Francie se barví doruda. Socialisté dobudou i parlament

Radim Klekner Radim Klekner
11. 6. 2012 13:25
Le Penová ve svém okrsku drtivě vyhrála, Národní fronta ale bude mít nanejvýš 3 poslance
Hollande se podle všeho bude moci spolehnout na levicovou většinu.
Hollande se podle všeho bude moci spolehnout na levicovou většinu. | Foto: Reuters

Paříž - Ve Francii se stává jen zřídka, že by se nový prezident nemohl po volbách spolehnout na parlamentní většinu své strany. Také socialista Francois Hollande bude mít v Národním shromáždění se vší pravděpodobností k dispozici dostatek poslanců, ochotných podpořit politiku jeho vlády.

Socialisté a jejich spojenci z Radikální levicové strany a formace Evropa Ekologie-Zelení mohou dokonce dosáhnout na absolutní většinu a nebudou se muset spoléhat na podporu Levicové fronty neúspěšného kandidáta klání o Elysejský palác Jeana-Luca Mélenchona.

Zázrak se v nedělním prvním kole parlamentních voleb nekonal a pravicový Svaz pro lidové hnutí (UMP) získá v pětisetsedmdesátičlenném parlamentu nanejvýš 250 poslanců, o 29 méně, než by bylo zapotřebí k tomu, aby konzervativci znepříjemňovali v příštích pěti letech Hollandemu život.

Jeho předchůdce Nicolas Sarkozy totiž Francouze znechutil natolik, že se po mnoha letech rozhodli pro změnu a hromadně volili levici.

Ta může mít v Národním shromáždění až 371 mandátů.

"Vědomí toho, že hospodářská krize je vážná a vláda potřebuje prostor, aby zemi dostala do správných kolejí, hrálo do rukou vládě i potřebě absolutní většiny," citovala agentura Reuters Stephana Rozese z poradenské společnosti CAP.

"Změna je tady," prohlásil po oznámení výsledků prvního kola nový socialistický premiér Jean-Marc Ayrault. Jedním dechem ale dodal: "Vše bude záležet na příští neděli."

Druhé kolo voleb se koná 17. června, nikdo ale nepředpokládá, že by pravice mohla uspět.

Modrá námořnická

UMP odmítla ve většině volebních okrsků dohodu s nacionalistickou Národní frontou (FN) a někteří ministři předešlé vlády Francoise Fillona dokonce otevřeně řekli, že v druhém kole budou hlasovat pro levici.

Marine Le Penová má šanci zasednout v Národním shromáždění.
Marine Le Penová má šanci zasednout v Národním shromáždění. | Foto: Reuters

Stejně se ale zachovala vůdkyně Národní fronty Marine Le Penová. Ta už po prvním kole voleb prezidentských prohlásila, že má v úmyslu stát se hlavní silou na francouzské pravici a konzervativce eliminovat.

Ve svém volebním okrsku Hénin-Beaumont také drtivě porazila právě Mélenchona, když pod hlavičkou Rassemblement bleu-marine získala 42,3 procenta odevzdaných hlasů. Bleu-marine je výraz pro modrou (námořnickou) barvu.

Jinak ale může FN doufat nanejvýš ve tři či čtyři poslance. Oproti souboji o prezidentský palác, kdy Le Penová přesvědčila 17 procent voličů, obdrželi nacionalisté v prvním kole parlamentních voleb jen 13,7 procenta hlasů. Je to přesto jejich druhý nejlepší výsledek vůbec.

V Národním shromáždění byli naposledy zastoupeni v devadesátých letech.

Ministři se prosadili

Premiér Ayrault před volbami prohlásil, že ministři, kteří nezískají poslanecký mandát, budou muset odejít z vlády, žádnému to ale zřejmě nehrozí.

Sám Ayrault získal v prvním kole podporu 57 procent voličů a do druhého kola nebude muset vůbec jít, podobně jako šéf resortu zahraničí Laurent Fabius a ministr pro evropské záležitosti Bernard Cazaneuve.

Účast ve volbách byla dosti nízká - 57 procent, jak ale vysvětlil Emmanuel Riviere z institutu pro výzkum veřejného mínění TNS Sofres, "lidé měli dojem, že odpovídají na otázku, na kterou již odpověděli ve volbách prezidentských". Totiž, že si přejí změnu ztělesňovanou Hollandem.

Ten již ohlásil, že všechny příjmy nad jeden milion eur ročně zdaní pětasedmdesátiprocentní sazbou a že daň ve výši několika desetin procenta uvalí i na finanční transakce.

Socialisté mají rovněž v úmyslu uzákonit homosexuální svazky a umožnit osobám, které začaly pracovat již v osmnácti, aby odcházely do důchodu v šedesáti a ne o dva roky později, jak předpokládá reforma prosazená UMP.

Nová vláda musí ale v prvé řadě přijmout taková opatření, jež rychle nastartují ekonomický růst. Ten má letos dosáhnout jen 0,4 procenta HDP. Vzhledem k neustále se zvyšujícímu zadlužení země a rostoucí nezaměstnanosti je to jediná možnost, jak Francouze přesvědčit o tom, že udělali dobře, když vystavili stop Sarkozyho politice rozpočtových škrtů.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

V Barmě pokračují protesty proti převratu, mají už sedm obětí

Nejméně sedm lidí v neděli podle agentur zemřelo a řada dalších utrpěla zranění v Barmě, kde dál pokračují protesty proti nedávnému vojenskému převratu a s nimi i tvrdé represe vůči demonstrantům. Bezpečnostní složky je zatýkají po stovkách a manifestace rozhání vodními děly, slzným plynem, omračujícími granáty a zřejmě také střelbou.

Zásahy bezpečnostních složek proti shromážděním se podle agentury AP zdají být čím dál agresivnější, ovšem protestní hnutí dosud neztrácelo na síle.

V největším barmském městě Rangúnu v neděli násilnosti vypukly dopoledne při pochodu studentů medicíny. Záběry zveřejněné na sociálních sítích ukazovaly demonstranty prchající před policisty i to, jak lidé pomáhají zraněným. Co jim krvavá zranění způsobilo, nebylo jasné, některá média ale hlásila střelbu ostrými náboji. Desítky studentů a dalších lidí skončily ve vazbě, píše AP.

Jedna žena zemřela na infarkt poté, co policie zasáhla omračujícími granáty proti demonstraci učitelů v Rangúnu. O úmrtí informovala dcera oběti a kolegové učitelé, píše Reuters. Střílelo se také ve městě Dawei, jeden člověk tam zemřel. Podle listu Myanmar Now zemřeli dva lidé také ve druhém největším městě Mandalaj.

Zdroj: ČTK
Další zprávy