Bagdád - Dnešek dost možná vejde do historie mezinárodních vztahů jako významné datum. Poprvé od islámské revoluce v roce 1979 se oficiálně, neutajeně setkali vysoce postavení zástupci Spojených států a Íránu.
Čtyřhodinová schůzka diplomatů dvou znepřátelených zemí se odehrála na neutrální půdě v Bagdádu. Konala se údajně na žádost irácké vlády, která potřebuje dobře vycházet jak s USA, tak s Íránem.
V bagdádském sídle premiéra v přísně střežené Zelené zóně summit zahájil irácký premiér Núrí Malikí. Řekl oběma stranám, že Irák chce být nezávislou zemí a nepřeje si vměšování do svých věcí ze zarhaničí.
Tématem schůzky má být výhradně situace v Iráku. O íránském jaderném programu a jiných věcech se podle Íránců hovořit nebude. Jeden z vlivných íránských duchovních prohlásil, že i když jde o jednání s Američany, vlastně s Američany nejedná.
"Iráčtí představitelé nás požádali, abychom s Američany jednali, a přispěli tak k řešení problémů v Iráku. Nelze to nazvat vyjednáváním s Amerikou," řekl agentuře Reuters klerik Ahmad Chátamí.
Za Američany vyjednával jejich velvyslanec v Iráku Ryan Crocker, za Írán jeho velvyslanec Hasan Kázemí-Kómí. Hovořilo se i o účasti íránského velvyslance při OSN v New Yorku, ale ten nakonec do Bagdádu nedorazil.
Crocker označil schůzku za pozitivní a přirovnal ji k jednání dvou byznysmenů. Neřekl, zda budou následovat další setkání.
Podle íránského velvyslance byla schůzka přínosná a obě strany se shodly v podpoře současné irácké vlády.
Washington obviňuje Írán z toho, že podporuje šíitské radikály duchovního Muktady Sadra, kteří usilují o odchod amerických jednotek. Tvrdí také, že Írán dodává do Iráku zbraně a miny používané proti americkým vojákům.
Teherán žádá osvobození svých pěti diplomatů, které Američané zajali před čtyřmi měsíci v Irbílu na severu Iráku.
Rozhovory se uskutečňují v době, kdy do Perského zálivu vplulo jako ukázka síly devět amerických vojenských plavidel, z toho dvě letadlové lodě.
Írán popírá obvinění USA a Evropské unie, že cílem jeho jaderného programu je sestrojení bomby. Kvůli tomu schválila Rada bezpečnosti OSN vůči Íránu od loňského listopadu už dvě rezoluce o ekonomických sankcích.
Americký prezident George Bush žádá jejich další přitvrzení a odmítá vyloučit použití síly proti Íránu, pokud islámská republika nezastaví obohacování uranu. Ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii Muhammad Baradej ve čtvrtek prohlásil, že pokud Teherán chce mít bombu, je schopen tohoto cíle dosáhnout v rozmezí tří až osmi let.
Íránská vláda dlouhodobě prohlašuje, že podmínkou k pokroku v jednáních s Washingtonem je odblokování dvanácti miliard dolarů, které americké banky zmrazily na íránských kontech v roce 1979.
Diplomatické styky oba státy přerušily v roce 1980. Americké zájmy v Íránu zastupuje švýcarská ambasáda, zájmy Íránu ve Spojených státech zvláštní sekce na velvyslanectví Pákistánu.
