Podle analytika Petra Boháčka z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) se Paříž nyní snaží ze sporu diplomaticky vytěžit co nejvíc. "Francie jako světová mocnost prochází krizí středního věku stejně jako všechny ostatní postkoloniální země," vysvětluje s tím, že její význam na poli mezinárodní politiky postupně klesá, což dokazuje právě stornování dohody o dodávce ponorek. Austrálie kvůli obavám z rostoucího vlivu Číny v Pacifiku koupí tato plavidla na jaderný pohon s technologií, kterou dodají Spojené státy a Velká Británie.
Francouzský prezident Emmanuel Macron už delší dobu prosazuje snahy, aby Evropa byla v oblasti bezpečnosti samostatnější. "Ponorková krize legitimitu jeho přání posílila," říká francouzský politolog Dominique Moisi pro americký deník New York Times. Podle něj ale nynější diplomatický spor obnažil Macronovu osamocenost v této věci. "Máme sice pravdu, ale jsme sami," upozorňuje Moisi.
Za Paříž se ve sporu s USA, Británií a Austrálií postavilo na půdě Evropské unie Německo, ale významnější společná reakce sedmadvacítky zatím nepřišla.
Podle francouzského ministra zahraničí Jean-Yvese Le Driana se diplomatická krize promítne i do fungování NATO a rozhodování evropských institucí. Francie už zmínila, že spor může mít vliv na obchodní spolupráci Austrálie a EU, o které teď obě strany jednají. "Francie i Evropa z toho budou chtít vytěžit hlavně fakt, že musí být vojensky samostatné. Myslím, že Paříž bude chtít směřovat energii ze sporu tímhle směrem," míní Boháček.
Biden je nový Trump
Ačkoliv Francie kvůli rozhodnutí Canberry přijde o zakázku v hodnotě téměř 900 miliard korun pro zbrojařský koncern Naval Group, podle analytika Boháčka se snaží vystoupením proti Spojeným státům dosáhnout toho, aby se dostala do čela Evropy. "Problémem Severoatlantické aliance je její silná asymetričnost. Vztah, kdy Spojené státy platí za většinu nákladů a mají většinu ozbrojených kapacit, už dlouhodobě nefunguje," tvrdí.
Zklamáním pro evropské země jsou podle Boháčka i kroky nového amerického prezidenta Joea Bidena. Ty do nástupce Donalda Trumpa, který NATO otevřeně zpochybňoval, vkládaly naděje. "Renesance transatlantických vztahů se nekoná. Viděli jsme to v téhle kauze i při stahování vojáků z Afghánistánu," hodnotí Boháček a dodává, že spolupráce v alianci je v praktické rovině stejná jako za Trumpa a Biden jen mění slova.
Benjamin Haddad z think-tanku Atlantic Council pro agenturu Reuters uvedl, že si Evropa v poslední době uvědomila, že některé části Trumpovy politiky nebyly odchylkou. "Signalizovaly hlubší odklon USA od Evropy," uvádí. Ve středu se poprvé od roztržky Macron s Bidenem telefonicky spojili a domluvili si setkání na konec října. Francouzský prezident také rozhodl o poslání velvyslance, kterého odvolal na konzultace do Paříže, zpět do Spojených států.
Reakce na čínský vliv
Austrálie zrušení zakázky na dodávku francouzských ponorek oznámila po uzavření bezpečnostní dohody s USA a Británií, která má zajistit mír a stabilitu v Tichomoří. Tam postupně čím dál tím víc narůstá vliv Číny. "Peking je pro celý Západ, ale i Japonsko nebo Jižní Koreu hlavním soupeřem," vysvětluje Petr Boháček, proč státy k dohodě přistoupily.
Čína na zbrojení a rozšiřování politického a ekonomického vlivu uvolňuje stále více peněz a otevřená diplomatická roztržka mezi spojenci jim podle pozorovatelů dělá radost. "Číňané se sporu bezpochyby ze břehu smějí. Těší je perspektiva, že Evropané vojensky zmizí z Pacifické oblasti," dodává pro agenturu Reuters Francois Heisbourg z Mezinárodního institutu strategických studií v Londýně.
