."

Kam bude mířit protiútok ?

Očekává se, že Teherán by téměř jistě na úder odpověděl protiútokem. A to buď na 140 tisíc amerických vojáků v sousedním Iráku nebo na americké základny v Bahrajnu a Kuvajtu.

Možným terčem íránské odvety by byl také Izrael.

Ten v noci na dnešek úspěšně vyslal na oběžnou dráhu nový špionážní satelit Ofek-7 (Horizont-7). Ten bude zaměřen především na Írán. Izraelský rozhlas uvedl, že satelit začne armádu zásobovat vysoce kvalitními špionážními snímky již během několika dnů.

Většina Evropanů se válce nebrání

Průzkum společnosti TNS-Sofres v osmácti evropských zemích nicméně ukázal, že Evropané mají z atomového Íránu obavy a většina z nich by dala přednost válce, pokud by zastavila jaderné zbrojení.

V dubnovém průzkumu se vyslovilo pro zásah 52 procent lidí, proti bylo 40 procent. Největší podporu měla válka ze sledovaných zemí v Dánsku (67 procent), nejmenší na Slovensku (37 procent).

Pro preventivní útok na Írán se vyslovila i většina Britů a Francouzů.

Íránská vláda popírá, že usiluje o bombu. Jaderný program podle ní směřuje ke snížení energetické závislosti země na ropě.

autor: Martin Novák

reklama
     
reklama
reklama
komerční sdělení
reklama

Sponzorované odkazy

reklama