Gazprom začíná stavět South Stream, konečná je v Itálii

Radim Klekner
7. 12. 2012 11:25
Plynovodem má v roce 2017 proudit do Evropy až 63 miliard krychlových metrů plynu
Gazprom si jako dodovatel plynu do Evropy podrží své dominantní postavení
Gazprom si jako dodovatel plynu do Evropy podrží své dominantní postavení | Foto: Reuters

Beregovaja - Své dominantní postavení hlavního dodavatele zemního plynu do Evropy ještě posílí ruský koncern Gazprom. V pátek začíná mezinárodní konsorcium firem, ve kterém má tento energetický gigant padesátiprocentní podíl, s výstavbou plynovodu South Stream, jímž začne do tří let proudit plyn přes Balkán do severní Itálie.

Projekt za 15 miliard eur zajistí od roku 2017 čtveřicí paralelních potrubí roční dodávky v objemu 63 miliard krychlových metrů. Ze všeho nejdříve se začne s výstavbou podmořské části plynovodu v délce 925 kilometrů, jenž povede z ruského terminálu Beregovaja na břehu Černého moře do bulharského přístavu Varna.

Původně měl South Stream, jehož trasa pokračuje po opuštění bulharského území přes Srbsko a Maďarsko, končit v rakouském Arnoldsteinu. Nakonec ale mezinárodní konsorcium, v němž má ještě dvacetiprocentní podíl italský koncern Eni a patnáctiprocentní německý Winterhall a francouzský Edf, rozhodlo o tom, že konečnou stanicí projektu bude italské Tarvisio, kam plynovod o celkové délce přes 2400 kilometrů dorazí cestou přes Slovinsko.

"South Stream je velkým příspěvkem k zajištění dodávek energie do Evropy," uvítal nedávný podpis dohody mezi Ruskem a Bulharskem, poslední ze zemí, jež se připojila k projektu, náměstek generálního ředitele Gazpromu Alexej Miller. "Umožňuje zajistit alternativní a spolehlivou cestu pro dodávky zemního plynu k našim zákazníkům."

Gazprom v současnosti exportuje plyn do Evropy několika trasami přes Ukrajinu a Bělorusko. V říjnu byl zahájen provoz v druhé ze dvou paralelních větví plynovodu North Stream o kapacitě 55 miliard kubíků vedoucího po dně Baltského moře z ruského Vyborgu do německého Greifswaldu.

Trasa South Streamu byla oproti původnímu plánu změněna tak, aby se vyhnula ukrajinským teritoriálním vodám. Rusko vedlo s vládou v Kyjevě dlouhé roky spory o cenu plynu, který Ukrajině dodává. Ta několikrát nechala dodávky do Evropy zablokovat, aby Moskvu přinutila souhlasit s pro ni výhodnějšími obchodními podmínkami.

Nabucco s otazníky

South Stream je konkurenční projekt plynovodu Nabucco, kterým by od roku 2017 měla do jižní a střední Evropy téci surovina z nalezišť u Kaspického moře.

Rusko zajišťuje třetinu dodávek plynu do Evropy
Rusko zajišťuje třetinu dodávek plynu do Evropy | Foto: reuters

Nad stavbou potrubí o kapacitě 55 miliard krychlových metrů ale visí řada otazníků a mezinárodní konsorcium, jež chce vést plyn cestou přes turecké území, několikrát změnilo trasu plynovodu. Poslední varianta počítá s dodávkami přes Řecko a Albánii do jižní Itálie, kam by měl být plyn dopravován po dně Otrantské úžiny.

Nabucco, které mělo původně končit v rakouském Baumgartenu, má na jih Evropy dodávat surovinu z nalezišť v Ázerbájdžánu, Iráku a Turkmenistánu. Počítá se rovněž s napojením na plynovod dopravující plyn z Egypta.

Letos v březnu proskočily dokonce zprávy o tom, že celý plán výstavby bude výrazně omezen, ty však konsorcium Nabucco Gas Pipeline International popřelo.

Již v březnu 2010 přitom generální ředitel italského Eni Paolo Scaroni navrhl spojení obou projektů, s tím ale nesouhlasilo Rusko, podle kterého bude samostatný South Stream mnohem "konkurenceschopnější".

Plyn bude hrát v zajištění dodávek energie do Evropy zásadní roli i v budoucnosti. EU v současnosti spotřebovává přes 500 miliard krychlových metrů suroviny ročně a tento objem by se měl do roku 2030 zvýšit o jednu pětinu.

Třetinu dovozu do Evropy zajišťuje v současnosti Rusko, o něco více než čtvrtinu kryjí norská naleziště v Severním moři a 12,9 procent Alžírsko, odkud putuje surovina po dně Středozemního moře do Španělska, Francie a Itálie. Jedenáct procent spotřeby pokryje Katar, odkud se zkapalněný plyn dováží tankery.

Vedle Norska a Skotska má významnější zásoby plynu v Evropě už jen Nizozemsko. Ložiska břidličného plynu, která by dokázala uspokojit poptávku na několik desetiletí, zatím - s výjimkou těch v Polsku - otevírána nebudou, vzhledem k nejistotě panující okolo dopadů těžby na životní prostředí.

Polské zásoby plynu navíc musely být po nových geofyzikálních měřeních výrazně redukovány směrem dolů.

 

Právě se děje

Další zprávy