Paříž - Prezident Francois Hollande sliboval Francouzům prorůstová opatření, která výrazně sníží nezaměstnanost a navýší spotřebu a ta zase nastartuje ekonomiku. Nová vláda se ale sotva stačila ujmout úřadu a už zjišťuje, že na ně možná nebude mít peníze.
Francouzský Účetní dvůr, který plní obdobnou funkci jako v Česku Nejvyšší kontrolní úřad, přišel totiž se zjištěním, že již příští rok může kvůli slabým daňovým příjmům ve státním rozpočtu chybět až 40 miliard eur.
Může za to chabá konjunktura, kterou Hollande podědil po svém předchůdci Nicolasi Sarkozym.
Zatímco dřívější předpoklad hovořil o tom, že francouzská ekonomika vzroste letos o 0,7 procenta, Účetní dvůr nyní předpověď srazil o 0,3 procenta směrem dolů. Pro rok 2013 předložil prognózu růstu na úrovni jednoho procenta oproti původním 1,7 procenta.
Vláda premiéra Jeana-Marka Ayraulta tak bude muset letos nalézt v rozpočtu úspory ve výši šesti až deseti miliard eur, pro příští rok však již na úrovni 33 miliard. Tato částka odpovídá 3,3 procenta výdajové stránky rozpočtu druhé největší ekonomiky Evropské unie.
Jen tak bude moci splnit rozpočtový plán počítající letos s minusem na úrovni 4,5 procenta HDP a třemi procenty pro rok příští. I tak vzroste zadlužení Francie na 90 procent hrubého domácího produktu. To je úroveň, která podle ekonomů vážně ohrožuje perspektivu hospodářského růstu v kterékoli zemi a je jen velmi těžko redukovatelná bez zahraniční finanční pomoci.
Rok 2013 bude klíčový
Francie se tak může příští rok zařadit po bok Itálie a Španělska, jejichž ekonomiky dusí velký státní dluh i fakt, že si na mezinárodních finančních trzích musejí půjčovat peníze s příliš vysokým úrokem.
"Rok 2013 bude klíčovým," citovala agentura Reuters předsedu Účetního dvora Didiera Migauda. "Vyžádá si bezprecedentní škrty v rozpočtu, stejně jako zvýšení daní."
Ayraultův kabinet oznámí ve středu první z nich. Očekává se, že zvedne daně z majetku, zavede nové bankovní daně a zruší některé daňové výjimky. Schválena by tato opatření měla být v červenci.
Hollande před dubnovými prezidentskými volbami sliboval, že příjmy nad jeden milion eur ročně zdaní 75 procenty, vytvoří ve školství 60 tisíc nových pracovních příležitostí a zvedne minimální mzdu.
Zatímco první slib bude moci splnit, byť s předpokládaným útěkem části zbohatlíků do daňových rájů, zaměstnání tak vysokého počtu nových pracovníků ve státním sektoru není reálné. Minimální mzdu ministr financí Pierre Moscovici již zvednul - o zanedbatelných 2,3 procenta.
"Pokud chce vláda mít nějaký prostor k manévrování v oblasti mzdové politiky, musí snížit celkový počet státních zaměstnanců," upozorňuje Migaud.
Ačkoliv se Francii loni podařilo srazit schodek rozpočtu na 5,2 procenta HDP z předloňských 7,1 procenta, země galského kohouta je co do jeho výše nad průměrem Evropské unie, představujícím v současnosti 3,8 procenta HDP.
Hollande prosadil na pátečním summitu EU prorůstová opatření ve výši 120 miliard eur, na druhé straně se mu ale nepodařilo přemluvit německou kancléřku Angelu Merkelovou, aby souhlasila se zavedením společných evropských dluhopisů, které by snížily úroky, za nichž si půjčují peníze nejhůře zadlužené země.
